Informovali o tom vědci na výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v San Franciscu.
Jak řekl vedoucí týmu Mark Humayun z Jihokalifornské univerzity, v nejbližší době se chystají pokusně implantovat lepší verzi tohoto přístroje dalším padesáti až pětasedmdesáti lidem.
Humayun věří, že v roce 2009 bude zařízení ve Spojených státech běžně dostupné za cenu asi 30 000 dolarů (přes 600 000 korun).
Vidění v reálném čase
Svého úspěchu vědci dosáhli díky studiu fungování lidských nervů.
Malá kamera vmontovaná do brýlových obrouček snímá prostor před pacientem a záběry bezdrátově vysílá do počítače o velikosti mobilního telefonu, který má člověk v kapse. Tam se snímky zpracují do podoby, jak by je zhruba vidělo lidské oko, a opět bezdrátově vysílají do přijímače voperovaného do hlavy pacienta.
Odtud se prostřednictvím drátů vedou do čipu chirurgicky vloženého do oční sítnice. Čip je napojen na asi čtyři stovky očních nervů, které záznam přenášejí do mozku.
To vše se musí dít tak rychle, aby pacient viděl v reálném čase. "Kdyby měl záznam zpoždění za lidskými pohyby, vyvolávalo by to nevolnost," vysvětlil profesor Humayun. Pochvaloval si také variantu bezdrátového přenosu, která neumožňuje vniknutí infekce do hlavy.
Překvapivě pružný mozek
Od roku 2002 vědci postupně implantovali tyto přístroje šesti osobám, které přišly o zrak v důsledku různých onemocnění. Nyní výsledky vyhodnotili.
"Obraz má rozlišení pouhých 16 pixelů. Čekali jsme, že umožní zhruba rozpoznat světlo od tmy," popisoval Mark Humayun na konferenci v San Franciscu. "Lidský mozek nás však překvapil: Postupně se naučil z toho mála neostrých vizuálních informací, jež dostal, sestavit obrazy předmětů, které měl uložené v paměti."
Vidění je hodně omezené, má rozsah asi třiceti centimetrů, a přístroj je pouze v jednom oku. Umožňuje však člověku rozeznat např. šálek, nůž nebo přejít bezpečně ulici.
Nová verze, kterou vědci připravili pro další pokusy, už má rozlišení 60 pixelů. Také chirurgická operace by místo dřívějších téměř osmi hodin měla trvat jen asi hodinu a půl.
Na přesné rozpoznání jednotlivých lidských obličejů však bude podle Humayunova odhadu zapotřebí alespoň tisíce pixelů. A na takový přístroj si ještě pacienti počkají. Otázkou budoucnosti je i možnost zaostřování obrazu na blízko nebo na dálku, jak to běžně lidské oko dělá.
Pro zraněné oko až později
Zařízení zatím pomáhá jenom šesti lidem, jimž některé onemocnění poškodilo oči, ale nikoli oční nervy. Ani do příštího pokusu nechtějí vědci ještě zařadit osoby, které osleply v důsledku zranění, protože předpokládají, že při tom se poničily i nervy.
Zatím ani nechtějí do pokusu zařadit lidi nevidomé od narození, protože v jejich případě mozek nedokáže identifikovat neostré obrazy podle paměti.
Vylepšování techniky by však časem mohlo škálu uživatelů rozšířit. Předpokládaná cena 30 000 dolarů však může být pro řadu pacientů nedostupná a vysoká i pro některé americké zdravotní pojišťovny, připustil profesor Humayun.
"Na druhou stranu když bude pacient vidět, bude potřebovat méně péče, sníží se riziko, že do něčeho vrazí, ublíží si a bude potřebovat léčbu," vypočítává Mark Humayun. "Myslím, že i to by se mělo brát při finančním zvažování v úvahu."
| Další články z konference v San Francisku naleznete ZDE. |
