Petro Porošenko po setkání s Putinem řekl, že Ukrajina a Rusko chystají společná jednání pohraničních stráží a generálních štábů o uklidnění situace. Příprava příměří má podle něj začít co nejrychleji. Putin prý dal znovu najevo, že souhlasí s mírovým plánem Kyjeva. Podle agentury AP však není jasné, zda tato deklarovaná podpora znamená, že zbraně na východě Ukrajiny brzy utichnou.

Vladimir Putin po setkání v Minsku řekl, že s Petrem Porošenkem hovořili o potřebě urychleného ukončení krveprolití na Ukrajině a zahájení politického řešení krize. Nyní je však prý na Ukrajině, aby navrhla podmínky příměří. Moskva je připravena přispět k mírovému dialogu, zdůraznil šéf Kremlu. Prezidenti se prý rovněž dohodli na obnovení jednání o dodávkách zemního plynu. Ministři energetiky obou zemí budou s eurokomisařem Güntherem Oettingerem 6. září jednat o miliardových dluzích Kyjeva za plyn.

Separatisté i ukrajinští vojáci porušují lidská práva. Podle zprávy OSN se na východě Ukrajiny odehrávají vraždy, únosy a mučení. Od počátku bojů v polovině dubna stoupl počet obětí konfliktu na nejméně 2200; v průměru je tak nyní zabíjeno 36 lidí denně. Násilí je "neúměrně namířeno proti civilistům". Povstalci podle zprávy 34členné monitorovací mise OSN hodnotící období mezi 16. červencem a 17. srpnem pravděpodobně unesli nejméně 468 lidí. "Ukrajinská armáda hlásila ostřelování z (ruského) území... a ilegální používání nášlapných min na ukrajinském území," napsali pozorovatelé.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko na vrcholné schůzce v Minsku prohlásil, že jediným účinným nástrojem k ukončení krveprolévání na východní Ukrajině je nastolit účinnou kontrolu rusko-ukrajinských hranic, ukončit dodávky zbraní separatistům a propustit válečné zajatce.

"13. ledna 1993 Ukrajina podepsala a 16. října 1998 ratifikovala Úmluvu o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení. Úmluva stanovuje opatření pro kontrolu plnění tohoto závazku.

V rámci úmluvy a na základě požadavku Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) organizovalo Ministerstvo obrany Ukrajiny na území Ukrajiny sedm mezinárodních inspekcí. Po ukončení těchto inspekcí OPCW nepředložila Ukrajině žádné požadavky na zlepšení kvality vykonávání usnesení Úmluvy.

Ozbrojené síly Ukrajiny nedisponují žádnými zbraněmi hromadného ničení, včetně zbraní chemických. V současné době se na vojenských základnách ani jiných objektech ukrajinských ozbrojených sil nenachází žádné chemické zbraně," pokračují Samus a Víchová.

"To znamená, že ze všech zemí bývalého Sovětského svazu se dnes chemické zbraně nacházejí pouze na území dnešního Ruska, a z tohoto důvodu jediný, kdo je může používat, je pouze Ruská federace."

Na Ukrajině se objevily zprávy, že armáda mohla na východě použít chemické zbraně.

"Rozhodnutím Rady ministrů bývalého Sovětského svazu byly všechny chemické zbraně z území dnešní Ukrajiny vyvezeny a umístěny v centrálních skladech a základnách, které se nachází na území dnešní Ruské federace (RF).

Všechny chemické zbraně bývalého SSSR se dnes proto nachází a postupně likvidují na území RF. K dubnu 2014 Rusko zlikvidovalo 78 % ze 40 000 tun chemických zbraní SSSR," napsali Aktuálně.cz Mychajlo Samus a Lenka Víchová z redakce Ukrajinského žurnálu.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že je těžké očekávat, že by úterní jednání v Minsku "přineslo průlom" v řešení ukrajinské krize.

Porošenko v Minsku ujistil šéfku unijní diplomacie Catherine Ashtonovou, že Kyjev ratifikuje asociační dohodu s Evropskou unií ještě před říjnovými parlamentními volbami.

"Dohoda povede na Ukrajině k zavedení skutečných reforem," prohlásil prezident a dodal, že sblížení s Evropskou unií představuje pro Ukrajinu "civilizační volbu", která není proti nikomu zaměřena, ale naopak by měla zlepšit vztahy se sousedy.