Český hydrometeorologický ústav vypočítává, že v oblastech východního Polabí, jižní Moravy, jihozápadního Plzeňska, okolí Prahy nebo Českých Budějovic je pravděpodobnost Vánoc na sněhu nižší než 20 procent, ve středních polohách pak 30 a 40 procent. "Ve vyšších polohách, zhruba 600 až 800 metrů nad mořem, je pravděpodobnost Vánoc na sněhu zhruba 40 až 60 procent. Na horách nad 1000 metrů pak přesahuje zpravidla 80 procent, na hřebenech pohraničních hor i 90 procent," uvádějí meteorologové.

Častějšímu sněhu na Vánoce nepřejí klimatické podmínky, zejména takzvaná vánoční obleva, kdy se do celé střední Evropy nejčastěji v období od 23. prosince do 1. ledna dostává teplé jihozápadní nebo západní oceánské proudění. "Pokud bychom ale Vánoce posunuli na 24. ledna, stoupala by pravděpodobnost bílých Vánoc až na 80 procent," podotýká Honsová. 

Z dat v posledních letech vyčnívá rok 2001, kdy byl na Štědrý den sníh po celé republice a několik stanic zaznamenalo rekordy ve výšce sněhové pokrývky. Například v Karlových Varech bylo 35 centimetrů a v Hradci Králové 22 centimetrů. 

"Tehdy jsme měli velkou kliku. Pořádná sněhová peřina napadla těsně před Vánoci, 22. a 23. prosince. Nutno ale dodat, že se jednalo o větrné Vánoce. Jinak se první sněhová nadílka i v nížinách v prosinci 2001 vyskytla až 10. prosince, ale šlo maximálně o čtyři centimetry. Takže to nebylo tak, že bychom se ve sněhu koupali celý prosinec," připomíná meteoroložka Honsová.

Ještě více sněhu pak leželo na českém území v roce 1981, uvádí meteorologický ústav. A vůbec nejvíce sněhu na Štědrý den naměřili meteorologové v roce 1974 na Vrbatově boudě v Krkonoších, kde bylo 215 centimetrů. V Praze rekord padl v roce 1969, kdy sněhová pokrývka ve středu města přesahovala dvacet centimetrů a na jeho okraji téměř třicet. Nejchladnějším Štědrým dnem pak zůstává rok 2001, kdy v Pardubicích teplota klesla až na minus 23,5 stupně. Naopak nejtepleji bylo v roce 1977 v Kolíně, kdy se teplota dostala až na 14,5 stupně.