Kyjev/Moskva - Boje v Donbasu neutichají, stejně jako diplomatické snahy o urovnání konfliktu.
V Horlivce podle dostupných informací dochází ke střetům mezi skupinami separatistů.
Představitelé samozvané "Doněcké lidové republiky" navíc obvinili ukrajinskou Národní gardu, že vydělává miliony na dodávkách zboží na povstalecká území.
Úterní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Maďarsko bude vždy dodržovat jednotný postoj Evropské unie vůči krizi na Ukrajině a Rusku. Po jednání s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) o tom ujistil jeho maďarský protějšek Péter Szijjártó. Maďarský premiér Viktor Orbán přitom patří k nejhlasitějším kritikům sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho roli v ukrajinské krizi a pěstuje úzké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Moskva dokonce zvažuje, že ze svých sankcí, uvalených na dovoz zboží z EU, vyjme spolu s Řeckem a Kyprem právě Maďarsko.
"Maďarsko bylo vždycky součástí přijímání společných rozhodnutí Evropské unie. Vždycky jsme se hlásili ke společným evropským rozhodnutím. Tak to bylo, je a bude," uvedl Szijjártó na dotaz ČTK.
Rusko vyšle příští týden do oblasti ukrajinského Donbasu další konvoj s humanitární pomocí. Ministr pro mimořádné situace Vladimir Pučkov dnes oznámil, že kolona bude podléhat zvláštní kontrole a vyjede 14. května. Ministr řekl, že minulý konvoj dopravil do Luhanské a Doněcké oblasti kromě humanitárních potřeb rovněž dárky pro veterány z 2. světové války.
"Budu požadovat zdvojnásobení kontrol a spolu s aktivisty zajistíme dodání dárků válečným veteránům a pracovníkům domácí fronty v Doněcké a Luhanské republice," řekl Pučkov a použil přitom názvy pro separatistické republiky, které Rusko oficiálně neuznalo.
Od začátku konfliktu na východě Ukrajiny už Rusko do oblasti Donbasu, jak se této části země říká, vyslalo 25 konvojů s pomocí. Ta podle tvrzení Moskvy obsahovala více než 31 tisíc tun materiálu. Ukrajina ale nemá možnost náklady kontrolovat a transporty považuje za kamuflovanou vojenskou pomoc rebelům.
Separatistická Luhanská lidová republika začala vydávat pasy.
В #ЛНР начали выдавать загранпаспорта! Можно ездить в #ДНР!!!! В #РФ пока (50-100 лет) не пустят!
Премия Дарвина )))) pic.twitter.com/VQvcf6VggK
— Lugansk News Today (@LUGANSK_TODAY) 5. květen 2015Separatisté zaútočí 9. května na přehlídku a mítink v Doněcku a z činu poté obviní ukrajinskou armádu. Novinářům to řekl mluvčí ukrajinské Národní bezpečnostní rady Andrij Lysenko. Uvedl také, že čin separatisté použijí jako záminku pro útok na pozice armády u Mariupolu, Doněcku a u města Stanycja Luhanska. Kyjev už dříve obviňoval separatisty z toho, že bombardují v Doněcku civilisty a pak tvrdí, že to udělala armáda.
Rusko nehodlá s Evropskou unií vyjednávat o podmínkách pro zrušení protiruských sankcí. Při dnešním jednání s rakouským ministrem zahraničí Sebastianem Kurzem to řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. EU uvalila na Rusko sankce loni kvůli jeho postupu na Ukrajině.
"O žádných nadějích jsem se svým kolegou nediskutoval," sdělil po jednání s Kurzem Lavrov s odkazem na dotaz, zda Rakousko podporuje zrušení sankcí. "Někteří z mých resortních kolegů se snažili nás vlákat do diskuse o kritériích zrušení sankcí. To neuděláme, o zavedení sankcí jsme nerozhodovali my," řekl Lavrov.
Ukrajinská armáda k ostřelování "Doněcké lidové republiky" systematicky používá dělostřelectvo. Agentuře TASS to řekl mluvčí povstaleckého "ministerstva obrany" Eduard Barusin. Podle něj k útokům dochází převážně večer.
Tisková kancelář ukrajinského vedení tzv. protiteroristické operace uvedla, že v pondělí mezi 18:00 a půlnocí povstalci celkem 27krát porušili příměří. Na vládní jednotky prý zaútočili například u Širokyne v Doněcké oblasti, napsala agentura Ukrinform.
Pozorovatelé OBSE informovali, že jen o víkendu zaznamenali u doněckého letiště a vesnice Širokyne na 700 výbuchů. Mnohdy podle nich šlo o munici vypálenou ze zbraní, které měly být z fronty staženy už v únoru.
Z města Horlivka jsou hlášeny střety mezi znepřátelenými skupinami separatistů. Město opustila skupina asi čtyřiceti bojovníků s vozy a výzbrojí. Odešli na území kontrolované luhanskými separatisty.
V Horlivce má silnou pozici velitel Igor Bezler, přezdívaný Démon, který má napjaté vztahy s oficiálním vedením doněckých separatistů.
Doněčtí separatisté obvinili ukrajinskou Národní gardu, že vydělává na dodávkách potravin určených "Doněcké lidové republice".
Tvrdí, že vojáci nezákonně vybírají peníze. "Průjezd jednoho kamionu s masem přes kontrolní stanoviště Národní gardy stojí 150 000 hřiven (přes 170 000 korun)," prohlásil podle agentury TASS předseda parlamentu samozvané republiky Andrej Purgin. "Národní garda vydělává každý den miliony."
Ekonomická blokáda, kterou na povstalecká území uvalil Kyjev, podle něj vedla k prudkému nárůstu cen a nedostatku zboží. "Obzvláště akutní je nedostatek léků," dodal Purgin.
V samozvané "Luhanské lidové republice" začal platit zákon o stanném právu. Z dokumentů publikovaných na internetových stránkách separatistů ale není zřejmé, zda stanné právo vstupuje v platnost, nebo jde pouze o schválení normy, která umožní jeho vyhlášení v případě potřeby.
Agentura Unian napsala, že stanné právo má platit, pokud bude ohrožena "suverenita, politická nezávislost a celistvost Luhanské lidové republiky".
Republiku vyhlásili separatisté v části Luhanské oblasti. Oficiálně stojí v jejím čele Igor Plotnickij, ale podle Kyjeva je pouhou loutkou a o všem podstatném rozhoduje Rusko.
Dodržování mírových dohod z Minsku je mimořádně obtížné, ale Berlín udělá maximum pro to, aby byly naplněny. Prohlásila to spolková kancléřka Angela Merkelová, která se v půli února podílela na podpisu dokumentů.
"Stojíme o politické řešení konfliktu a budeme nadále pracovat na implementaci minských dohod. Víme, že je to složité, ale budeme pokračovat v práci," prohlásila.
Velení ukrajinské armády oznámilo, že v oblasti takzvané "protiteroristické operace" v Donbasu již nepůsobí žádné dobrovolnické prapory. Boj s terorismem v oblasti podle ní zajišťují jednotky ozbrojených sil Ukrajiny.
Odmítlo tak tvrzení separatistů, podle nichž "nacionalistický dobrovolnický prapor" pokračuje v ostřelování měst Šachanka a Širokyne a ničí domy mírumilovných civilistů.
Zeman v rozhovoru, jenž byl publikován v úterý, komentoval i protiruské sankce Západu, které podle něj musejí být zrušeny, protože jen zesilují napětí a nenapomáhají uklidnění situace.
"Sankce jsou nejen neúčinné, ale naopak kontraproduktivní. Zesilují napětí místo toho, aby přispěly k uvolnění," prohlásil český prezident a dodal, že stejného mínění jsou slovenský premiér Robert Fico a maďarský premiér Viktor Orbán.
Český prezident Miloš Zeman se pustil do ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka. V rozhovoru pro ruskou agenturu TASS vyjádřil pochybnosti o tom, že šéf ukrajinské vlády má zájem na míru v Donbasu.
"Minské dohody jsou účastníci konfliktu povinni plnit. Domnívám se, že prezident (Petro) Porošenko se to snaží dělat, ale mám jisté pochyby o tom, že stejnou snahu projevuje ukrajinský premiér Jaceňuk," řekl Zeman, který je na návštěvě v Moskvě očekáván 8. a 9. května.
Ruští motorkáři z klubu Noční vlci chtějí zorganizovat výpravu na západní Ukrajinu, aby obnovili válečné pomníky "poničené nebo zneuctěné banderovci". Agentuře TASS to řekl vůdce motorkářů Alexandr "Chirurg" Zaldostanov. Kdy se cesta uskuteční, neprozradil.
"Cesta Evropou do Berlína nebyla poslední," řekl motorkář, jehož kolegové jsou nyní v Bavorsku a hodlají se vydat na sever do Berlína. "Projedeme všemi městy a obnovíme každý pomník velkého vítězství zneuctěný banderovci. Nejzazším bodem bude Lvov," řekl Zaldostanov.
Nervozita na východě Ukrajiny v posledních dnech stoupá, zejména v souvislosti s přípravami povstalců na oslavy 70. výročí konce druhé světové války. V řadě měst chtějí separatisté uspořádat pochody povstaleckých vojsk a varují, že na jakékoli pokusy narušit vojenské přehlídky tvrdě odpoví.
Hlavní defilé vzbouřeneckých vojsk čeká 9. května Doněck. Šéf samozvané Doněcké lidové republiky Alexandr Zacharčenko dnes novinářům řekl, že na přehlídce budou zastoupeny všechny druhy vojsk, tedy i těžká technika, která měla být z města podle mírové dohody odsunuta.
O účast na přehlídce v Doněcku je podle Zacharčenka mimořádný zájem, o jedno místo v plánovaném pochodu se prý uchází pětatřicet dobrovolníků. "Očekáváme provokace a ostřelování. Pozvali jsme proto na přehlídku členy mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě," prohlásil povstalecký vůdce.
В ДНР провели первую тренировку к параду Победы
http://t.co/dfyGuyyVp7 pic.twitter.com/xDsMkTvQxf
— События дня (@GazetaRu) April 21, 2015Podle mluvčího povstaleckých jednotek Eduarda Basurina naopak ukrajinská armáda a jednotky Národní gardy v rozporu s mírovými dohodami ostřelovaly okolí Doněcku a obec Širokyne, která leží východně od mariupolského přístavu. Při útocích podle Basurina zahynul jeden civilista a šest dalších bylo zraněno.
Východoukrajinští vzbouřenci pokračují v provokacích na palebné linii v Donbasu a dál ostřelují ukrajinské pozice ze zbraní, které měly být podle minských mírových dohod odsunuty.
Podle Kyjeva povstalci za posledních 24 hodin útočili na armádní pozice v Doněcké oblasti, zejména v okolí obcí Pisky, Chimik, Kamjanka a Pavlopil. Palba byla údajně vedena z minometů ráže 120 milimetrů, které jsou na seznamu zbraní, jež měly být z bojiště staženy. V Piskách kromě toho vzbouřenci použili děla ráže 122 milimetrů.
Na začátku května stouply i dodávky ruského plynu do EU. Údaje ze služby Eikon provozované společností Thomson Reuters ukázaly, že do 2. května se tok ruského plynu do Evropy zvýšil na 345 milionů krychlových metrů denně; pro srovnání, ve středu 29. dubna dosahoval zhruba 318 milionů krychlových metrů denně.
Nárůst toku plynu určeného pro Evropu by mohl odrážet i širší změny, které pronikají na trh s plynem po nedávném kolapsu světových cen ropy, napsal Reuters.
Rusko a Ukrajina před více než měsícem podepsaly smlouvu o dodávkách plynu na Ukrajinu ve druhém čtvrtletí. Cena byla stanovena na 248 dolarů za 1000 metrů krychlových, což je méně, než Ukrajina platila v prvním čtvrtletí, a méně, než je cena za zpětné dodávky ruského plynu z evropských zemí.
Dodávky ruského zemního plynu na Ukrajinu se na začátku května zdvojnásobily a vyšší byly i dodávky plynu z Ruska do evropských zemí.
Mluvčí ukrajinské státní společnosti Ukrtransgaz uvedl, že ukrajinský státní plynárenský podnik Naftogaz začal k pátku 1. května odebírat od ruského monopolního vývozce zemního plynu Gazprom 19,5 milionu krychlových metrů plynu denně, tedy dvojnásobek toho, co dovážel v dubnu.
Ukrajina údajně v reakci na to snížila dovoz plynu ze Slovenska, Polska a některých dalších evropských zemí o téměř polovinu na 21 milionů krychlových metrů z 38 milionů kubíků denně.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás i dnes sledujeme dění kolem krize na východě Ukrajiny.
