Americká příručka ATP 7-100.1 je součástí řady dalších dokumentů, které se zabývají vojenskými doktrínami jednotlivých států. "Taktiky jsou shromážděné z ruské doktríny, přeložené literatury a postřehů z nedávných historických událostí," píše se v dokumentu.
V souboru je ale také zdůrazněno, že příručka "nemá představovat způsob, jakým Rusové v současnosti na Ukrajině bojují". I když by se totiž armády měly snažit bojovat podle svých základních principů, kterými se mají řídit vojenské operace, často se podle doktrín neřídí.
"Spoustu základních prvků této doktríny je dost solidních a mohly by tvořit základ pro úspěšné operace," řekl serveru Business Insider vojenský expert na Rusko z think-tanku RAND Corp Scott Boston. "Ale to by se musely dodržovat," doplnil.
Rusko místo synchronizovaného postupu vsadilo na masovost
Američané v příručce uvádí konkrétní příklady. Když ruská brigáda třeba provádí útok, jednotky mají postupovat v několika vlnách vojáků a tanků, které jsou synchronizované s průzkumnými jednotkami, obranou křídel, ženisty, dělostřelci a jednotkami protivzdušné obrany.
"Cílem je tvrdě udeřit, rychle se přesunout, prolomit obranu a postoupit hluboko do týlu nepřítele. Aby se minimalizoval odpor, kterému vojáci čelí, měly by se útočící jednotky soustředit do několika kolon, aby se rozprostřely do šířky i hloubky, rozptýlily se a snížily účinky cílené palby na své pozice," uvádí se v příručce.
To, že se Rusko svými bojovými taktikami moc neřídí, dokládá i způsob, kterým se v prvních dnech války pokusilo bleskově obsadit Kyjev. Obrněné kolony byly vyslány po úzkých a přeplněných silnicích, které byly obklíčeny, přepadeny ze zálohy a zdecimovány ukrajinským dělostřelectvem, drony a protitankovými střelami. Tato taktika stála Moskvu nejlepší předválečné jednotky a nejlepší tanky a další techniku.
Ani dnes ruská armáda nepostupuje podle doktríny. Namísto rychlého a dobře koordinovaného manévru s kdysi oslavovanými vzdušnými silami se útoky spoléhají na ničení ukrajinské obrany dělostřelectvem, klouzavými bombami nebo na její zavalení velkým počtem osvobozených trestanců a další "pěchoty na jedno použití".
Problém je v celkové strategii
"I útoky, které jsou podle doktríny správné, mohou selhávat. Spousta chyb ruské armády ale pochází ze selhání při dodržování pokynů, které jsou v příručce z dobrého důvodu. Jako třeba to, že je nutné mít před sebou strážní jednotky nebo nenechávat podpůrné jednotky bez ochrany. To jsou celkem základní věci," vysvětlil Boston.
Hodnotit současnou ruskou doktrínu je podle vojenského experta na Rusko těžké, protože velká část z ní pochází ze sovětské éry přísně řízených masových armád. Vojenské reformy přijaté po roce 2008 měly proto vytvořit menší a pružnější síly západního typu. "Když jim tento systém v prvních měsících po únoru 2022 selhal, vrátili se ke starším, tradičnějším přístupům, které nakonec zahrnovaly mnohem větší důraz na masovost," popsal Boston, bývalý dělostřelecký důstojník americké armády.
Problémem ale nemusí být ani tak ruská doktrína, jako celková strategie války na Ukrajině. Sovětské plány na invazi do západní Evropy byly tehdy založeny na nasazení milionů sovětských vojáků a vojáků Varšavské smlouvy podporovaných obrovskými zásobami zbraní a materiálu.
S počáteční útočnou silou pouhých 180 tisíc vojáků útočících na 1000 kilometrů dlouhé frontě proti menší, ale stále početné ukrajinské armádě, nemohlo Rusko vytvořit masu, s níž jeho doktrína počítala. Ruští představitelé také očekávali - stejně jako mnozí západní experti - že ukrajinský odpor se zhroutí a země bude rychle obsazena.
"Není nemožné vyhrát bitvy s nepružnou armádou, ale musíte mít dobrý plán," uvedl Boston. Poukázal na americkou invazi do Iráku v roce 2003, kdy velitelé doufali, že irácké síly nebudou klást silný odpor, ale plán invaze předpokládal, že by mohly.
"Bylo by nezodpovědné, kdyby americká armáda postupovala jinak. Ale ruský plán byl při invazi na Ukrajinu takto nezodpovědný. Jednotkám bylo nařízeno přesunout se na Ukrajinu a obsadit klíčová místa podle agresivního harmonogramu a bez smysluplného varování nebo času na plánování, aby se něco nezvrhlo. Doktrína a výcvik už nic nezmůžou, když jste vyslaní udělat špatnou akci se špatným vybavením," doplnil vojenský expert.
Jedna otázka bude nejspíš historiky a vojenské experty dráždit ještě dlouhá léta: Mohlo se Rusko zmocnit Kyjeva - a pravděpodobně vyhrát válku - v prvních dnech invaze? "Kdyby Rusko provedlo adekvátnější přípravy, Ukrajina by si toho mohla všimnout a reagovat jinak. Rusko mělo ale některé podstatné výhody, které promarnilo počátečním plánem a pomalým přizpůsobováním se v určité době. Kdyby se Rusko pokusilo o lepší plán, situace by pro Ukrajinu dopadla mnohem hůře," uzavřel.
