Moldavské ministerstvo zahraničí vyzvalo Rusko, aby stáhlo své vojáky z Podněstří, nikým neuznané "republiky" ruských separatistů na východě postsovětského Moldavska. Kišiněv žádá, aby Moskva z Podněstří stáhla asi 1500 ruských vojáků a tisíce tun zbraní v souladu se svým závazkem, učiněném již v roce 1999 na summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Ruské vojáky by měli vystřídat civilní pozorovatelé.

Rodinu ukrajinského jmenovce ruského prezidenta Vladimira Putina se podařilo převézt z obleženého Luhanska na východě Ukrajiny do ruského azylu v Rostově na Donu. Úspěchem se podle internetového listu Gazeta.ru pochlubil ruský zmocněnec pro dětská práva Pavel Astachov. "Neobyčejnou rodinu se čtyřletým Ivanem vyvezli naši pomocníci z obleženého Luhanska. Netřeba vysvětlovat, jak je chtěli ulovit kyjevští nacisté. Teď ale mají válku a pronásledování za sebou. Rodinka je i s kloučkem v Rostovu," napsal Astachov na komunikační síti.

Ukrajinská armáda nemá v úmyslu oznámit s předstihem útok na Doněck či Luhansk. Zprávu údajně podá až poté, co se jí podaří města "osvobodit".

"Neoznámíme začátek ofenzivy, budeme mluvit pouze o okamžiku osvobození těchto měst,“ cituje mluvčího Národní bezpečnostní rady Andrije Lysenka agentura Ukrinform.

Přípravy na převzetí Doněcku jsou prý v plném proudu.

Foto: Reuters

Kvůli bojovým operacím na východě Ukrajiny se letos do Ruska uchýlilo kolem 730 000 ukrajinských uprchlíků.

Vyplývá to ze zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Víc než čtvrtina z nich žádá v Rusku o azyl.

Proruští povstalci dnes ráno zahájili palbu na skupinu téměř dvou set neozbrojených ukrajinských vojáků a pohraničníků, kteří se vraceli z ruské strany hranic. Oznámilo to v Kyjevě velení ukrajinské armády. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici.

Východoukrajinský Luhansk se ocitl v katastrofální situaci, bijí na poplach ukrajinská média.

Téměř půlmilionové město opustila polovina obyvatel, v nelidských podmínkách v Luhansku zůstaly nemajetné rodiny a důchodci, kteří nemají peníze na cestu do bezpečí.

V Luhansku neteče pitná voda, nefunguje dodávka elektřiny, nejezdí veřejná doprava, vypadla telefonní síť a přerušilo se internetové spojení.

Japonská vláda schválila třetí balík protiruských sankcí. Postihují 40 ruských občanů a dvě společnosti. Rusko v reakci odvolalo diplomatické konzultace, které se měly konat v Moskvě koncem srpna.

Rusko chce žalovat Německo kvůli sankcím. Ministerstvu obrany je trnem v oku zablokování zbrojního kontraktu společnosti Rheinmetall.

Německá společnost měla Rusku dodat bojový simulátor za zhruba 120 milionů eur, ovšem ministerstvo hospodářství firmě odebralo povolení k vývozu.

Podle ruské diplomacie stahuje ukrajinská armáda k milionovému Doněcku taktické rakety Točka a raketomety Smerč a Uragan.

Obklíčené velkoměsto je dosud v rukou proruských separatistů. Ani místní radnice, ani mluvčí ukrajinské armády dosud nepotvrdili zvěsti, že prý do města pronikly ukrajinské dobrovolnické prapory Azov a Šachtarsk.

Švýcarsko zařadilo dalších 26 Rusů a Ukrajinců a 18 firem na seznam fyzických a právnických osob, které by se mohly pokusit obejít přes švýcarské prostředníky protiruské sankce vyhlášené v zemích Evropské unie.

V seznamu tak figuruje 87 osob a 20 společností, které nesmějí podnikat s využitím švýcarských zprostředkovatelských služeb. Opatření vstupuje v platnost dnes večer.

Práce vyšetřovatelů na východě Ukrajiny se opět komplikuje. Tým expertů pracoval v pondělí na místě pádu letu MH17 jen zhruba půldruhé hodiny.

Podle dnešních zpráv ukrajinských médií jejich práci komplikovalo vyjednávání s oddíly separatistů, kteří dlouhé hodiny blokovali pohyb členů mise v místě katastrofy.

Pilot armádního letounu Su-25, který byl sestřelen separatisty před dvěma týdny, je naživu. Informoval o tom mluvčí Národní bezpečnostní rady Andrij Lysenko. Voják podle něj není v zajetí, současné místo pobytu ale neupřesnil.

Dvoumístná varianta letounu Suchoj Su-25UB ve výzbroji ukrajinské armády. | Foto: Dima Sergienko/Wikimedia Commons