Portrét – Žalobce Ivo Ištvan má pod sebou v Olomouci o polovinu méně lidí než pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Dosud také nebyl tak veřejně známý jako jeho kolegyně, pasovaná za symbol boje proti korupci.

Středeční noc to změnila. Tehdy policie pod taktovkou Ištvana spustila akci v nejvyšších patrech české politiky, která vedla k zatčení politických špiček a pádu premiéra Petra Nečase.

I bez tohoto případu je ale kariéra olomouckého vrchního státního zástupce nesporně zajímavá.

Na nejvyšší post v Olomouci jej už v jeho 32 letech vytáhla v roce 1997 tehdejší ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová. Milníky pak byly případy Marka Dalíka obviněného z uplácení poslance Kořistky a případ bývalého vicepremiéra a senátora Jiřího Čunka.

V případě Marka Dalíka Ištvan rozhodl v jeho prospěch a kritizoval policii za její postup. Policie totiž tehdy Dalíka zatkla a vrtulníkem transportovala do vazby v Ostravě. Podle Ištvana pro takový postup neexistovaly žádné důvody, žalobci nakonec stíhání zastavili úplně.

U Čunka se Ištvan otevřeně angažoval ve „válce žalobců".

Počínání někdejší šéfky žalobců Renaty Vesecké a překládání kauzy Jiřího Čunka podle diktátu politiků kritizoval tak hlasitě, až ho to stálo místo. Z funkce Ištvana odvolal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Ten ho pak o čtyři roky později po rozhodnutí soudu do funkce také musel jmenovat zpět.

Od té doby se ovšem datuje averze Vesecké vůči Ištvanovi; několikrát se nechala slyšet, že by s Ištvanem už nikdy spolupracovat nechtěla. Žalobce to nekomentoval.

Právě Čunkovu kauzu proti Ištvanovi paradoxně použil také Petr Nečas, když se divil, proč osoby s bydlištěm v Praze vyšetřují olomoučtí a ostravští státní zástupci. Jinými slovy – odstupující premiér použil v podstatě Ištvanovu starou argumentaci v aktuální kauze, v níž však skutečně jsou důvody pro přeložení z Prahy pryč. (Připomínáme, že detektivové odposlouchávali Libora Grygárka, který působil na pražském vrchním státním zastupitelství.)

Není to poprvé, co se o sebe Nečas a Ištvan otřeli.

Ištvan – jako jeden z nejdéle sloužících státních zástupců – premiéra loni kritizoval za slova o klanech žalobců a policistů, kteří vzájemně mezi sebou bojují o moc. „Podívejte, já jsem slyšel, že jsou klany na Sicílii nebo třeba ve Skotsku, v české justici ale žádné neznám. Takže ani nejsem žádného klanu či gangu členem. Pan premiér by měl veřejnosti takové nálepkování vysvětlit, může se jím pochopitelně cítit znepokojena," řekl.

Beze stopy podezření

Samotný žalobce se navíc až úzkostlivě vyhýbá čemukoli, co by na něj mohlo vrhat stín podezření, že by se snad dopustil něčeho nečestného.

Za celou dobu byl pouze jednou nařčen, že vzal (při vyšetřování daňové kauzy) úplatek. Obvinění se ukázalo jako lživé.

Stejně tak se – na rozdíl od slavnější kolegyně Bradáčové – nic neví o jeho soukromém životě.

Právě trvání na nezávislosti státního zastupitelství, poctivé předkládání důkazů a také tvrdohlavost jsou podle jednoho z Ištvanových spolupracovníků jeho charakteristickým rysem.

„Vždyť si vysoudil i návrat do své funkce. Málokdo by byl ochoten a schopen udělat takový krok," říká muž, jehož identitu Insider zná, ale slíbil neprozradit.

Svou tvrdohlavost Ištvan ukázal ve chvíli, kdy s jeho souhlasem policie spustila zásah v nejvyšších patrech české politiky.

Odolal totiž tlaku ze všech stran, urgentní výzvy, ať okamžitě předloží všechny informace a nedělá z lidí blázny. Údaje nechal zveřejnit teprve v pátek těsně před polednem, kde už měla policie pohromadě zřejmě vše, co potřebovala.

„Chtěl mít na stole co nejvíce informací, aby je mohl zveřejnit, nedal moc příležitostí ke spekulacím a na druhou stranu neohrozil vyšetřování. Chtělo to pevné nervy, to on ale má," říká Ištvanův spolupracovník.

Proč tak pomalu mluví?

To, že Ištvan mluví spíše stručně a zdlouhavě, a jak pomalu vysvětluje vše podstatné k celé kauze, je také typické. Podobně vystupuje v úřadu; nechce nevhodně zvoleným slovem či obratem dát munici obhajobě. Proto ty velmi krkolomné věty plné právní obratů a výrazů.

„Každý za jeho slovy hledá něco, co za tím třeba vůbec není. A každá chyba se může hrubě nevyplatit, advokáti obviněných jsou ve střehu. Proto to opatrné vystupování," říká jiný ze spolupracovníků žalobce, podle kterého Ištvanovi nechybí smysl pro humor. „Ale určitě v takové situaci, jako byla třeba v pátek, žertovat nemohl," dodává spolupracovník.

Což není tak docela pravda. Ištvan si stihl zašpičkovat s přítomnými novinářkami, které ubezpečoval o tom, jak je má rád (přes to, že jim neodpoví).

"Je to velmi slušný a korektní člověk, který vždy postupoval čestně," říká také bývalý náměstek ministra spravedlnosti Jiří Vyvadil.

Otázkou je, jak bude další Ištvanova kariéra pokračovat.

Celý svůj profesní život totiž žalobce spojil s Olomoucí. A Vrchní státní zastupitelství v Olomouci má zaniknout při chystané reformě státních zastupitelství. Návrh počítá s tím, že nejzávažnější případy z celého Česka má řešit speciální útvar.

Tomáš Fránek