Rekonstrukce – Autor novoroční amnestie, přesněji její aboliční části, díky níž získala beztrestnost řada vlivných lidí obviněných z vážných hospodářských, ale také násilných deliktů, byl dnes přikryt další záplavou protichůdných tvrzení.

Ve stručnosti: prezident Zeman řekl, že (spolu)autorem abolice je hradní právník Pavel Hasenkopf a že na to má e-mailovou korespondenci, právník Hasenkopf zopakoval, že má zase e-maily na to, že to nebyl on. A navíc – že má minimálně jeden e-mail na to, že článek II amnestie byl sepsán na computeru bývalého poslance ČSSD a exnáměstka nejvyšší státní zástupkyně Zdeňka Koudelky.

Insider má část Hasenkopfovy korespondence k dispozici. Začíná v době přípravy amnestie a  dává právníkovi za pravdu minimálně v tom, že jeho verze amnestie (tzv. verze A) se od konečné verze zveřejněné prezidentem podstatně liší. Nadřízení ji Hasenkopfovi hodili na hlavu a vytvořili vlastní – tzv. variantu B, která se už od té definitivní liší jenom v detailech.

Deset let je moc

Pavel Hasenkopf s variantou B opakovaně nesouhlasil a napsal to řediteli politického odboru prezidentské kanceláře Ladislavu Jaklovi. „Upřímně řečeno, nelíbí se mi to, je to jiná filosofie než moje, ale to je věc osobního vkusu. Ale PP (panu prezidentovi) by se to líbit mohlo, že je to stručné,“ píše Hasenkopf v e-mailu 10. prosince 2012.

Ještě 19. prosince pak Jaklovi opakuje: „Věcně se mi to nelíbí a nehlásím se k tomu.“

Namítá především, že zastavit trestní stíhání vlekoucí se přes 8 let také u činů s až desetiletou trestní sazbou je příliš rozsáhlý krok. „Pokud jde o lhůtu osm let se vlekoucího stíhání (čl. 2), i tam mi přijde 10 let moc,“ píše doslova onoho 19. prosince, tedy dvanáct dnů před samotným vyhlášením amnestie.

Práce začala v říjnu

Z hradní e-mailové komunikace lze také vyčíst podstatné detaily z přípravy amnestie a časově přípravu zrekonstruovat. Avšak to podstatné – kde se vzala, kdo je autorem „verze B“, už v podstatě konečné podoby abolice – z ní ale vyčíst nelze.

Prvotní impuls však vzešel od Ladislava Jakla v pátek 19. října 2012. Jde o e-mail, který už Pavel Hasenkopf zveřejnil a obsahuje základní zadání amnestie: například úlevu pro seniory, omezení pro recidivisty a zejména: „přihlédnout k dlouho se vlekoucím soudům“.

Tento požadavek pak následně Ladislav Jakl jakožto přímý Hasenkopfův nadřízený doplnil: „Amina skutečně má být polemikou s trestním právem a justiční praxí. Musí být cíleně selektivní.“

Hned v pondělí 22. října se upřesňují detaily. Je zřejmé, že v tu chvíli ještě ohledně některých důležitých otázek neměli zadavatelé amnestie jasno. Například v tom, zda promíjet jenom trest vězení, nebo i jiné tresty, nebo zda odpouštět trest zákazu činnosti. To bylo období, ve kterém se jen „sháněly argumenty a porovnávaly návrhy“, jak píše Ladislav Jakl.

Máme o tom spor

V pátek 9. listopadu byla na stole původní Hasenkopfova verze amnestie, poměrně komplikovaný text, který v aboliční části počítal se zastavením stíhání těch činů, u nichž je trest maximálně 5 let.

Jedenáct dní nato, v úterý 20. listopadu, začínají dohady o abolici. Právník Hasenkopf upozorňuje zejména na problém s protahováním trestního řízení, protože „důvody prodlení jsou dost variabilní“.

Přelom nastává v pondělí 10. prosince. Tehdy se objevila zmiňovaná a dodnes tajemná „varianta B“. Hasenkopf dal najevo, že se mu nelíbí, a Jaklova reakce ukazuje, že ještě v tu chvíli nebylo nic jistého. „Máme o tom docela silný spor,“ popisuje Ladislav Jakl 10. prosince Hasenkopfovi situaci z vyšších pater Hradu.

Varianta C

Ve středu 19. prosince je už jasno. Na stole je „varianta C“ a Hasenkopf v e-mailu pro Jakla protestuje. „Věcně se mi to nelíbí a nehlásím se k tomu, nebudu se opakovat,“ píše a kus dále pokračuje : "A pokud jde o lhůtu osm let se vlekoucího stíhání (čl. 2), i tam mi přijde 10 let moc. (V mém návrhu vůbec nebyly zahrnuty tresty vyšší jak pětileté, což se opíralo o zákonem danou hranici mezi přečiny a zločiny – tady jsme najednou u 12 a 10 let. Proč? A proč právě tato čísla – proč ne třeba 11 a 9 nebo 13 a 11 let?). P.H.“

Korespondence pak pokračuje a v jednom z dalších e-mailů odkazuje Pavel Hasenkopf na svůj původní návrh. "Já měl ve své verzi toto (čl.15/5): ´Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže průtahy v řízení byly z velké části způsobeny pachatelem nebo jeho obhájcem.´ Jinak řečeno, trestní řízení se týká toho, co probíhá před soudem (tj. od vznesení obžaloby), trestní stíhání i policejní vyšetřování před tím (od okamžiku vznesení obvinění). P.H."

Nakonec tohoto mailu přichází závěrečná poznámka: "P.S. Nepsal to náhodou na míru nějaký advokát, který takto chce pomoci svému klientovi?"  

Jan Němec