Energetika, zbraně a finance jsou odvětví, v nichž USA v koordinaci s Evropskou unií rozšíří sankce proti Rusku. V prohlášení v Bílém domě to v úterý oznámil prezident USA Barack Obama. Sankce podle něj oslabenou ekonomiku Ruska dál zasáhnou. Mají zablokovat vývoz zboží a technologií pro ruský energetický sektor a mají zasáhnout bankovnictví a obchod se zbraněmi.

Východoukrajinští povstalci v úterý obvinili Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), že "slouží zájmům Spojených států a Ukrajiny". V prohlášení pohrozili, že mohou zahraničním bezpečnostním a záchranářským týmům zakázat vstup na místo pádu malajsijského letounu, které mají pod kontrolou. Oznámila to agentura Reuters.

Skupina nizozemských a australských policistů má u obce Hrabove dohlížet na sběr trosek letadla, které by měly přispět k objasnění okolností tragédie. Členové policejní mise mají mít podle smlouvy v místě katastrofy zaručenou volnost pohybu. "Personálu mise je dovoleno nosit zbraň a pro vlastní obranu a pro zajištění své činnosti ji i použít," stojí podle Ukrajinské pravdy ve smlouvě.

Tým nizozemských a australských policistů, který má dohlížet na místo pádu malajsijského letadla na východě Ukrajiny, bude mít právo na ozbrojenou ochranu. Vyplývá to z mezivládní ukrajinsko-nizozemské smlouvy, jejíž text získal list Ukrajinska pravda. Nizozemsko je pověřeno sestavením a řízením policejní mise, která má mít až 700 lidí.

O zesíleném tlaku Západu na Rusko v úterý telefonicky hovořil americký ministr financí Jack Lew s partnery ze šesti států. Jeho rozhovor s ministry financí Německa, Nizozemska, Austrálie, Kanady, Británie a Singapuru byl podle Washingtonu zaměřen na "pokračující koordinovanou reakci světového společenství na destabilizační akce Ruska a na potřebu nátlaku na Moskvu, aby k řešení problémů zvolila diplomatickou cestu".

Spojené státy připravují stejně jako Evropská unie nový balík protiruských sankcí, řekl v úterý ve Washingtonu ministr zahraničí John Kerry po jednání se svým ukrajinským protějškem Pavlem Klimkinem. Podle Kerryho jsou vzhledem k chování ruského prezidenta Vladimira Putina sankce nevyhnutelné.

Do seznamu, v němž je zatím zařazeno 87 lidí a 20 ruských firem, mají být rovněž podle agentury AFP nově zařazeni nejméně čtyři ruští oligarchové blízcí Vladimiru Putinovi, kteří těží z anexe ukrajinského Krymu nebo podněcují destabilizaci východu Ukrajiny.

Jejich jména se mají objevit v úředním věstníku EU, který má vyjít ve středu večer.

Bruselem připravovaný postih má zasáhnout výhradně budoucí obchodní kontrakty, a nebude se tedy týkat francouzského prodeje výsadkových lodí Mistral Rusku. Sankce mají zasáhnout ruský ropný sektor, ale nikoli těžbu zemního plynu, na jehož dodávkách je Evropa v nemalé míře závislá.

Evropští diplomaté v Bruselu dokončují právní dokument vymezující rozsah budoucích protiruských sankcí.

Podle diplomatických zdrojů mají sankce citelně zasáhnout ruskou ekonomiku i konkrétní ruské podnikatele blízké Kremlu. Detaily nových sankcí budou zveřejněny nejspíš ve středu.

Moskva obvinila Kyjev z páchání válečných zločinů. Ukrajinská armáda podle prohlášení ruského ministerstva zahraničí po "další várce podpory ze strany Spojených států a Evropské unie" zahájila "masivní útok proti pokojným městům a civilistům na východní Ukrajině".

Kvůli ostřelování Horlivky údajně zemřelo 17 civilistů, rakety prokyjevských jednotek podle něj dopadly i na školní budovu a nemocnici.

Úřad ministra Sergeje Lavrova vyzval Kyjev, aby "zastavil válku proti vlastním lidem". "Odpovědnost za civilní oběti na východě Ukrajiny padá na ty, kteří podporují tuto trestnou činnost."