Rozhovor - Státní podnik Lesy České republiky hospodaří na úkor budoucích generací. Z lesního podniku se změnil v "realitní kancelář" a jakýsi investiční fond sloužící k vyvádění veřejných peněz do soukromé sféry a politiky přes různé IT a PR zakázky, či právní a poradenské služby...

Tak vidí stav podniku jeho bývalý zaměstnanec a dnes zřejmě jeho nejhlasitější kritik Zdeněk Valný, prezident Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů. Nevylučuje, že současný chaos kolem Lesů ČR má legitimizovat jeden ze skrytých cílů Dřevěné knihy - částečnou privatizaci státních lesů.

Známá jména politiků spojená se skandály Lesů ČR jsou podle něj ve skutečnosti jen "kmotříčci".

Deník Insider se rozhodl věnovat situaci v tuzemských lesích do detailu a o interview požádal také generálního ředitele Lesů ČR Svatopluka Sýkoru. Do dnešního dne ale nedostal odpověď.

Nabízíme první část rozhovoru se Zdeňkem Valným; v úterním vydání si budete moci přečíst, jak se krade ve státní firmě.

Státní podnik Lesy ČR vydělává pro erár nejvíc peněz ve své historii. Přesto kritika na jeho adresu neustále sílí. Jak má tenhle rozpor chápat člověk, který lesnictví vůbec nerozumí?

Na to, abychom mohli rozklíčovat, kde je jádro takzvaného úspěchu Lesů České republiky, bychom se museli podívat na vývoj a obsah výnosů a nákladů. Za rok 2011 uvádí Lesy celkové výnosy kolem 13,3 miliard korun. Když se podíváme do roku 2006, kdy byly výnosy 13,9 miliardy korun, tedy na srovnatelné výši, tak zjistíme, že klíč k úspěchu je z velké části v nákladech. A také v dlouhodobě neudržitelných cenách dřeva, které si v tendrech Lesů navrhli sami vítězové, tedy těžební firmy, které tak mají, co chtěly.

Co to znamená pro laika?

Že ve státním podniku dochází k nafouknutí určité bubliny, která jednoho dne splaskne, protože ten stav je nadále neudržitelný. Velkou část ze zisků tvoří prodej dlouhodobého majetku. Nemalý podíl dělají výnosy z finančních operací a příjmy z dotací. Ty se zvedly meziročně tuším o 400 milionů korun. A konečně jsou tu ony dlouhodobě neudržitelné dumpingové ceny dřeva z loňských tendrů. Toto je řada vlivných faktorů na příjmové stránce.

K tomu je ale řada významných faktorů na stránce nákladové. Tam bychom se měli soustředit na to, jak se vyvíjely investice do oprav cestní sítě. Samozřejmě pokud došlo k rozprodeji nemovitého majetku, ubylo i investic do oprav tohoto majetku. Důležitou roli hrají i investice do péče o lesní porosty a pěstební činnosti vůbec.

Jinými slovy to, co říkáte, je, že Lesy ČR hospodaří na dluh a na úkor budoucnosti?

Ano, nechá se to takto říct. Za všechny uvedu jeden příklad. Pokud na územních jednotkách, kde působila firma Less, došlo k vytěžení nejcennějších zásob dřeva, tak tyto výnosy budou v budoucnu při realizaci těžebních zásahů v těchto lesích chybět. Tak to prostě je. Zároveň přitom nedocházelo k plnění ekonomicky méně zajímavých těžebních zásahů v probírkových porostech. To znamená v mladším lese, kde je slabší dříví, na kterém lze méně vydělat.

Takže podle vás krachující Less ve státních lesích vyzobal rozinky?

Samozřejmě. To vše mělo vliv nejen na příjmy Lessu jako smluvního partnera, ale i na zatím stále teoretické příjmy Lesů ČR. Neznáme totiž výši pohledávek za Less. (Rozhovor vznikl minulý týden, mezitím již Lesy ČR zveřejnily, že jejich pohledávky za Lessem tvoří 1,3 miliard korun, pozn. red.)

Exministr Ivan Fuksa se nechal slyšet, že jeho zadáním bylo udělat z Lesů ČR "bohatý podnik", což alespoň čísla zisků Lesů ČR potvrzují. Není tedy nakonec tím, kdo má z politiky Lesů ČR největší prospěch, přece jen stát?

Exministru Fuksovi se podařilo udělat z Lesů ČR tak nanejvýš výnosnou realitní kancelář. To je ale projekt, který může trvat maximálně ještě rok a pak neodvratně skončí. Co se mu taktéž povedlo, je udělat z Lesů ČR do budoucna investiční oblast, neboť prostředky ušetřené na straně investic do pěstební péče o les a do jeho infrastruktury, tedy do cest a dalších objektů, se někde kumulují. A jednoho dne státní podnik bude muset toto zanedbání dohnat.

Je to tedy podle vás podobná situace jako u elektrické přenosové sítě, která je podle expertů zanedbaná a stát do ní bude muset brzy masivně investovat?

Co se týče cestní sítě, tak ano, to přirovnání lze použít.

BIS ve svých výročních zprávách pravidelně uvádí Lesy ČR jako příklad veřejné sféry zlobbované privátními zájmy. Poslední rok, dva ale ukázal, že je to spíš právě privátní sektor, který politikou Lesů ČR trpí. Kdo tedy má z politiky Lesů ČR prospěch, když to podle vás není stát a zjevně to nejsou ani tak mocní hráči jako Jan Mičánek nebo Andrej Babiš?

Já bych to tak neviděl. Nikdo z nás nezná přesné pozadí holdingu Less, který, a tomu pocitu se nemohu vyhnout, připomíná svým scénářem krach předchozí jedničky mezi smluvními partnery Lesů ČR, společnosti CE WOOD. Na tom krachu, který z mého pohledu znamená újmu nejméně šest až osm miliard korun na straně věřitelů a "subvěřitelů" někdo určitě vydělal. To, co se na první pohled může zdát jako bolestné, nemusí platit úplně pro všechny, kteří za krachem té společnosti stojí. To je jedna věc. Druhá věc je, že vedle hlavní činnosti Lesů ČR, což je podnikání ve svěřených státních lesích, je zde také celá řada činností, které jsou evidentně zneužívány k vyvádění prostředků z Lesů ČR. To je například oblast zadávání zakázek v IT a PR službách, právních službách, poradenství, stavebních aktivitách. A pak je tady velmi významná oblast správy financí Lesů ČR zejména pak jejich rezerv, kterých je v současné době na různých účtech přes 13 miliard.

Podle vás tu tedy zájmy několika skupin ovládají Lesy ČR. Které skupiny to jsou? Z toho, co je známo, neřešil Lesy ČR jen poradce Pavla Drobila Martin Knettig, ale například i Bém s Janouškem.

Já si dovolím použít slova amerického novináře Erika Besta, který v českém korupčním prostředí rozlišuje kmotry a kmotříčky. Vy jste uvedl několik jmen, které bych spíš řadil mezi kmotříčky. Co se týče kmotrů, pak jejich jména v médiích ještě naprosto jasně nezazněla. Podle mě jde o lidi z právního a bankovního sektoru spojené mimo jiné i s tím, co se v něm odehrávalo v 90. letech.

Narážíte tím na vazby kolem zkrachovalé Foresbanky, jak jste je zveřejnili na svém webu?

Narážím na to, že většina cest a cestiček z akcí typu krach CE WOOD či krach Lessu vedou nejen ku Praze, ale i do Zlína, respektive Kroměříže a Velkých Karlovic.

V Kroměříži, pokud vím, bydlí šéf CE WOOD Ivan Doubrava nebo spolumajitel pily Javořice podnikatel Karel Kuropata. Ve Velkých Karlovicích, tuším, sídlí firma Foresta Miroslava Škrabala. Myslíte například tato jména?

Já nesleduji bydliště jednotlivých aktérů. Ale pokud jmenujete tato jména, pak jde o jména, která minimálně v kuloárech zaznívají. A co se týče Ivana Doubravy, myslím, že jde o docela známou persónu už z dob, kdy zakázky Lesů ČR ovládala společnost CE WOOD, jejímuž představenstvu pan Doubrava předsedal, či z kauzy ústecké Spolchemie či Drátoven a železáren Bohumín. Pokud se nepletu, váš deník nedávno zjistil, že společnost Panicello, která vlastní Less & Biomass, zastupuje paní Jana Szabová, bývalá členka představenstva Less a. s. Nemyslím si, že by tato dáma Less či jeho vyvedenou dceru Less & Biomass spoluvlastnila, ale přijde mi mimořádně zajímavé, že pochází ze Vsetína a stejně jako pan Doubrava figurovala ve fondu Forestinvest Velké Karlovice. Dál to ale komentovat nemíním.

Co je na dřevu vůbec tak úžasného, že se kolem něj podobní šíbři pohybují už 20 let?

Neptal bych se, co je, ale i co bylo. Jsou tady totiž dvě fáze. Ta první skončila odchodem Jiřího Olivy z vedení Lesů ČR ke konci roku 2003. Druhá fáze nastala rokem 2004. Ten zásadní rozdíl je, že do roku 2003 se v podniku nedělala žádná výběrová řízení. A už vůbec ne podle zákona o veřejných zakázkách. Příchodem nového managementu roku 2004 byla jednoznačná snaha vypovědět staré smlouvy, což bylo nesmírně obtížné, mimo jiné i vůči společnosti CE WOOD, která měla obrovský vliv na tehdejší vysoké politiky, a vysoutěžit nové smluvní vztahy a reálné tržní ceny. A hlavně zprůhlednit celý systém obchodování se státním dřevem. To znamená soutěžit zvlášť služby a zvlášť dříví. Zákon o veřejných zakázkách se však na podnikání v lesnictví zcela nehodil, byl šit na stavebnictví, a tehdejší vedení Lesů jej, byť po předchozí konzultaci s ÚOHS, zcela nedodrželo. Právě antimonopolní úřad na počátku neoznačoval státní podnik jako veřejného zadavatele. Argumenty, proč jej takto označit se našly až dodatečně, po realizaci soutěží.

Ve kterém roce to bylo?

To byly tendry v roce 2004 a 2005, přes které se přesoutěžila polovina územních jednotek. Co bylo absolutní novinkou, bylo to, že Lesy ČR tehdy poprvé ve své historii začaly část dřeva obchodovat ve vlastní režii. Šlo tehdy o 50 procent území, na tom zbylém se čekalo na ukončení platnosti smluv. Takže pokud byla přesoutěžena jen polovina území, tak Lesy ČR obchodovaly ve vlastní režii jen asi 25 procent dřeva. A když se podíváte na hospodářské výsledky za rok 2006, na které měly ty dva zmíněné a později zrušené tendry obrovský vliv, tak ty hospodářské výsledky svědčí jednoznačně pro to, že ten nastavený směr změn byl jednoznačně k lepšímu. Z tohoto pohledu tedy není pravda, že by se zázraky začaly dít až po příchodu pana Sýkory do čela Lesů ČR.

Vraťme se ale k původní otázce. Co bylo na té vámi zmiňované první fázi tak lákavého, že se kolem ní vyrojilo tolik šíbrů a lobbistů?

Pokud se za Jiřího Olivy prodával kubík dřeva při pni zhruba za 400 korun a překupník neboli těžební firma do toho kmene jen párkrát řízla a ten samý kubík přeprodala za 1800 korun, pak si i občan se základním vzděláním dokáže dopočítat, o jaké zisky šlo. Jedna ze zpráv NKÚ tuším z roku 1997 dokonce konstatovala, že zisk z prodeje státního dřeva je přerozdělen tak, že dvě třetiny si nechávají firmy a jednu třetinu Lesy ČR. Z mého pohledu to bylo ještě velmi, velmi opatrné vyjádření, protože realita byla ve prospěch těžebních překupnických firem ještě příznivější.

A jak v tomto příběhu tedy rozumět Dřevěné knize? Kam podle vás přenesla výhody? V čí prospěch? Zase je tu totiž ta otázka: Lesy ČR mají největší zisky v historii. Není tím, kdo na tom teď vydělává, nakonec přece jen stát?

Podle mě měla Dřevěná kniha dva prioritní cíle. Jedním bylo odbourat veškeré snahy o zavádění prodeje dřeva ve vlastní režii Lesů ČR, a tím pádem do budoucna, po fázi globalizace trhu ve prospěch několika vyvolených firem, kumulovat zisky na straně firem přes prodej dřeva při pni. A druhým bodem bylo zamést jakékoliv podezření, že v 90. letech docházelo k velmi závažnému porušování povinností při správě cizího majetku na úseku prodeje dřeva. Je kolem toho ale spousta dalších efektů. Jedním z nich je udržení si vlivu soukromých těžebních firem na trh se dřevem. Celá řada z nich totiž v 90. letech a později začala investovat do vlastních zpracovatelských kapacit, takže jim šlo o zabezpečení zdroje pro vlastní zpracovatelské kapacity a likvidaci konkurence. A samozřejmě ten, kdo ovládá dřevo státních lesů, ovládá i státní Lesy. Zvlášť při prodeji dřeva při pni. Protože podnik, který není zařízený na úseku prodeje, nemá odborníky, nemá znalosti a neúčastní se aktivně trhu, tak je na takto konstituovaných obchodních partnerech, kteří pro něj dodávají služby a zároveň obchodují jeho dřevo, obrovsky závislý.

Jedna ze spikleneckých teorií říká, že chaos kolem Lesů ČR není náhodný a že jeho cílem je přijít v určitém krizovém bodě s plánem záchrany, který by spočíval například v privatizaci. Mediální balonky v tomto smyslu vypouštěli ministři Gandalovič, Fuksa i Bendl. Co o tom soudíte vy?

Nepochybně jde o jeden z dalších cílů, který v Dřevěné knize nenajdete. Když například exministr Fuksa lže do médií a tvrdí, že Lesy ČR vlastní 60 procent lesů v České republice, a že je proto potřeba 11 procent odprodat, to znamená sundat podíl na 49 procent, tak si nemůžete myslet nic jiného než to, co jste řekl. Cílem takových úmyslných dezinformačních kampaní je vyvolat ve veřejnosti dojem, že privatizace části státních lesů je prostě na místě.

V čem podle vás exministr Fuksa lže?

V tom, že tvrdí, že Lesy ČR vlastní 60 procent tuzemských lesů. Zaprvé žádné lesy nevlastní. Disponují pouze právem k hospodaření ve státem vlastněných lesích. A zadruhé, pokud se podíváte na celkovou výměru lesů v České republice, což je ke konci roku 2011 2,6 milionu hektarů a na výměru porostů ve správě Lesů ČR, což je 1,3 milionu, pak je naprosto jasné, že pan Fuksa se "sekl" o celých deset procent. Já si dokonce troufnu tvrdit, že na jeho cílených 49 procent se Lesy ČR dostanou přirozeným vývojem, protože tu kontinuálně dochází ke snižování porostní výměry u Lesů ČR. Jen od roku 2001 do roku 2011 se snížila o 65 tisíc hektarů, což je pro srovnání celý Národní park Šumava. Jestliže si toho pan Fuksa není schopen všimnout, pak se musím ptát, za co jako ministr zemědělství pobíral plat. Za to, že nevěděl, kolik lesů spravuje největší podnik v jeho gesci?

....

Kdo je Zdeněk Valný

• Narozen 19. června 1976 v Uherském Hradišti
• Vzdělání: Absolvent Střední lesnické školy v Hranicích na Moravě (1994), absolvent Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně (1999), doktorát dosažen na MZLU (2008).
• Praxe: bývalý zaměstnanec Lesů ČR (adjunkt lesních správ Buchlovice a Janovice, referent odboru obchodu a zahraničních vztahů ředitelství LČR, specialista odboru hospodářské úpravy lesů ředitelství LČR, referent ústředí lesního závodu Židlochovice a lesní správce LS Litvínov), od roku 2007 produktový manažer dřevozpracující společnosti DDL.
• Zahraniční stáže a praxe: Bayerische Staatsforstverwaltung (2002, 2003 a 2004)