Podle britského farmaceuta O’Bryan-Teara, člena správní rady firmy Clarity Pharmaceuticals, jsou nyní evropští lídři pod velkým politickým tlakem, co se týče rozhodování o aplikacích vakcín proti covidu-19. O’Bryan-Tear ale zdůrazňuje, že se jedná o oblast, kterou by v zemích měli řešit především odborníci, a politici by jim měli důvěřovat.

"Co teď vidíme, je trochu takový stádový efekt napříč evropskými zeměmi," komentuje britský farmaceut. "Nenazval bych ho panikou, ale jedna země zkrátka řekla: 'V Norsku se objevily nějaké vedlejší účinky. Nejsou náhodou spojené s vakcínou?' A pak další státy na to hned reagovaly: 'Sakra, radši bychom měli něco dělat'," míní farmaceut.

V některých evropských zemích zaznamenali u několika desítek lidí očkovaných AstraZenecou komplikace s krevními sraženinami zejména v žilách na nohách nebo s emboliemi na plicích. Například v Německu se jednalo o sedm případů vzácného typu trombózy na žilách v mozku potom, co naočkovali 1,6 milionu dávek vakcíny AstraZeneca.

Podle O’Bryan-Teara je nyní důležité se podívat právě na počet těchto zdravotních potíží vzniklých bez souvislosti s očkováním a porovnat ho s počtem stejných komplikací ve vakcinované populaci. "A to, co na to říkají regulátoři, kteří se na data podívali, a experti, je, že četnost takových případů u očkovaných je vlastně mnohem nižší než v běžné populaci," podotýká farmaceut.

V posledních dvou týdnech předběžně pozastavilo očkování vakcínou AstraZeneca hned několik zemí Evropské unie. Na začátku března se tak rozhodlo Rakousko, později následovaly Lucembursko, Estonsko, Litva nebo Lotyšsko. Do poloviny března se k nim přidalo dalších 16 států. Česko o takovém postupu zatím nerozhodlo a očkování touto vakcínou v tuzemsku dále pokračuje.

Podívejte se na video z pořadu Život v pandemii v úvodu článku.