Zahraničí - Vzestupy a pády evropské civilizace jsou spojené s Římem. Když v roce 455 padl do rukou Vandalů, předznamenalo to konec západořímské říše. Státního útvaru, jehož hranice a velikost nápadně připomínají dnešní Evropskou unii.
Jejím centrem je sice místo Říma Brusel, což ale neznamená, že by italská metropole nemohla vyvolat i pořádný otřes Unie a eurozóny. Itálie má velké problémy se zadlužením, vládou přijímaná úsporná opatření narážejí na odpor velké části Italů.
Zatímco se neustále hovoří o pokračujícím marasmu Řecka a potápějícím se Španělsku, na horizontu se už objevuje italský problém. Co když bude potřebovat pomoc a záchranu také italská ekonomika? Vzhledem k tomu, že jde o třetí největší ekonomiku eurozóny po Německu a Francii, je nasnadě, že tady už by šlo euru o život.
Všechno ukazuje na to, že společná měna bude na Apeninském poloostrově čelit ofenzívě. Podle posledního průzkumu agentury ISPO sedmdesát procent Italů nevěří v budoucnost eura a myslí si, že nyní převažují nevýhody společné měny nad výhodami.
Silvio Berlusconi, který opustil premiérské křeslo v listopadu poté, co u italského prezidenta intervenovala Angela Merkelová, se za této situace vrací jako euroskeptik.
V rozhovoru pro deník Wall Street Journal kritizoval úřednickou vládu Maria Montiho za špatná opatření, zmínil se o možném odchodu Itálie z eurozóny a naznačil, že po příštích volbách by se rád znovu stal premiérem.
Několik let přežil ve vládě četné skandály a procesy, zuby nehty se držel křesla premiéra, až to vypadalo, že je skutečně nezničitelný. Po listopadové rezignaci ho mnozí považovali za odepsaného a zralého na důchod. Předčasně...
Podstatné je to, že se vrací jako euroskeptik a kritik úsporných opatření. Montiho vláda zvyšuje daně, omezuje státní výdaje, snižuje penze, propouští ze státních podniků. Kabinet je proto stále méně oblíbený a nespokojenost narůstá.
Zvláště když italské hospodářství zůstává v recesi. Za uplynulých pět let je italský růst nejmenší z celé eurozóny.
Tady pětasedmdesátiletý Berlusconi cítí šanci. Kritizuje zvyšování daní a přisadil si i na Merkelovou, která na konci loňského roku hodně lobbovala za jeho odchod. Německé trvání na úsporných opatřeních a šetření podle něj uvězní italskou ekonomiku v recesi.
„Pokud budeme pokračovat v politice signory Merkelové, propadneme se hlouběji do spirály recese. To je špatná politika,“ uvedl Berlusconi a neskrýval, že se spolkovou kancléřkou poté, jak se k němu zachovala, „skončil“.
Dříve byl italský expremiér zastánce evropské integrace, teď tvrdí, že opuštění eura by nebylo žádnou hanbou. „Co by se stalo, kdybychom se vrátili k liře? Nevím, možná by přišel propad životní úrovně a ztráty. Ale popravdě, nevím, proč by k tomu mělo dojít,“ uvedl v jedné diskusi v Itálii.
V euroskeptickém centru italské politiky ale už zdaleka není jediný. Přitvrdil i jeho bývalý koaliční spojenec, protipřistěhovalecká Liga severu. A velké podpoře se těší nedávno založené Hnutí pěti hvězdiček, které otevřeně usiluje o návrat liry.
V Aténách se o osudu eura nerozhodne, dost možná ani v Madridu. V Římě ale pravděpodobně ano.
