Za kulisy událostí - Zakladatelé a šéfové nejmocnějších technologických firem světa jako by v sobě ukrývali manické divochy. „Steve Jobs proslul tím, jak skvěle chápal, co zákazníci chtějí, ale podobně známé bylo, jak se utrhoval na spolupracovníky. Zakladatel Applu údajně propouštěl zaměstnance ve výtahu… Bill Gates se vyznačoval dlouhotrvajícími záchvaty vzteku. Jeho nástupce v čele Microsoftu Steve Ballmer měl sklon házet židle. Dlouholetý generální ředitel Intelu Andy Grove se k podřízeným choval tak drsně a brutálně, že jeden při předvolání na kobereček omdlel. Jeff Bezos do této skupiny přesně zapadal... Zatímco na veřejnosti uměl být okouzlující a nesmírně zábavný, v soukromí dokázal zaměstnanci ukousnout hlavu,“ píše reportér týdeníku Bloomberg Businessweek Brad Stone ve své knize Globální samoobsluha. Bezose, zakladatele firmy Amazon, v ní vykresluje jako mimořádně nadanou, ale také mimořádně komplikovanou osobnost.
„Bezosovi přátelé ze střední školy se shodují, že byl až absurdně soutěživý. Tři roky po sobě získal cenu pro nejlepšího studenta fyziky, dvakrát byl vyhlášen nejlepším studentem matematiky a v celostátní fyzikální soutěži zvítězil s pojednáním o potenciálním vlivu nulové gravitace na mouchu domácí,“ přibližuje kniha zakladatele Amazonu. O pár řádek dál je jedna podobně vypovídající příhoda, týká se závěru jeho studia na gymnáziu, po němž se dostal na Princetonskou univerzitu. Tehdy si Bezos vymohl, že přednese jménem ročníku řeč na rozloučenou: „Bezos si svůj text napsal rukou. Matka mu jej poté přepsala na stroji a při té příležitosti postřehla, že její syn má na středoškolského studenta poněkud monumentální ambice. Jackie Bezosová dodnes schraňuje kopii proslovu, kterou Jeff otevřel startrekovskou klasikou ‚Vesmír, nejzazší hranice‘, aby se potom pustil do líčení snu, v němž se lidstvo zachrání tím, že vybuduje kolonie na orbitálních stanicích a planetu Zemi promění v obrovskou přírodní rezervaci.“
Ostatně o mnoho let později založil Bezos utajovanou společnost Blue Origin, která vyvíjí vesmírné rakety a vymýšlí, jak dostat lidi do vesmíru. V tomto ohledu je zakladatel Amazonu velmi podobný jiným vizionářským miliardářům – Elonu Muskovi ze SpaceX a automobilky Tesla či Richardu Bransonovi z britské finanční skupiny Virgin Group.
To, čím Jeff Bezos vyniká, totiž není jen vysoká inteligence, ale také odhodlání dělat věci jinak, ve velkém. Jak poznamenal Rick Dalzell, jeho dlouholetá pravá ruka: „Nenechává se spoutat konvenčním myšlením. Přijde mi úžasné, že jediné, co ho limituje, jsou fyzikální zákony. Ty nemůže změnit. Všechno ostatní je pro něj otevřená záležitost.“
Drsný byznysmen
Než v roce 1994 spustil internetové knihkupectví z garáže svého domu v Seattlu (který si za sídlo vybral kvůli daním), měl Bezos slušně rozjetou kariéru na Wall Street v New Yorku. V roce 1991, pět let po absolutoriu na Princetonu, nastoupil do společnosti D. E. Shaw & Co. Šlo o svérázný hedgeový fond, který nenajímal ekonomy a burzovní makléře, ale matematiky a informatiky. Firma jako jedna z prvních na Manhattanu pochopila potenciál obchodování s pomocí počítačů. A právě tam si Bezos poprvé a naplno uvědomil možnosti internetu. V DESCO, jak firmě familiárně přezdívali zaměstnanci, také potkal svoji pozdější manželku MacKenzie Tuttleovou, která do fondu přišla v roce 1992 jako asistentka.
„Bezos přistupoval ke všemu přísně analyticky, včetně nejrůznějších společenských situací. V té době byl ještě nezadaný, a tak chodil do hodin tance, protože si spočítal, že se tak dostane do blízkého kontaktu s ‚n+‘ ženami. Odtud plyne jeho pozdější slavné doznání, že uvažoval o zvýšení svého ‚women flow‘ čili ‚toku žen‘, čímž poukazoval na termín ‚deal flow‘, kterým vyjadřují bankéři na Wall Street počet nových obchodních příležitostí,“ přibližuje Brad Stone matematika Bezose.
Začátky Amazonu, který se měl původně jmenovat Cadabra, byly skromné – Bezos s ženou MacKenzie do něj investovali své úspory, přispěli i Jeffovi rodiče. Prvním zaměstnancem byl programátor Shel Kaphan, který o mnoho let později odcházel z Amazonu s pocitem ukřivděnosti a Bezosovy nevděčnosti, když jej spoluzakladatel a ředitel postupně odstavil od rozhodování. V roce 1994 ale nic z toho ještě nebyla pravda: startovalo se na legendárních stolech, které Bezos z úsporných důvodů vyrobil z dřevěných dveří, první porady se dělaly v kavárně knihkupectví Barnes & Nobles. A jak došlo na název Amazon? „Na konci října 1994 se Bezos ponořil do encyklopedie, a když mu v sekci A padly oči na slovo Amazon, měl pocit, jako by to bylo zjevení. Největší řeka na planetě – největší knihkupectví na planetě. Jednou ráno nakráčel do garáže a kolegům oznámil, že jejich firma mění název. Všem dal jasně na srozuměnou, že ho ničí názor nezajímá,“ píše Stone.
Dnes už se na Amazonu prodává téměř vše – šperky, hodinky, elektronika, DVD, streamují se filmy. Začátky s knížkami ale vycházely jednak z Bezosovy vášně ke čtení, jednak z chladného kalkulu. Zakladatel si spočítal, že ve světě se prodá mnohem víc knih, než kolik prodají velcí distributoři, navíc se mu líbilo, že kniha je čistá komodita, tedy že výtisk v New Yorku je úplně stejný jako ten v Kanadě. Už tehdy ale jeho spolupracovníci cítili, že u knih nezůstane. „Když už něco z jeho plánů uniklo, neomylně se jednalo o neskutečně velkolepý projekt. Přestože se malý start-up na začátku soustředil výhradně na knížky, Davis si vybavuje, jak se mu Bezos už tehdy svěřil, že chce vybudovat nový Sears, dlouhodobě úspěšnou společnost, která by patřila k největším hráčům v retailu,“ zmiňuje kniha Globální samoobsluha vzpomínky jednoho z prvních zaměstnanců Paula Davise.
V průběhu let, jak Amazon rostl a sílil a postupně přidával nové prodejní kategorie, ukázal se mnohokrát Bezos jako nevybíravý, tvrdý byznysový hráč. Třeba v roce 2009, když se rozhodl, že koupí webového prodejce dětského zboží Diapers.com. Zástupci Amazonu nejprve vlastníkovi, firmě Quidsi, oznámili, že ji chtějí získat pod svá křídla. Když Marc Lore a Vinit Bharara odmítli, Amazon srazil o třetinu ceny plenek a dětského vybavení na svých stránkách. To pak trvalo rok.
„Tvrdý konkurenční boj si postupem času začínal vybírat svou daň. Quidsi vylétlo za pouhých pár let z nuly na tři sta milionů dolarů ročně, ale jakmile se Amazon začal zaměřovat na jejich sortiment, začalo tempo růstu obratu zpomalovat. Investorům se nechtělo do Quidsi sypat další kapitál a firma ještě nebyla zralá na primární úpis akcií na burze. Lore a Bharara byli poprvé nuceni přemýšlet o prodeji,“ píše Brad Stone. Do jednání vstoupil i největší maloobchodní řetězec světa Walmart, ale nakonec majitelé server Diapers.com prodali Amazonu za 540 milionů dolarů v roce 2010. Analytici přitom spočítali, že Amazon za tři měsíce konkurenčního boje jen na snížených cenách prodělal přes sto milionů dolarů. „Jediným účelem ztrátového programu Amazon Mom bylo oslabení Diapers.com a přinucení vlastníků podniku jej prodat,“ popisuje ostrý obchodní nátlak Globální samoobsluha. Velmi podobný model se uskutečnil už pár let předtím, když Bezos a spol. koupili server prodávající boty Zappos.com.
Brad Stone, který knihu napsal a patří k velkým expertům na dění v Silicon Valley i americké technologické firmy, strávil přípravou stovky hodin. Mluvil několikrát přímo s Bezosem, s jeho rodinou, s desítkami spolupracovníků. Vyšel mu z toho obrázek výjimečného muže, s nímž ale není vůbec jednoduché vyjít. A pro nějž není snadné pracovat. „V Amazonu existuje jakýsi rozpor – na jednu stranu chce, aby lidé byli oddanými zaměstnanci, aby pro firmu dýchali, na druhou stranu s částí z nich zachází velmi cynicky, bere je jako levný zdroj práce,“ řekl Stone v loňském rozhovoru pro HN. Příklad? Na poradách zakázal Bezos powerpointové prezentace, jeho lidé musí místo toho připravovat šestistránkové eseje.
Ztracený otec
To, jak funguje Amazon, jaké jsou jeho plány a jak se chce rozšiřovat včetně stavby nových distribučních center i v Česku, jsou oblasti, které jsou do určité míry známé. Moc se toho ale – aspoň do vydání této knihy, kterou loni ocenily Financial Times jako nejlepší ekonomický titul roku – nevědělo o Bezosově soukromí. Stoneovi se totiž podařilo vystopovat i miliardářova biologického otce, někdejšího cyklistického akrobata, s nímž ale v podstatě nikdy nežil. V Glendale v Arizoně provozuje malý obchod s koly, má novou manželku, s níž vychoval čtyři děti.
„Teda Jorgensena, biologického otce Jeffa Bezose, jsem za pultem v tomto obchodě zastihl na podzim roku 2012. Představoval jsem si různé možnosti, jak by mohl zareagovat na mou neohlášenou návštěvu, ale jen za málo pravděpodobné jsem považoval to, co se nakonec stalo: Jorgensen vůbec netušil, kdo je Jeff Bezos, a v životě neslyšel o firmě jménem Amazon.com. Nemohl pochopit, co se mu snažím říct, a popřel, že by byl otcem slavného generálního ředitele a jednoho z nejbohatších lidí na planetě.“ Výsledkem bylo, že i díky Stoneovi se oba muži, byť v podstatě formálně a jen přes e-mail, spojili.
A jaká je podle autora knihy budoucnost Bezose a jeho byznysového dítěte? „Rádi by expandovali do kterékoli dimenze. Chtějí být všude – teď expandují v Evropě, brzy přijde na řadu Asie a Rusko. Chtějí prodávat všechno,“ uvedl Stone.
Luboš Kreč
