Objev dne - Boom robotických operací v českém zdravotnictví byl po několika letech utlumen.
Po velkém rozmachu v době, kdy ministerstvu zdravotnictví vládl Tomáš Julínek a kdy se nemocnice pustily do velkého nákupu speciálních robotů da Vinci za desítky milionů korun, přestala největší tuzemská pojišťovna VZP a také druhá největší pojišťovna ministerstva vnitra za šetrné a luxusní zákroky platit tolik co v minulé éře.
Deník Insider má k dispozici k robotickým operacím nová data (přehled v následujícím slideu). Ukazují, že v posledních dvou letech (za ministra Leoše Hegera) počet operací zaplacených zmíněnými dvěma největšími zdravotními pojišťovnami výrazně poklesl.
Konkrétně Všeobecná zdravotní pojišťovna uhradila v roce 2011 operaci 816 pojištěncům, loni to už bylo o zhruba stovku míň. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra v roce 2012 zaplatila robotickou operaci 128 svým pacientům, předloni jich bylo o jedenáct více.
Větší rozdíl, než jsou celková čísla, je vidět na statistice robotických operací v jednotlivých nemocnicích, které si drahé zařízení pořídily. Projít je lze v tabulce přiložené k tomuto článku.
Úbytek proplacených robotických operací má více příčin. "Důvodem jsou ekonomické mantinely a zpřísnění indikace," řekl Insideru poradce ministra zdravotnictví Pavel Vepřek a přednosta chirurgické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny Robert Staffa přidává k základnímu vysvětlení další detail.
"Bývalý ministr Heger v roce 2012 doporučil pojišťovnám, ať cévní výkony operované robotem neproplácejí," řekl Insideru Robert Staffa. Pacientům od té doby jeho nemocnice nabízí, že si výkon mohou zaplatit z vlastní kapsy, ale doteď toho nikdo podle Staffy nevyužil.
Pro nemocnice jsou robotické operace finančně zajímavé. Zdravotní pojišťovny jim za jeden takový zákrok platí v průměru 140 tisíc korun. A konkrétně VZP jen loni za roboty dohromady zaplatila bezmála sto milionů korun.
Roboty da Vinci mají dnes v sedmi českých nemocnicích. Nakupovat je začaly kolem roku 2008 a jejich ceny si lišily. Třeba ústecká nemocnice za něj zaplatila 72 milionů korun, olomoucká fakultní nemocnice 60 milionů korun, nemocnici v Novém Jičíně stál 30 milionů korun a třeba Homolku jen 45 milionů korun. Ta si ho pořídila mezi prvními již v roce 2005.
"Z mezinárodních studií vyplývá, že by robot musel ročně operovat na 250 pacientů, aby byl pro zdravotnické zařízení rentabilní, " prohlásil Vepřek.
Nejvíce robotických operací přitom uhradila Všeobecná zdravotní pojišťovna nemocnici v Ústí nad Labem, loni to bylo 172 případů, a Nemocnici sv. Zdislavy Mostiště – 147 zákroků. Například Nemocnice Na Homolce dostala z VZP proplaceno v roce 2012 jen 46 operací, což je o téměř polovinu méně než předloni. Důvodem je v tomto případě mimo jiné i fakt, že tu výrazně klesl počet zmíněných cévních zákroků.
Navíc robotům nepomáhá ani skutečnost, že si doktoři v posledních letech důkladněji vybírají, jestli bude pacient operován za pomoci robota, nebo například laparoskopicky. Tento typ zákroků je přitom až třikrát levnější.
Přednosta urologie olomoucké nemocnice Vladimír Študent řekl, že využití robota je přesto při operaci prostaty pro pacienty výhodnější. "Výhodou je zkrácení doby hospitalizace, nižší krevní ztráty, rychlejší návrat ke kontinenci nebo nižší procento komplikací," uvedl Študent několik příkladů.
Podle Jiřího Vondry, mluvčího ústecké nemocnice, která disponuje hned dvěma roboty da Vinci, byla cena operací vyšší kvůli světovému monopolu výrobce těchto přístrojů.
"Díky přístupu výrobce k České republice v letošním roce, kdy již řeší obchodní případy napřímo, bez distributora, došlo k poklesu cen o cca dvacet procent," uvedl Vondra.
Radek Nohl
