Don't Stop
Režie: Richard Řeřicha
Obsazení: Patrik Děrgel, Lukáš Reichl, Jiří Kocman, Jakub Zedníček, Oliver Cox ad.
Co říká distributor: Rok 1983. Do komunistického Československa konečně dorazil PUNK naplno. Osmnáctiletý Miki se svým provokativním kamarádem Dejvidem nechtějí zůstat pozadu. Deska London Calling od Clash jim ukáže ten správný směr. Vezmou elektrické kytary, naježí vlasy a přestanou brát ohled na svoje okolí. Don´t Stop je příběh o tom, co se stane během jednoho roku vašeho života, kdy nepřemýšlíte o zítřku ani o důsledcích svých rozhodnutí. Jediné, co chcete, je prosadit svoje generační právo na svůj vlastní životní styl.
Verdikt: Nejít
Don't Stop je snímek, který se ohlíží pouze a jen za vlastním mládím režiséra - jde o typický projev nostalgie. Zcela se vyhýbá společenské realitě, a přináší tak další pokřivený obraz doby. A to aniž by se jakýkoli dobový obraz přinést snažil. Film neobstojí ani jako drama. Pomineme-li tezovité dialogy kupříkladu o tom, že hlasitou hudbou chtějí chlapci dosáhnout nějaké změny, divné je především závěrečné vystřízlivění. Protože - a nemyslím si, že bychom prozrazovali příliš - pohled tvůrců lze shrnout do věty: "Nostalgicky smutním po tom, jak to bylo fajn, než sem se vybod na svý ideály a svý pochybný kamarády a začal žít zodpovědně."
Ve filmu se na jedné straně objevují volnomyšlenkářské momenty, lacině se odkazuje například na Bezstarostnou jízdu, přitom však je celková poloha spíš výsměchem čemukoli radikálnímu či vybíhajícímu ze zajetých kolejí. Ano, výsměchem, a nikoli reflexí.
-
Madagascar 3
Režie: Eric Darnell
Obsazení/dabing: Ben Stiller, Chris Rock, David Schwimmer, Jada Pinkett Smith, Sacha Baron Cohen ad.
Co říká distributor: Rafinovaným tučňákům se s pomocí hrubé šimpanzí síly podařilo opravit letadlo, ve kterém naši hrdinové havarovali během přeletu z Madagaskaru do Afriky, a vyrazili si užívat do kasina v Monte Carlu. Lva Alexe, hrošici Glorii, zebru Martyho a žirafáka Melmana ale na palubu nevzali, což čtveřici donutí doplavat za nimi po svých Středozemním mořem. Tučňáky nutně potřebují, protože bez tučňáků nemají šanci vrátit se domů. Zjevení divokých, i když přátelských šelem v epicentru evropské zábavy pochopitelně vyvolá rozruch, který dostane za úkol zkrotit kapitánka Chantal DuBois. Maskování našim hrdinům poskytne kočovný cirkus, který se po evropské šňůře chystá i do New Yorku. Jenže staňte se cirkusáky, když nic zvláštního neumíte...
Verdikt: Jít
Je extrémně osvěžující vidět film, který občas upřímně rezignuje na pravděpodobnost a hraje si značnou část stopáže s opojnou nadsázkou a nesmyslností. Geniální postavou je například policejní "stíhačka" z odchytové služby Chantal DuBoisová, která představuje karikaturu na pomezí Javerta z Bídníků, Gerarda z Uprchlíka a někoho z X-Men. Její stíhací schopnosti jsou nevyčerpatelné, DuBoisová neodpovídá reálné lidské bytosti a přizpůsobuje se potřebám dané groteskní scény. Což funguje!
Madagaskar 3 jako by (znovu)objevil možnosti animovaného filmu v duchu warnerovských cartoonů Looney Tunes: nemusejí za každou cenu dávat smysl, ale může jít o kanonádu praštěných a ještě praštěnějších nápadů. V Madagaskaru 3 je takových nápadů řada a kdykoli na ně dojde, člověk je hrozně rád, že sedí v kině, kouká se na to, přiblble se usmívá, občas se směje nahlas a cítí se jako dítě.
-
Pařmeni
Režie: Stephan Elliott
Obsazení: Laura Brent, Xavier Samuel, Kris Marshall, Kevin Bishop, Tim Draxl ad.
Co říká distributor: Bláznivá komedie o ženichovi a třech svědcích, kteří se vydají na cestu do australského vnitrozemí na velikou svatbu. Svérázní svědkové se postarají o řadu skandálních situací a zažijí na vlastní kůži význam fráze „v dobrém i ve zlém“. Ztřeštěný příběh je klasickou ukázkou komplikovaných vztahů ženichových přátel s rodinou nevěsty. Rodinná pouta jsou silnější, ale stejně neodbytní jsou i Davidovi přátelé...
Verdikt: Nejít
V australské komedii Pařmeni se hned několik postav dopouští nepřístojného chování na velké svatbě pod vlivem kokainu. Celý film pak vypadá, jako by ho natočili lidé, kteří o užívání tohoto bílého prášku leccos vědí.
Největší problém s Pařmeny není, že by nebyli vtipní. Výborný je Grahamův projev coby ženichova svědka, v němž improvizující, zcela sjetý zmatkář předstoupí před svatebčany s úmyslem splnit svou povinnost co nejvíc diplomaticky, ovšem během minuty urazí Australany, když je nazve bývalými otroky posílanými do kolonií, a na konci se zamotá do úvah o análním sexu. Jenže Pařmeni mají trochu smůlu, že přicházejí s typem humoru, na který už může být divák trochu alergický.
Kvalitativně Elliottův snímek pořád není taková katastrofa, jaká se odehrává v samotném příběhu, a přežít se v kině určitě dá.
