Pozorovatelé OBSE zamíří na Ukrajinu, Rusko kývlo

Aktuální dění kolem Ukrajiny a Krymu jsme sledovali v online reportáži.

Brusel/Kyjev/Moskva- Ratifikace v horní parlamentní komoře a podpis prezidenta Vladimira Putina v Moskvě ukončily ústavní proceduru připojení Krymu k Ruské federaci.

Podpis krymsko-ruské smlouvy doprovodil šéf Kremlu prohlášením, že Rusko by se mělo prozatím zdržet reakcí na protiruské sankce Spojených států a Evropské unie vyhlášené ve čtvrtek.

Situaci na Ukrajině, která v pátek v Bruselu podepsala s lídry EU politickou část asociační dohody, by měla pomoci uklidnit schválená pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Podpisem politických článků smlouvy o přidružení a oznámením vojenských manévrů v Polsku Západ znovu připomněl Kremlu své negativní stanovisko ke krymské anexi, které ve čtvrtek podpořilo i rozšíření seznamu jmenovitých protiruských sankcí.

Zápas se nyní podle ruských médií přesune na hospodářské bojiště.

Aktuální dění na Ukrajině a Krymu sledujeme online

Zobrazit jen důležité zprávy

Zápas se nyní podle ruských médií přesune na hospodářské bojiště. Ceny ropy dnes kvůli nervozitě investorů získaly více než dolar na barel. Naopak ruské akcie po rozšíření západních sankcí prudce oslabily a agentury Fitch a Standard & Poor's zhoršily výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska ze stabilního na negativní. Do boje za záchranu ruské banky Rossija, vystavené americkým sankcím, se dala ruská centrální banka a osobně Putin: otevře si tam prý účet, na který si nechá posílat prezidentský plat.

Z ruského pohledu se v pátek připojení Krymu k Rusku stalo hotovou věcí. Po ratifikaci ve Státní dumě a Radě federace příslušné dokumenty podepsal i Putin a v Moskvě a v krymských městech se rozšíření federace slavilo ohňostroji. Na poloostrově jsou ale stále i ukrajinští vojáci. Ti jsou podle Kyjeva povinni chránit svou výzbroj, bojové lodě a vojenské objekty před útoky ozbrojenců.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že pozorovatelé OBSE by měli být vedle ruskojazyčného východu a jihovýchodu Ukrajiny rozmístěni také v západních a centrálních oblastech země. Moskva opakovaně kritizuje ukrajinské nacionalisty z toho, že početnou ruskojazyčnou menšinu zastrašují a šikanují. Rusko si vyhradilo právo vyslat na Ukrajinu armádu, aby své krajany chránilo.

Foto: Reuters

Rusko zřejmě umožní pozorovatelskou misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Ukrajině, o kterou Kyjev požádal. Moskva přitom doposud vyslání pozorovatelů na Ukrajinu blokovala. To se ale podle všeho změnilo. Dnes večer se ve Vídni na mimořádné schůzi sejdou zástupci OBSE, na které by mohli příslušnou dohodu schválit, napsala agentura Reuters.

Polsko v souvislosti s napjatou situací na Ukrajině o několik měsíců urychlí nákup vlastního protiraketového systému. Vítěz tendru by podle polského ministerstva obrany měl být znám do konce roku, původní termín přitom počítal až s rokem 2015, napsala dnes agentura Reuters. "Do konce letošního roku již chceme mít vybranou nabídku. To je ve srovnání s původními plány urychlení o několik měsíců," citoval Reuters náměstka ministra obrany Czeslawa Mroczeka. Ten také dodal, že uspíšení výběru je zčásti způsobeno ruskou vojenskou intervencí na ukrajinském Krymu.

Kyjev podle premiéra hodlá "v nejkratší době" u mezinárodních soudů podat žaloby na Rusko kvůli zabavenému ukrajinskému majetku na anektovaném Krymu. "Nejde o miliardy, ale o stovky miliard dolarů," řekl Jaceňuk podle agentury Interfax na kyjevském letišti. Komentovat Medveděvovy výroky o ukrajinském dluhu odmítl.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Bruselu novinářům řekl, že zdvojnásobením ceny Rusko trestá Ukrajinu za její evropskou volbu. Pohrozil také Rusku žalobami u mezinárodních soudů o "stovky miliard dolarů" za zabavený ukrajinský majetek na anektovaném Krymu.

Polským rádiem avizované manévry USA a východoevropských členů NATO se zřejmě nakonec neuskuteční.

Nejmenovaný představitel US Army podle agentury Reuters řekl, že stanice překroutila slova amerického velvyslance ve Varšavě. Prý nehovořil o manévrech, ale o možnosti rozšíření společných leteckých aktivit na základně Lask v Polsku.

Šéf ukrajinské státní plynárenské společnosti Naftogaz skončil za mřížemi. Policie Jevhena Bakulina podezírá z korupce. Stát měl údajně připravit až o čtyři miliardy dolarů, napsala agentura Reuters.

Tím to ale nekončí. Podle ministra vnitra Arsena Avakova rozsáhlý korupční případ zřejmě zasáhne řadu prominentů bývalého i nynějšího politického života.

Jeden dějinný kruh se nyní uzavřel. Anexe Krymu je jeho skutečný konec - konec snů o světě, v němž vládnou demokratické hodnoty, píše přední polský novinář a historik Adam Michnik.

Foto: ČTK

"Události na Ukrajině vnímá jako důležité pro českou společnost 73 % obyvatel. Osobně důležité jsou pak pro polovinu dotázaných," tvrdí průzkum CVVM.

Ten poukazuje na to, že události je momentálně přisuzován větší význam než volbám do Evropského parlamentu. Ty považuje za důležité 54 % obyvatel.

Jen jeden poslanec ruské Státní dumy nehlasoval pro anexi Krymu - Ilja Ponomarjov.

Liberálně-demokratická strana nacionalisty Vladimira Žirinovského ho chce zbavit mandátu. "V ruském parlamentu není místo pro ty, kteří zrazují zájmy země a podporují nacisty," píše se v prohlášení strany.

"Politický a vojenský tlak Ruska na Ukrajinu zůstává stále velký," pokračoval Sobotka. "Jsme svědky propagandistické války a snahy ospravedlnit postup Ruska na Krymu téměř jakýmkoliv způsobem."

Zároveň ale upozornil, že se na Ukrajině "odehrávají i projevy, se kterými můžeme těžko souhlasit". Jde o zrušení jazykového zákona nebo projevy pravicového extremismu," vypočítal.

"Evropa drží vůči krizi na Ukrajině společný postup. Vůči Rusku i vůči Ukrajině. Je to nejvážnější zahraničněpolitická krize od našeho vstupu do EU," řekl na závěr summitu EU v Bruselu český premiér Bohuslav Sobotka.

"Zmrazí se vztahy s Ruskem na úrovni vlád, zruší se summit EU-Rusko, Evropská komise připraví postup třetí fáze sankcí. Ta zatím aktivována nebyla."

Bohuslav Sobotka | Foto: Ludvík Hradilek

Marek Hudema, zvláštní zpravodaj HN v Bruselu:

"Případné tvrdé sankce vůči Moskvě si nechávají státníci ze zemí Evropské unie na příště. Trošku to připomíná hrozby typu ´až se jednou rozzlobíme, tak budeme skutečně zlí´, na které vlastně nikdy nedojde."

Celý komentář "Proč EU nedokáže potrestat Rusko?" si přečtěte na HN Dialog.

Marek Hudema, reportér Hospodářských novin | Foto: Jan Schejbal, HN

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyzval v Kyjevě k přímému a konstruktivnímu jednání Ukrajiny s Ruskem.

"Nynější konflikt lze řešit jen pokojnými diplomatickými prostředky a s úctou ke svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny," řekl po jednání s úřadujícím prezidentem Oleksandrem Turčynovem.

"Velké vojenské cvičení" by se mělo uskutečnit v okolí základny Lask v centrálním Polsku, asi 50 kilometrů jihozápadně od Lodže.

Avizovaná účast Čechů je ale nejistá. "V této chvíli jsme neobdrželi žádný požadavek na účast v tomto cvičení," řekla mluvčí generálního štábu Jana Růžičková s tím, že vojáci se zatím na manévry nechystají.

21. listopadu 2013 odložil tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč podpis asociační dohody s EU. O čtyři měsíce její část podepsal prozatímní premiér Arsenij Jaceňuk.

Mezitím ovšem padla nejen hlava státu, ale i vláda. A Krym míří do náruče Ruska. Připomeňte si "revoluci" ve fotografiích.

Revoluce přehledně. Porošenko mír nepřinesl, změní to volby?

Prohlednout 86 fotografií

Protivládní demonstrace v Kyjevě. (25. listopadu 2013)

Viktor Janukovyč má za sebou "pestřejší" minulost, než by mu dnes asi bylo milé.

Snajpeři, kteří koncem února stříleli do lidí v okolí kyjevského Majdanu, jsou Ukrajinci. "Tito jedinci byli identifikováni, ale nemohu odhalit jejich příjmení," řekl novinářům úřadující generální prokurátor Oleh Machnickij.

Začátkem týdne ještě prokuratura tvrdila, že šlo o cizince, nyní to ale vyvrací. "Doposud seznam zahrnuje pouze obyvatele Ukrajiny."

Spojené státy a Polsko chystají velké vojenské cvičení, na němž nebudou chybět ani čeští vojáci, informoval polský rozhlas s odvoláním na velvyslance USA ve Varšavě.

Zapojit by se měly i jednotky ze Slovenska, Maďarska, Rumunska, Bulharska a pobaltských států Estonska, Lotyšska a Litvy.