Kyjev/Moskva - Na východě Ukrajiny začal úderem osmé hodiny SEČ takzvaný "den klidu", který minulý čtvrtek vyhlásil ukrajinský prezident Petro Porošenko.
Podle vyjádření obou znepřátelených stran ovšem klid zbraní vydržel jen pár hodin a už došlo k jeho porušení.
Očekávají se přitom jednání o časovém harmonogramu stažení těžké výzbroje.
Rusko mezitím začalo na Ukrajinu dodávat zemní plyn.
Úterní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Ukrajinské úřady dnes zakázaly 71 filmů a seriálů, v nichž vystupuje ruský herec Ivan Ochlobystin. Ten totiž vyzýval proruské separatisty, aby ve jménu nastolení míru na východě Ukrajiny dobyli Kyjev a svrhli tamní "fašisty".
"Toto rozhodnutí je mimo jiné spjato s Ochlobystinovými prohlášeními v Doněcku, že využije své mediální popularity k šíření protiukrajinských myšlenek," vysvětlil zákaz ředitel ukrajinské státní agentury pro kinematografii. Ochlobystin podle něj "ponižoval Ukrajince" a také podpořil porušování územní celistvosti Ukrajiny. "Musíme mít nějakou sebeúctu," poznamenal k zákazu ministr kultury.
Stejná agentura dříve zakázala 69 filmů s jiným ruským hercem. Michail Porečenkov totiž na konci října přijel do hlavní povstalecké bašty Doněcka, aby se nechal natočit, jak z povstaleckých pozic střílí na ukrajinské vojáky, bránící doněcké letiště.
Ukrajinci kvůli tomu Porečenkova obvinili z účasti na teroristických aktivitách a začali jej trestně stíhat. Herec následně podle agentury TASS prohlásil, že celé hloupé mediální pozdvižení nechápe, šlo prý jen o naaranžované záběry a prý střílel jen slepými náboji.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zjistil, že v programu hospodářské pomoci pro Ukrajinu se nedostává asi 15 miliard dolarů. Západní vlády proto upozornil, že v řádu týdnů je třeba peníze dodat, jinak hrozí, že celý program se zhroutí. S odvoláním na západní činitele to dnes uvedl ekonomický list Financial Times (FT). Jde o částku, která jde nad 17 miliard dolarů (379,4 miliardy Kč), jež se měnový fond už dříve zavázal Ukrajině poskytnout.
Měnový fond už koncem dubna schválil dvouletý program hospodářské pomoci Ukrajině, a to právě v objemu 17 miliard dolarů (zhruba 382 miliard Kč). Z této pomoci Ukrajina zatím od MMF obdržela 8,2 miliardy USD. Kyjev by přitom chtěl co nejrychleji získal další část pomoci v objemu 2,7 miliardy dolarů.
Výpočty MMF ukazují, že k celkové částce je potřeba přidat dalších 15 miliard dolarů. Důvodem je stav ukrajinské ekonomiky, především pak pokles hrubého domácího produktu o sedm procent, tvrdí zdroje. Problémem je také propad vývozu z Ukrajiny do Ruska, což vedlo k masivnímu odlivu kapitálu a poklesu rezerv ukrajinské centrální banky.
Termín dalšího kola mírových rozhovorů v Minsku zatím nebyl dohodnut. Podle ukrajinského ministerstva zahraničí datum závisí na proruských separatistech z Doněcku a Luhansku.
"Třístranná kontaktní skupina (zástupců Ukrajiny, Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) pokračuje v konzultacích. Doufáme, že se v nejbližší době podaří dosáhnout dohody o schůzce, a to i za účasti zástupců nezákonných ozbrojených uskupení z Luhanské a Doněcké oblasti," řekl mluvčí ukrajinské diplomacie Jevhen Perebyjnis.
Ukrajinští hackeři se nabourali do počítačů ruského ministerstva vnitra v Rostovské oblasti, sousedící s Ukrajinou, a stáhli řadu dokumentů.
Server The Insider napsal, že stažené materiály obsahují několik informací týkajících se přechodu ruských vojáků přes ukrajinskou hranici.
Nezveřejnil však nic konkrétního.
Konvoj osmi nákladních automobilů s troskami letu MH17 odpoledne dorazil na nizozemskou vojenskou základnu Gilze-Rijen.
Tam vyšetřovatelé zbytky letadla znovu zdokumentují, naskenují a roztřídí. Plánují prý také v hangáru části Boeingu 777 znovu sestavit.
Ruské bombardéry krouží kolem Evropy s dosud nevídanou intenzitou.
Rekord překonaly v neděli, kdy jich NATO v jeden moment nad Baltským mořem, nedaleko litevského a lotyšského vzdušného prostoru, zaznamenalo osmadvacet.
"Je špatné, že si vzdělaní Evropané myslí, že sankcemi dokážou změnit politiku Ruska vůči Ukrajině," prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle něj restrikce "ještě nikdy nikomu nepřinesly zisk".
"Překonáme problémy, s nimiž se potýkáme v důsledku nepřátelských akcí Evropské unie a dalších zemí," dodal.
Ukrajina chce zeď, která ji má oddělit od Ruska, dokončit do čtyř let. Na úterním jednání vlády to řekl premiér Arsenij Jaceňuk. Projekt by měl přijít zhruba na osm miliard hřiven, tedy v přepočtu zhruba 11,5 miliardy korun.
Narušování příměří oznámili v poledne i vzbouřenci, podle nichž armáda útočí na postavení separatistů u města Horlivka. Kyjev podobné informace popírá s tím, že "vojáci projevují statečnost a vytrvalost a na útoky nepřítele neodpovídají".
Armáda je připravena prodloužit dnešní "den klidu" na neurčito, a to navzdory faktu, že podle Kyjeva povstalci příměří už několikrát porušili.
Palba z těžkých zbraní na frontové linii v Donbasu podle náčelníka generálního štábu Viktora Muženka utichla už v noci na dnešek. Během dopoledne hlásily obě strany, že zastavení palby dodržují.
Premiér Arsenij Jaceňuk dnes v parlamentu prohlásil, že armáda se musí svými standardy přiblížit normám NATO a neutrální status musí být zrušen.
Krok vyvolává prudký odpor Moskvy, která opakovaně protestuje proti přibližování hranic NATO ke svému území. Proti začlenění Kyjeva do euroatlantických vojenských struktur mají námitky i některé členské státy Aliance v čele s Německem.
Ukrajinský parlament má tento týden projednat hned tři návrhy zákona o faktickém zrušení neutrality země. Své verze změn navrhují jednotlivé parlamentní frakce proevropské koalice. Podle prezidenta Petra Porošenka je tento krok neodkladný.
Všechny tři návrhy shodně upravují zákon tak, že z textu vypouštějí slovo "neutralita". Náhradou má být formulace o tom, že cílem Ukrajiny je členství v Severoatlantické alianci a podíl na budování a rozvoji systému evropské kolektivní bezpečnosti.
Nová verze zákona má rovněž vyloučit účast Ukrajiny v organizacích, které by bránily v politické a hospodářské integraci země s Evropskou unií.
Podívejte se, jak povstalci obnovili těžbu v jednom z uhelných dolů.
Právě v neklidném Donbasu leží většina černouhelných dolů. Od jara se tak výrazně snížilo množství dodávek na západ a řada tepelných elektráren musela snížit svůj výkon na minimum.
Separatisté sice Kyjevu nabízejí, že mají uhlí spoustu. Vláda ovšem za něj odmítá platit.
Problémy Kyjeva s uhlím neberou konce. V Doněcké oblasti má naloženy stovky vagónů, ale neví, jak je dostat na západ země.
Podle šéfa oblastní správy Oleksandra Kichtěnka je komplikací fakt, že ačkoliv jsou vozy na území kontrolovaném armádou, ústředí železnice je v samozvané "Doněcké lidové republice".
"Jen si spočítejte, kolik je v těch vozech uhlí. Vynásobte si 800 vagónů 65 tunami paliva v každém z nich," prohlásil Kichtěnko v Kramatorsku.
Západ musí zvýšit tlak na Rusko. Podle kanadského ministra obrany Roberta Nicholsona lze jen prostřednictvím sankcí přinutit Moskvu k tomu, aby respektovala mezinárodní právo i suverenitu Ukrajiny.
"(Rusko) by mělo přerušit své akce a změnit svůj přistup k Ukrajině," prohlásil po jednání se svým ukrajinským protějškem Stepanem Poltorakem.
Evropská unie a Rusko se přetahují o přízeň Turecka. Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden v Ankaře řekl, že chce vybudovat nový plynovod do Turecka pod Černým mořem a vidí v zemi možného spojence proti EU a Spojeným státům.
Z Bruselu v pondělí přiletěla do turecké metropole ministryně zahraničí EU Federica Mogheriniová. Aby jednala o turecké pomoci v boji proti Islámskému státu, ale jde také o to, zda se podaří Turky udržet takzvaně na "evropské oběžné dráze".
Podle Pušilina má středeční videokonference zahrnovat čtyři hlavní témata.
"Je to další dodržování příměří a stažení těžkých zbraní, dále výměna zajatců, odvolání ekonomické blokády Donbasu a oživení zákona o zvláštním statusu povstaleckých území," řekl Pušilin.
Členové takzvané kontaktní skupiny, která má v běloruské metropoli Minsku dojednat kroky k trvalému urovnání krize na Donbasu, uspořádají ve středu videokonferenci, při níž se dohodnou na dalších krocích.
Novinářům v Doněcku to dnes řekl zástupce separatistů na minských jednáních Denis Pušilin. Podle předpokladů ukrajinského i ruského tisku by se kontaktní skupina měla sejít v pátek.
Povstalci z Doněcké oblasti údajně připravují zatím největší výměnu zajatců. "Výměna se připravuje. Pokud neproběhne podle zásady všichni za všechny, mohlo by jít aspoň o 200 až 300 lidí," řekl šéf separatistů Andrej Purgin.
Při dosavadních výměnách zajatců mezi vzbouřenci a ukrajinskou armádou se ze zajetí dostaly nanejvýš desítky lidí.
