Byznys - Údaje o náladě v tuzemských průmyslových podnicích publikované této týden jsou nejhorší za poslední tři roky.
Ukazuje se, že majitelé firem i vrcholní manažeři očekávali od Nečasovy vlády něco jiného, než dostávají. Pravicový kabinet měl asistovat při hospodářském vzestupu po recesi z let 2008/9, namísto toho nese část odpovědnosti, že nová krize, podobná té předchozí, zasáhne český průmysl citelněji než zahraniční konkurenci.
Dvojité W
Jejich zmíněné hodnocení skrývá průběžný výzkum ekonomického klimatu, který publikuje Český statistický úřad, a také čtvrtletní průzkumy Svazu průmyslu a České národní banky.
Nástup vlády Petra Nečase v červenci 2010 povzbudil optimismus na nejvyšší míru od předkrizového roku 2007. Lepší vyhlídky za čtvrt i půl roku očekávala více jak čtvrtina dotázaných podniků a jen dvacetina se obávala, že nastanou horší časy.
Od té doby se nálada kazila.
Zlepšení v příštích třech nebo šesti měsících očekává jen desetina firem. O tom, že za tři měsíce bude hůře, jsou přesvědčeni manažeři z pětiny dotázaných firem, zhoršení za šest měsíců čeká sedmina z nich.
Možná jen shodou okolností zaznamenal ČSÚ zhruba stejně špatnou náladu v říjnu 2008, tedy na počátku hlubokého průmyslového propadu během finanční krize.
Oslabení tuzemské poptávky
Zhoršení nálady je možné do určité míry vysvětlit dopadem dluhové krize v eurozóně. V září se snížila průmyslová produkce celé Evropské unie meziměsíčně o 2,3 procenta, tedy obdobným tempem jako klesala posledních šest měsíců roku 2008. Logicky tím jsou v první řadě zasaženy exportní ekonomiky, jakou je třeba ta česká. Letošní situace ovšem není tak kritická, protože září bylo zatím prvním měsícem s tak strmým výpadkem.
Čtvrtletní průzkumy Svazu průmyslu ukazují, že ještě v létě si zdejší výrobní podniky stěžovaly na něco jiného. Poptávka z ciziny se zhoršila podle 22 procent dotázaných firem, podle 12 procent se zlepšila.
Častěji průmyslníkům komplikovaly život výpadky tuzemské poptávky. Postižena byla třetina z nich a pouze desetina měla letos v Česku lepší odbyt. K tomu přispěla úsporná politika Nečasovy vlády, jejíž škrty a zvýšení DPH postihlo odběratele ve stavebnictví i prodej spotřebního zboží.
Vláda obnovitelných zdrojů
Stížnosti průmyslníků se ovšem nejvíc zaměřují na neustálé zdražování elektřiny, které požaduje státní firma ČEZ a které vláda schvaluje s vysvětlením, že jde o podporu obnovitelných zdrojů. Drahá elektřina omezuje růst 55 procent českých firem, zjistili výzkumníci Svazu průmyslu.
Stížnostem průmyslníků dává za pravdu evropské srovnání.
Velké tuzemské firmy se spotřebou přes 70 tisíc megawatthodin ročně platí po slovenské a italské konkurenci nejvyšší sazby v Evropě.
K největšímu zvýšení došlo v krizovém roce 2008, kdy ceny vyrostly o třetinu, tedy nejvyšším tempem v Evropě. České ceny tehdy přeskočily úroveň většiny zemí ve středoevropském prostoru včetně Německa, Rakouska, Maďarska, Dánska a Nizozemska.
Nečasova vláda rozšířila cenovou propast tím, že připustila za dva roky další zdražení o desetinu. Naopak v Polsku, Rakousku, Maďarsku a Dánsku se ve stejném období ceny snížily.
