Praha - Když se úspěšný český vědec vrací ze zahraničního ústavu domů, obvykle je to proto, že se mu zastesklo, a tak jde pracovat i za horších podmínek.
Martin Schnabl je zřejmě prvním českým badatelem, který si návratem domů polepší. Dostane za něj přes dvacet milionů korun na své bádání.
A nevrací se jen tak odněkud. Po absolvování Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a získání doktorátu v italském Terstu působil na věhlasném Massachusettském technologickém institutu v americké Cambridgi a spolupracoval s Evropskou laboratoří fyziky částic CERN u Ženevy, považovanou za nejlepší takovouto laboratoř na světě.
Nyní pracuje v Ústavu pro pokročilá studia v Princetonu, kde v minulosti působili například Albert Einstein, Robert Oppenheimer a další hvězdy světové vědy.
Slunný Kypr? Ne, Praha!
Čtyřiatřicetiletý Martin Schnabl je prvním Čechem, který získal prestižní cenu pro mladé vědce (EURYI) financovanou sdružením evropských grantových agentur. Byl jedním z dvaceti vědců, kteří letos toto uznání dostali. Odborná komise vybírala z pěti set doporučených kandidátů.
Cena EURYI nabízí nejnadějnějším výzkumníkům prostředky na jejich bádání pod jedinou podmínkou. Musí svůj výzkum uskutečnit v Evropské unii.
Martin Schnabl takto získal 755 000 eur na pět let své práce. Může se kvůli ní přestěhovat do některé vědecké velmoci, jakou je Německo nebo Británie. Anebo se usídlit třeba na slunný Kypr...
"Ale prosím vás, na slunci se špatně přemýšlí," směje se. "Na Česko mám silnější vazby."
Rozhodl se, že své bádání uskuteční ve Fyzikálním ústavu Akademie věd v Praze.
Chci vybrat nejlepší, a Čechů je jen deset milionů...
Martin Schnabl nepotřebuje pro práci teoretického fyzika velké vybavení. "Vlastně mi stačí kancelář a počítač. Ale ke spoustě výpočtů mi poslouží tabule nebo jen kus papíru," vysvětluje.
Jak dodává, potřebuje k sobě jen dva postdoky, jak se říká čerstvým držitelům doktorského titulu (PhD). Na otázku, jestli to budou Češi, odpovídá: "Chci si vybrat ty nejlepší, a Čechů je jenom deset milionů. Tak to pravděpodobně Češi nebudou."
Získané peníze chce využít také na to, aby mohl do Prahy zvát špičkové fyziky a zaplatit jim cestu. Jednak je pozve ke vzájemným konzultacím, a dále je požádá o přednášku i pro ostatní místní vědce.
Struny pro rozklíženou fyziku
Martin Schnabl se zabývá takzvanou teorií strun. To je část teoretické fyziky, která se snaží dát tuto vědu dohromady. Kvantová mechanika je totiž v některých ohledech v rozporu s obecnou teorií relativity.
"V běžně používané fyzice to nijak nevadí," vysvětluje doktor Schnabl. "Jsou ale tři základní oblasti, kde kvůli tomuto nesouladu nejsme schopni vysvětlit dění. Jednak je to otázka, co se stalo krátce po vzniku vesmíru. Dále nedokážeme přesně popsat černé díry, vesmírné objekty, které svou nesmírnou gravitací pohlcují vše, včetně světla. Jedna z nich je i ve středu naší galaxie. A pak potřebujeme porozumět fyzice vysokých energií při pohybu elementárních částic v urychlovačích, které stavíme."
Už v sedmdesátých letech přišli fyzikové s návrhy teorie strun (či teorie superstrun), která by měla rozpory odstranit a obě rozporné části fyziky zase spojit. Podle ní základními stavebními kameny přírody nejsou částice, nýbrž jednorozměrné struny, které vibrují různými způsoby, odpovídajícími různým druhům částic. Svými pracemi ji rozvinul i doktor Schnabl.
Tato však teorie zatím čeká na své experimentální potvrzení.
Na hranici rozumu
O teorii strun se obvykle říká, že leží na samé hranici analytického rozumu.
Pracuje například s představou deseti a vícerozměrného prostoru. Někteří teoretikové z ní vyvozují, že by čas nemusel plynout jen jedním směrem.
Martin Schnabl však myšlenky na cestování v čase považuje za spíše nepravděpodobné. A říká, že k běžnému životu mu stačí naše obvyklé čtyři rozměry: tři prostorové a jeden časový.
V jejich dimenzích se chystá s rodinou nastěhovat do Prahy a doufá, že si oba jeho kluci, tříletý i šestiletý, který už začal v USA chodit do školy, tady zvyknou. "Věřím, že i po vyčerpání ceny budu moct v České republice pracovat dál," svěřil se.
| Další články z rubriky věda najdete ZDE. |
