Pozůstatky netypicky velké středověké vápenky objevili archeologové na okraji lomu v Mokré na Brněnsku. Podle nalezených základů stavby měla dvě oddělená peciště, každé se šesti kanály, kterými se do pecí přikládalo, řekl vedoucí průzkumu Petr Kos z Ústavu archeologické památkové péče.
"Její stáří určuje nalezená keramika do vrcholného středověku, tedy 13. až 14. století. Pec byla značně neobvyklá v tom, že měla podvojná peciště umístěná po stranách s mezilehlým obdélným obslužným prostorem a byla opatřena celkem 12 topnými kanály. Její celková vsázka mohla po přepočtech představovat objem vápence až 268 metrů krychlových, díky čemuž se v současnosti jedná o absolutně největší vrcholně středověké periodické vápenické vypalovací zařízení na Moravě a snad i v celé Evropě," uvedl Kos.
Středověká vápenka pravděpodobně ve 14. století zanikla a na jejích základech byl v 17. století postaven novověký milíř k pálení vápna. Technologie získávání vápna se mezitím změnila, i tento milíř ale měl úctyhodné rozměry, 11 krát 15 metrů. Jeho základy našli archeologové přibližně tři metry pod zemí, pravděpodobně měřil na výšku pět metrů.
"Do prostoru milíře se střídavě skládal ve vrstvách drcený vápenec a dřevěné uhlí. Výhodou této technologie bylo, že nebyla tak náročná na obsluhu ani na topivo, milíř většinu času jen doutnal a měnil vápenec na vápno," popsal archeolog.
