Za kulisy událostí - Historie se opakuje. I letošní hledání kandidáta na českého zástupce v Evropské komisi bude dlouhou výměnou zákulisních nabídek, odhalování překvapivých jmen a budoucích příslibů.
Dosud známými kandidáty jsou Pavel Mertlík za ČSSD a Pavel Telička za ANO. Lidovci chtějí prosazovat Zuzanu Roithovou, která ale ještě neřekla, zda o funkci stojí.
Jenže nakonec to nejspíš nebude ani jedno z těchto jmen. Nikdo sice v tuto chvíli neustoupí ze svého kandidáta oficiálně, ale v kuloárech už se hovoří o tom, že ČSSD i ANO se smiřují s tím, že toho svého neprotlačí. HN to potvrdily zdroje jak zevnitř vlády, která má komisaře nominovat, tak i z Hradu, který chce do jednání promlouvat.
Špičky koalice se tak začínají poohlížet po zcela novém kandidátovi. Jména ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka nebo šéfa zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynka Kmoníčka (oba ČSSD), která v této souvislosti „unikla“ do médií, nejsou doopravdy zvažována. A protože vláda hodlá usilovat o silnější, ekonomické portfolio, hledání nestraníka se přímo nabízí.
Proti Teličkovi hovoří především jeho minulost lobbisty, kvůli které je nepřijatelný pro socialisty i pro KDU-ČSL. Šéf ANO Andrej Babiš se sice nevzdává jeho prosazování, jenže sám už musí vědět, že s Teličkou, který je čerstvým europoslancem, nemá šanci. Navíc se hovoří o tom, že jejich vztahy už nejsou tak vřelé, a návrh není ani šéfem ANO míněn vážně. Z velké části tak ze strany vicepremiéra půjde jen o budování předsunuté pozice, z níž se mu bude výhodněji couvat.
Velkou nevýhodu má i kandidát ČSSD Pavel Mertlík. Kromě odporu ze strany ANO má soupeře ještě o patro výš – v prezidentu Miloši Zemanovi. Mertlík v roce 2001 po sporech se Zemanovým oblíbencem Miroslavem Grégrem odstoupil ze Zemanovy vlády a mezi důvody zmiňoval i slabou podporu premiéra.
K tomu se přidružuje ještě Zemanova snaha oslabovat premiéra Bohuslava Sobotku. Poté, co šéf ČSSD ve své straně ustál souboj s „pučisty“ kolem Michala Haška, má prezident ve vládě jiného favorita – Babiše, pro jehož kandidáta Teličku již vyjádřil sympatie.
Prezident nemá oficiálně v nominačním procesu na evropského komisaře žádné pravomoci, jenže Zeman může Sobotkovi vyhrožovat obstrukcemi při jmenování nových velvyslanců. Jednu jejich vlnu bude Hrad schvalovat už za pár týdnů během letních prázdnin.
Na druhou stranu Sobotka už několik vážných sporů s Hradem ustál. Vedle puče, který ho měl připravit o post předsedy ČSSD a premiéra, to byla i přetahovaná o jména ministrů. Prezident má v sociální demokracii letité problémy s Lubomírem Zaorálkem, čerstvější, ale o to vzájemnější nevraživost panuje i mezi ním a Jiřím Dienstbierem. Oba si Sobotka i přes Zemanův odpor do kabinetu prosadil.
Pozice Roithové není o mnoho lepší. Nejenže ji prosazuje nejmenší vládní strana, sama bývalá europoslankyně navrhovanou kandidaturu spíše odmítá, protože už chce z Bruselu přesídlit do Čech. Koaliční partneři ji tak nemohou brát vážně a vnímají její prosazování jen jako položku k obchodování.
Pět let stará reminiscence
Podobně nepřehledná situace byla i při výběru dosluhujícího eurokomisaře za Česko v roce 2009. V době vlády Jana Fischera vedly klíčová jednání ODS, ČSSD a Strana zelených, které Fischerovi dodávaly členy kabinetu a vyslovily mu podporu. Socialisté prosazovali pokračování Vladimíra Špidly, občanští demokraté přišli se jménem Alexandra Vondry, zelení chtěli do Bruselu vyslat Jana Švejnara. Kvůli zablokovaným jednáním chtěli Jiří Paroubek a Mirek Topolánek nominovat i samotného premiéra Fischera.
Horečná jednání, kdy se obchodovalo s posty ministerských náměstků i jednotlivými návrhy zákonů, skončila v noci z 9. na 10. listopadu. Jako český eurokomisař byl vybrán Štefan Füle. Až do oné noci se o jeho kandidatuře nikdo nezmínil.
Jakub Kalenský
