Nový ukrajinský lustrační zákon přinesl necelý týden po nabytí platnosti první výsledky, které dnes ohlásilo vedení ukrajinské rozvědky SZRU. Tajná služba na svých webových stránkách oznámila, že z důvodů stanovených lustračním zákonem bylo propuštěno 249 jejích pracovníků, z nichž 59 působilo na řídících postech. Zúčtování s minulostí je podle SZRU "chirurgicky přesné," aby nepoškodilo operativní úkoly.

Podle ukrajinských médií nejde o čistky provedené v rozvědce během posledních dnů, ale o bilanci celkové personální obměny zahájené po únorovém převratu. Tajná služba podléhá ukrajinskému prezidentovi, po sérii reforem se její podoba ustálila zákonem přijatým v roce 2005. Šéfem SZRU se po svržení prezidenta Viktora Janukovyče stal generál Viktor Gvozď, do té doby šéf vojenské rozvědky.

V Bruselu se odpoledne sešli ministři energetiky obou zemí Jurij Prodan a Alexandr Novak, aby dokončili rámcovou dohodu, jež vzešla z jednání ruského a ukrajinského prezidenta z konce minulého týdne.

Obsahem ujednání má být stanovení "zimní" ceny ruského plynu pro Ukrajinu platné do konce března příštího roku a zároveň dohoda o splátkách starého ukrajinského dluhu ve výši 4,5 miliardy dolarů. Bruselskému jednání je přítomen eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger.

MMF se již v březnu dohodl s Ukrajinou na dvouletém úvěru ve výši 17 miliard dolarů (zhruba 368 miliard Kč). Tato pomoc zároveň otevřela Kyjevu dveře k dalším mezinárodním půjčkám ve výši asi 15 miliard dolarů.

Z evropských zdrojů by Ukrajina měla v podobě půjček a záruk celkem získat nejméně 11 miliard eur: tento balík zahrnuje tři miliardy z rozpočtu EU, další půjčku tři miliardy eur od Evropské investiční banky (EIB) a pět miliard eur od Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD).

Ukrajina doufá, že na dárcovské konferenci, kterou chce uspořádat v prosinci, získá na obnovu infrastruktury v Doněcké a Luhanské oblasti 1,5 miliardy eur.

Ukrajinská Národní bezpečnostní rada informovala, že proruští separatisté ukončili výměnu válečných zajatců. Zda jde o důsledek pondělního oznámení představitelů vzbouřenců, že končí příměří, není známo.

Do někdejšího šéfa polské diplomacie se pro změnu pustila Kremlu nakloněná média. Server Gazeta.ru odhadl, že Sikorski asi těžce prožívá, že prohrál souboj o křeslo šéfa unijní diplomacie a už není středem pozornosti, a tak se rozpovídal o Putinových slovech, která v té době (únoru 2008) byla míněna jako žert.

Úřady na Ruskem anektovaném Krymu údajně začaly jednat se samozvanými separatistickými republikami o dodávkách uhlí. S odvoláním na krymského "ministra energetiky" Sergeje Egorova to napsal server Ukrajinska pravda.

Proruští povstalci získali v Donbasu kontrolu nad velkou částí uhelných dolů.

Moskva stále oficiálně popírá, že by rebely podporovala zbraněmi, municí či vojáky.

HRW nicméně vyzvalo Rusko, aby se zavázalo nepoužívat kazetovou munici a také přistoupilo k zákazu.

Kandidát na poslance Volodymyr Borysenko ze strany současného premiéra Arsenije Jaceňuka byl v pondělí při odchodu ze svého domu napaden.

Podle informací agentury Reuters byl nejprve postřelen a posléze mu někdo pod nohy hodil doma vyrobený granát. Přežil jen díky tomu, že měl na sobě neprůstřelnou vestu. Kvůli šoku ale musel do nemocnice.

Nedělní parlamentní volby na Ukrajině bude monitorovat na 2500 lidí, napsal server Kyiv Post.

Ministerstvo energetiky doufá, že se mu už během úterních jednání v Bruselu podaří dohodnout s Ruskem na obnovení dodávek plynu.

Ukrajina plyn od Gazpromu neodebírá už od konce června. A na topnou sezonu, jejíž start prozatím stále odkládá, jí chybí odhadem pět miliard kubických metrů plynu.