Za kulisy událostí - Do neochoty českých zaměstnavatelů nabízet částečné úvazky zasáhl rozsudek Nejvyššího soudu. V souvislosti s případem na libereckém magistrátu vyhlásil, že ti, kdo se starají o dítě mladší patnácti let, mají na zkrácený úvazek nárok a zaměstnavatel jim musí vyhovět. Leda by u soudu prokázal, že by tak ohrozil fungování své firmy nebo úřadu. „Požádá-li o to zaměstnanec a nebrání-li tomu vážné provozní důvody, je zaměstnavatel povinen žádosti vyhovět,“ rozhodl brněnský senát. Rozsudek může znamenat průlom v praxi, kdy se firmám a úřadům do částečných úvazků moc nechce.
Liberecký případ začal před šesti lety. Úřednice magistrátu měla kvůli péči o dítě zkrácený úvazek, ale po odchodu kolegů do důchodu vedení úřadu chtělo, aby přešla na plný. Žena odmítla, dál chodila domů o hodinu dříve, za což dostala výpověď. Okresní soud v Liberci dal za pravdu zaměstnavateli, Krajský soud v Ústí nad Labem propuštěné úřednici. Magistrát se proto obrátil na Nejvyšší soud. Argumentoval třeba tím, že kvůli ženiným dřívějším odchodům domů se musely předčasně zavírat přepážky nebo ji v práci musela zastoupit jiná kolegyně.
Jenže podle brněnských soudců nemohou být obtíže ve fungování firmy nebo úřadu důvodem pro zrušení částečného úvazku, nebo dokonce výpověď. „Řešením může být například přijetí dalšího zaměstnance na zkrácený úvazek nebo na dohodu o pracovní činnosti,“ stojí v rozhodnutí soudu.
Česko hluboko pod průměrem
Za to, že zdejší zaměstnavatelé možnosti zkrácených úvazků zhusta ignorují, Česko už schytalo i kritiku od OECD. Ženy zůstávají doma dlouho, ztrácejí kontakt s kariérou a jejich několikaletý pobyt doma se odráží i na výkonu ekonomiky. Podle studie z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí je rozdíl v zaměstnanosti českých žen, které mají dítě do 6 let, a těmi ostatními více než 40 procent, přičemž v Nizozemsku, Británii nebo Belgii je vliv mateřství na zaměstnanost mizivý. Jedná se o země, kde podíl částečných úvazků přesahuje průměr EU, který činí přes 20 procent. V Česku představují zkrácené úvazky 6,3 procenta.
„Čeští zaměstnavatelé mnohem více preferují plné úvazky. Je to pro ně rozhodně levnější, když práci vykonává například jedna matka s dítětem namísto dvou,“ říká Jana Kašparová, mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů, s tím, že odborářská organizace považuje rozhodnutí soudu za správné. „Jde o legitimní zájem slaďování pracovního a rodinného života,“ dodává.
Za nízkým procentem částečných úvazků mezi českými pracovními smlouvami stojí i to, že o ně zaměstnanci nemají velký zájem. Podle výsledků studií i poznatků konfederace zaměstnavatelé často vyžadují za šest hodin stejný objem práce, který by chtěli i v řádné osmihodinové pracovní době. A důvodem jsou i nižší mzdy, než na jaké si přijdou lidé v zemích, kde jsou částečné úvazky rozšířené.
Zaměstnavatelé se jim zase brání proto, že poloviční úvazek neznamená poloviční náklady. „Nestojí to polovinu peněz, ale například sedmdesát procent. Nakonec je dražší vzít člověka na zkrácený úvazek než na plný. Ochotnější jsou k tomu velké nadnárodní firmy. Chtějí svým lidem vyjít vstříc, což je správné, ale ekonomicky to není ideální,“ uvádí Vít Jásek, ředitel Unie zaměstnavatelských svazů. Zásah soudu do práva zaměstnavatele na výpověď nebo míru úvazku nepokládá za ideální. „Má jít o domluvu zaměstnance a zaměstnavatele. Na druhou stranu, kéž by se vždycky dohodli,“ říká.
Pomáhat chce i stát
I vláda si uvědomuje problém, který nejvíc dopadá na absolventy, seniory a matky či otce po rodičovské dovolené. Počítá s tím, že u nich sleví zaměstnavatelům na sociálním pojištění. Ovšem jen tehdy, když kvůli náboru nepropustí žádného zaměstnance a budou vybírat z lidí evidovaných na úřadech práce. Tak by totiž sleva neměla zatížit státní kasu – co z ní odteče na snížených odvodech, vrátí se škrtnutím sociálních dávek.
Přímo na zkrácené úvazky pak jdou peníze z Úřadu práce. Když firma nebo úřad přijmou někoho, kdo je dlouhodobě nezaměstnaný, přispěje mu na mzdu. „A pokud je to na zkrácený pracovní úvazek, mzdový příspěvek je vyšší částka,“ vysvětluje Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.
Jak velkou sumu pošlou a kolika žadatelům vyhoví, si rozhodují úřady práce samy. Přihlížejí třeba k tomu, jak vysoká je v regionu nezaměstnanost. V průměru se výše příspěvku pohybuje mezi 30 až 50 tisíci.
Kateřina Surmanová, Tomáš Fránek
