Energetika, zbraně a finance jsou odvětví, v nichž USA v koordinaci s Evropskou unií rozšíří sankce proti Rusku. V prohlášení v Bílém domě to v úterý oznámil prezident USA Barack Obama. Sankce podle něj oslabenou ekonomiku Ruska dál zasáhnou. Mají zablokovat vývoz zboží a technologií pro ruský energetický sektor a mají zasáhnout bankovnictví a obchod se zbraněmi.

Barack Obama | Foto: Reuters

Východoukrajinští povstalci v úterý obvinili Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), že "slouží zájmům Spojených států a Ukrajiny". V prohlášení pohrozili, že mohou zahraničním bezpečnostním a záchranářským týmům zakázat vstup na místo pádu malajsijského letounu, které mají pod kontrolou. Oznámila to agentura Reuters.

Do Torezu dorazily týmy OBSE a Nizozemska. Forenzní experti se snaží zajistit vagony s ostatky pasažérů letu MH17. | Foto: Reuters

Skupina nizozemských a australských policistů má u obce Hrabove dohlížet na sběr trosek letadla, které by měly přispět k objasnění okolností tragédie. Členové policejní mise mají mít podle smlouvy v místě katastrofy zaručenou volnost pohybu. "Personálu mise je dovoleno nosit zbraň a pro vlastní obranu a pro zajištění své činnosti ji i použít," stojí podle Ukrajinské pravdy ve smlouvě.

Tým nizozemských a australských policistů, který má dohlížet na místo pádu malajsijského letadla na východě Ukrajiny, bude mít právo na ozbrojenou ochranu. Vyplývá to z mezivládní ukrajinsko-nizozemské smlouvy, jejíž text získal list Ukrajinska pravda. Nizozemsko je pověřeno sestavením a řízením policejní mise, která má mít až 700 lidí.

Foto: Reuters

O zesíleném tlaku Západu na Rusko v úterý telefonicky hovořil americký ministr financí Jack Lew s partnery ze šesti států. Jeho rozhovor s ministry financí Německa, Nizozemska, Austrálie, Kanady, Británie a Singapuru byl podle Washingtonu zaměřen na "pokračující koordinovanou reakci světového společenství na destabilizační akce Ruska a na potřebu nátlaku na Moskvu, aby k řešení problémů zvolila diplomatickou cestu".

Spojené státy připravují stejně jako Evropská unie nový balík protiruských sankcí, řekl v úterý ve Washingtonu ministr zahraničí John Kerry po jednání se svým ukrajinským protějškem Pavlem Klimkinem. Podle Kerryho jsou vzhledem k chování ruského prezidenta Vladimira Putina sankce nevyhnutelné.

Do seznamu, v němž je zatím zařazeno 87 lidí a 20 ruských firem, mají být rovněž podle agentury AFP nově zařazeni nejméně čtyři ruští oligarchové blízcí Vladimiru Putinovi, kteří těží z anexe ukrajinského Krymu nebo podněcují destabilizaci východu Ukrajiny.

Jejich jména se mají objevit v úředním věstníku EU, který má vyjít ve středu večer.

Foto: Reuters

Bruselem připravovaný postih má zasáhnout výhradně budoucí obchodní kontrakty, a nebude se tedy týkat francouzského prodeje výsadkových lodí Mistral Rusku. Sankce mají zasáhnout ruský ropný sektor, ale nikoli těžbu zemního plynu, na jehož dodávkách je Evropa v nemalé míře závislá.

Plynové zásobníky ve městě Stryj na západě Ukrajiny. | Foto: Reuters

Evropští diplomaté v Bruselu dokončují právní dokument vymezující rozsah budoucích protiruských sankcí.

Podle diplomatických zdrojů mají sankce citelně zasáhnout ruskou ekonomiku i konkrétní ruské podnikatele blízké Kremlu. Detaily nových sankcí budou zveřejněny nejspíš ve středu.

Moskva obvinila Kyjev z páchání válečných zločinů. Ukrajinská armáda podle prohlášení ruského ministerstva zahraničí po "další várce podpory ze strany Spojených států a Evropské unie" zahájila "masivní útok proti pokojným městům a civilistům na východní Ukrajině".

Kvůli ostřelování Horlivky údajně zemřelo 17 civilistů, rakety prokyjevských jednotek podle něj dopadly i na školní budovu a nemocnici.

Úřad ministra Sergeje Lavrova vyzval Kyjev, aby "zastavil válku proti vlastním lidem". "Odpovědnost za civilní oběti na východě Ukrajiny padá na ty, kteří podporují tuto trestnou činnost."

Ukrajinská armáda přišla během uplynulých 24 hodin o deset vojáků.

"Výsledkem bojů je deset mrtvých příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny. Pětapadesát ukrajinských vojáků bylo zraněno," oznámil mluvčí Národní bezpečnostní rady Andrij Lysenko.

Další pokus nizozemských vyšetřovatelů dostat se na místo pádu malajsijského boeingu skončil neúspěchem.

Důvodem jsou boje, které probíhají v okolí neštěstí.

V Luhansku zemřelo během července 93 civilistů, včetně jednoho dítěte. Na 400 dalších bylo zraněno.

Zničena byla stovka domů, několik desítek škol či obchodů, informovala městská rada.

"Situace v oblasti ´protiteroristické operace´ je nadále složitá. Teroristé podnikli několik protiútoků, aby získali ztracené pozice," informovala ukrajinská armáda.

Proruští ozbrojenci podle ní chtějí získat zpět především město Savur-Mohyla.

Podle listu New York Times budou v pondělí domluvené sankce proti Rusku výrazně tvrdší než dosud a v mnohém se vyrovnají, či dokonce překonají sankce vyhlášené nedávno Spojenými státy.

Domluvený soubor sankcí počítá s podobným blokováním přístupu na kapitálové trhy pro největší ruské podniky, jaké vyhlásily Spojené státy, a má se zaměřit také na embargo prodeje zbraní a dalšího vybavení, které může být využito pro civilní i armádní účely.

Brusel podle evropské legislativy nemůže proti konkrétním ruským bankám zakročit tak tvrdě jako Obamova administrativa, opatření na kapitálových trzích proto zasáhnou všechny banky, ve kterých má většinu ruský stát.

Jasno zatím není v tom, zda ke konečnému schválení sankcí bude zapotřebí svolat unijní summit. Členské státy má v tomto ohledu kontaktovat unijní prezident Herman Van Rompuy.

Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy po jednání evropských lídrů v Bruselu. | Foto: Reuters

Sankce se mají týkat i tří společností se sídlem na okupovaném Krymu a řady vůdců separatistických organizací v Doněcké a Luhanské oblasti. Německá vláda podle agentury AFP naléhala na to, aby se do sankčního seznamu dostali i ruští oligarchové, miliardáři podporující Kreml. Jejich bankovní účty v Evropě má EU zablokovat a jejich pohyb v schengenském prostoru zakázat.

Evropská unie již o víkendu oznámila jména osob, které se na "černý seznam" dostanou. Je mezi nimi šéf ruské kontrarozvědky FSB Alexandr Bortnikov a ředitel rozvědky SVR Michail Fradkov. Na seznam se dostane i Nikolaj Patrušev, předseda kremelské Bezpečnostní rady, hlavního poradního orgánu prezidenta Vladimira Putina. Sankce se mají vztahovat i na čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova.

Foto: Reuters