Objev dne – Evropská recese držela letos při zdi velké firemní fúze a akvizice i v Česku, přesto se na konci chudého roku zrodil historicky největší obchod tuzemské firmy v zahraničí. Holding EPH kupuje Slovenský plynárský priemysel, vlastníka slovenské části Tranzitního plynovodu, důležité cesty, jež zásobuje Evropu ruským plynem.
Daniel Křetínský, který obchod vyjednával, je tak na stupních vítězů letošního žebříčku největších obchodů roku, který sestavil Insider spolu se společností Redbaenk, která se specializuje na investiční poradenství.
Za 49procentní podíl dá EPH (společná firma skupin PPF, J&T a Daniela Křetínského) německému E.ON a francouzskému GdF Suez celkem 2,5 miliardy eur, v přepočtu přes 63 milionů korun. Transakce, kterou Křetínský se Slováky, Němci a Francouzi domlouval skoro dva roky, bude zřejmě dokončena ještě letos.
Rekordní zápis EPH potvrzuje trend letošního roku. I když podle statistik klesl trh fúzí a akvizic v celé Evropě a zvláště druhé pololetí je skoro mrtvé, odehrávají se vlastně jen velké a zajímavé případy.
Staropramen vyšrouboval cenu
Začněme paradoxem. Tuzemský žebříček letošních obchodů roku vede transakce, kterou mezi sebou uzavřely dvě globální firmy a která se českého trhu dotkla jen zčásti - převzetí pivovarnické skupiny StarBev americkým gigantem Molson Coors Brewing Company. Prodávající fond CVC Capital Partners za pivovary v devíti státech střední a východní Evropy inkasoval 2,65 miliardy eur (tj. 67 miliard korun). Jenomže v obchodu dvou globálních hráčů sehrál klíčovou roli český Staropramen.
StarBev zastřešuje dvacet nápojových značek vyráběných pivovary v Česku, na Slovensku, v Bulharsku, v Chorvatsku, Černé Hoře, Bosně a Hercegovině, Maďarsku, Rumunsku a v Srbsku. Vlajkovou lodí skupiny je ale český Staropramen. „Právě jeho hodnota se na ceně za StarBev výrazně promítla, Staropramen je ve StarBev klíčové aktivum, dvojka na českém trhu. O jeho významu vypovídá i skutečnost, že centrála StarBev i po převzetí ze strany Molson Coors zůstala v Praze,“ říká Radek Schmied z Redbaenk.
Co ale letos dokázali čeští byznysmeni?
E-shop, vitamíny, elektrárny
Nejpozoruhodnějším příběhem se jeví ten, který psal Ondřej Fryc, zakladatel e-shopu Mall.cz, činného v Česku a v dalších čtyřech státech (Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko).
Letos na jaře převzala mateřskou firmu Mall.cz – v Nizozemsku sídlící skupinu Netretail - jihoafrická mediální skupina Naspers. A uzavřela vůbec největší obchod v dějinách českého internetu. Za 80 procent Netretailu zaplatil Naspers 230 milionů eur, skoro šest miliard korun.
Fryc v té době sice držel ve firmě už jen minoritní podíl, protože do Mall.cz v předchozích letech vložilo kapitál několik investorů, především fondy Intel Capital a MCI Management, ti také na jeho prodeji nejvíc vydělali. Jenomže zakladatel a šéf skupiny Fryc se stal díky této transakci nekorunovaným králem českého IT byznysu. Mimochodem - i po prodeji zůstal v čele firmy a zůstal mu minoritní manažerský podíl.
I trojka na žebříčku největších transakcí roku spadá do technologické branže. Zkušenému pražskému investorovi slovenského původu Gabrielu Eichlerovi se letos povedl životní obchod. Uvedl na newyorskou burzu vůbec první českou IT firmu, brněnského výrobce antivirových programů AVG Technologies. Eichler s partnery za 14,5 procenta akcií AVG dostal přes čtyři miliardy korun. Dvě třetiny firmy, do níž vstoupil v roce 2001 za několik set milionů korun (tehdy se ještě jmenovala Grisoft), přitom prodával už před několika lety. A i tehdy šlo o hodně dobrý obchod, za 65 procent Grisoftu tehdy dostal 1,2 miliardy.
Ale zpět k podnikatelům typu Ondřeje Fryce, tedy lidem, kteří začínali svůj byznys budovat od nuly a ve svých oborech vybudovali středoevropsky významné hráče. Patří k nim i bratři Adam, Mariusz a Waldemar Walachovi ze slezského Třince, majitelé farmaceutického Walmarku. Walachovi své místo na trhu složitě hledali, začínali počátkem 90. let obchodem se zemědělskými komoditami, pak vyráběli limonády, nakonec se pustili do tehdy u nás novátorského produktu: vitaminových doplňků. Příslušníci polské národnostní menšiny dokázali, že Poláci mají pro obchod talent. Jejich „marťánci“ a další potravinové doplňky postupně zaplavili český trh i další země. Firma se rozrostla o prodejny, filiálky v zahraničí, v posledních letech začala vedle vitaminů a doplňků stravy vyrábět i léky. Když letos Walachovi do rodinného podniku pustili investiční fond Mid Europa Partners, dostali za polovinu Walmarku téměř čtyři miliardy korun.
Také svitavští byznysmeni Jaromír Tesař a Jiří Krušina začínali před lety v malém, koupí několika českých malých vodních elektráren. Nyní mají velkou nadnárodní firmu a pravidelně bodují na žebříčcích největších českých investorů.
Letos jejich firma Energo-Pro pořídila v Bulharsku aktiva za víc než čtyři miliardy korun. Koupila 67 procent akcií ve dvou distribučních firmách od německé skupiny E.ON a k tomu šest hydroelektráren od místního byznysmena Griši Gančeva. Suma sumárum přes milion zákazníků, 62 megawattů výkonu a přes 2 tisíce zaměstnanců. „Získali jsme v Bulharsku už druhou elektrárenskou kaskádu,“ shrnul nákup pro Insider Jiří Krušina. Právě v Bulharsku totiž s Tesařem před lety svou zahraniční expanzi startovali, když tu převzali svých prvních zahraničních osm hydroelektráren. Dnes mají své další miliardy i v Gruzii či Turecku.
Mezi žraloky vynikají Křetínský, Penta, Vítek
Vedle již zmiňovaného holdingu EPH (ten koupil letos také podíl v německých dolech Schkopau) byla letos nejaktivnější velkou kapitálovou skupinou Penta. Do nákupů firem a nemovitostí vložila kolem půl miliardy eur.
V květnu Penta udělala svůj dosavadní akviziční rekord, když odkoupila minoritní podíl v holdingu Empik Media & Fashion, který je největším prodejcem knih, hudby, playstationů, hraček a dětského oblečení, navíc provozuje jazykové školy, podniká v oblasti módy a kosmetiky. Sídlí v Polsku, expanduje ale také do Německa, Ruska, Turecka a na Ukrajinu. Cena se pohybovala kolem 270 milionů eur. Pak následovala nebývalá nákupní smršť. V srpnu Penta převzala od německé skupiny Celesio farmaceutického distributora Gehe Pharma a řetězec lékáren Lloyds. V září koupila jeden z největších pražských developerských projektů, pozemky po továrně Waltrovka v Jinonicích. V říjnu spolkla 75procentní podíl v německé strojírenské firmě Gehring Technolgies. A k tomu spustila další velký realitní projekt, stavbu pražského komplexu Florentinum.
Hlad neztrácí: „Chceme teď každý rok investovat zhruba 500 milionů eur v Polsku, Česku, Slovensku a v Německu,“ říká investiční ředitel Jozef Janov.
Činil se také Radovan Vítek, jehož CPI letos pokračovala ve skupování realitních aktiv v Česku, ale také v Londýně a na francouzské riviéře. Jeho největším soustem bylo převzetí téměř 33 procent ve významné nadnárodní developerské skupině Orco. Cena není známa, koupě akcií firmy, zdecimované po dvouletém oddlužovacím procesu, ale mohla být relativně malá.
Největší domácí investiční skupina PPF Petra Kellnera zůstává letos ve stínu dravějších konkurentů. Figurovala zato v jedné z nejnapínavějších transakcí – v licitaci o poloviční podíl loterijní Sazky. Tu loni v bankrotovém procesu získala PPF napůl se skupinou KKCG Karla Komárka a letos v létě oba partneři začali licitovat o její plné ovládnutí. Několikrát přihazovali a přebíjeli tak nabídku soupeře, nakonec PPF ustoupila a Sazku ovládl Komárek. Kolik za ni zaplatil, není oficiálně známo. Objevila se dvě čísla – 3,5 miliardy a 5,6 miliardy. Podle informací Insideru jsou správné údaje oba. Nižší číslo zahrnuje kromě „čisté“ ceny také Komárkův výtěžek z pohledávek, jež se Sazce vrátí z bankrotu původní firmy a její sesterské společnosti Bestsport.
Obří pojišťovací fúze
K velkým obchodům na českém trhu lze zařadit i fúzi největšího domácího soukromého zdravotně-pojišťovacího ústavu, České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP), s pojišťovnou Metal Alliance. ČNZP vznikla v roce 2009 spojením pojišťovny Agel ocelářského magnáta a zároveň největšího domácího investora do zdravotnictví Tomáše Chrenka s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou a Českou národní zdravotní pojišťovnou.
ČPZP má po fúzi na českém trhu zdravotního pojištění více než 11procentní podíl, přes 100 tisíc klientů a kolem 130 poboček. Proti fúzi neúspěšně bojovalo ministerstvo zdravotnictví a obchod dokonce začala v září prošetřovat policie, transakce je ale dokončena. „Fúze je dovršena k 1. říjnu, proběhla zcela podle zákona,“ řekla Insideru mluvčí ČPZP Elenka Mazurová.
Kromě transakcí figurujících v tabulce TOP 10 se v Česku odehrála celá řada dalších velkých obchodů, u nichž však objem lze jen tušit, protože cena není známa. Radek Schmied považuje za nejzajímavější deal roku prodej sítě benzinek PapOil společnosti Slovnaft (ta patří pod maďarský petrochemický gigant MOL). „Byl to mimořádně dobře načasovaný obchod. PapOil už neměl kam růst a vzhledem k volatilitě ceny ropy a aktuálnímu tlaku na marže jsem přesvědčen, že ho vlastníci prodali právě včas. Z pohledu Slovnaftu, potažmo MOLu, se také jedná o nákup v pravou chvíli - výrazně rozšíří svou distribuční síť na klíčovém trhu a dosáhne na vyšší marži. To je klasická ukázka win-win obchodu, při němž vyhrávají všichni,“ říká Schmied.
A co akviziční odborníky letos nejvíc překvapilo? „Mall.cz a Walmark,“ říká Schmied. V prvním případě pozitivně překvapuje vysoká cena, v druhém výše odkoupeného podílu, tedy 50 procent. Takový obchod totiž vyžaduje určitý stupeň vzájemné důvěry kupujícího i prodávajícího. Právníci obou stran museli odvést dobrou práci na smlouvách, jež upravují budoucí rozhodovací procesy.
