Separatisté oznámili, že povstalecké oddíly takzvané Luhanské lidové republiky i samozvané Doněcké lidové republiky se spojily do Sjednocených ozbrojených sil Novoruska. Jejich velitelem byl jmenován generálplukovník Ivan Korsun.

Vít Pohanka, zpravodaj ČRo, je po několika hodinách zadržení separatisty opět na svobodě. "Zatelefonoval nám (dnes), že ho odvádějí k výslechu, a přerušilo se to (spojení)," řekl o dnešním incidentu generální ředitel ČRo Peter Duhan. "Já to svým způsobem beru jako šikanu českého veřejnoprávního média," dodal.

Proruští separatisté v Doněcku opět zadrželi zpravodaje Českého rozhlasu Víta Pohanku. Reportér, podle něhož ozbrojenci obsadili vyklizenou budovu českého generálního konzulátu, nyní míří k výslechu, napsal server Rozhlas.cz.

Pohanka byl několik hodin zadržován už v neděli, a to s kolegou Martinem Dorazínem.

Nedělní volby na Ruskem anektovaném Krymu neuzná ani NATO. Oznámil to generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen. Obdobně tak už v pondělí učinili představitelé Ukrajiny či Evropské unie.

Hlasování na poloostrově opanovala putinovská státostrana Jednotné Rusko.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že Rusko ve světle ukrajinské krize potřebuje na Krym poslat další jednotky. S odkazem na Interfax o tom informovala agentura Reuters. Dalším důvodem je prý oznámené posilování sil NATO při ruských hranicích.

Ukrajinský parlament přijal usnesení, které de facto odráží jeho rozhodnutí vstoupit v budoucnosti do EU. Informovala o tom agentura Ukrinform.

Český zastupitelský úřad v Kyjevě popřel, že by vyklizené sídlo českého generálního konzulátu v Doněcku drželi separatisté. Podle jeho zpráv vzbouřenci v neděli večer do budovy sídla konzulátu pronikli, budovu ale krátce nato opustili.

"Vstoupili tam v neděli večer, prošli budovou a odešli. Od té doby v budově nejsou," řekl Ondrej Morávek, doněcký generální konzul, který se od květnové evakuace mužské části úřadu zdržuje v Kyjevě.

Ukrajinský Naftogaz dluží ruskému Gazpromu za zemní plyn 5,3 miliardy dolarů. "Naděje na budoucí vztahy mezi společnostmi zcela závisí na vyřešení problému s dluhem za plyn," napsal ruský gigant v prohlášení.

Kyjev už několik měsíců ruský zemní plyn neodebírá, a to kvůli neschopnosti dohodnout se na ceně. Rusové požadují takřka dvojnásobnou cenu, než jakou jsou Ukrajinci ochotni zaplatit.

Tlakoměr ukazuje, jak poklesly dodávky ruského plynu do Evropy | Foto: Reuters

Proruští separatisté v pondělí obsadili vyklizené sídlo českého generálního konzulátu v Doněcku.

Podle serveru Ukrajinska pravda to prohlásil mluvčí Národní bezpečnostní rady Andrij Lysenko. Dodal, že v rukou ozbrojenců se ocitl i konzulát Polské republiky.

Schváleno! Ukrajinský parlament ratifikoval asociační dohodu s Evropskou unií. Pro bylo 355 zákonodárců.

Souběžně s tím dohodu ve Štrasburku ratifikoval i Evropský parlament.

Pokud jde o amnestii (kterou posvětilo 287 poslanců), od potrestání nebude upuštěno v případě, že se stíhaná osoba dopustila úkladné vraždy, terorismu, útoku na úřední osobu, znásilnění, rabování, znesvěcení pomníků a některých dalších trestných činů.

Podmínkou amnestie je navíc složení zbraní, vyklizení okupovaných budov a propuštění zajatců. Amnestie se vztahuje na období od února letošního roku.

Co dalšího přináší Porošenkův zákon?

Mimo jiné to, že zákonodárci, kteří vzejdou z prosincových voleb, nesmějí být ze svých funkcí uvolněni. Zároveň ale budou moci využívat poměrně rozsáhlých pravomocí, mezi nimiž je i vytváření dobrovolnických lidových milicí.

Zákon povoluje využívání ruštiny "a jakýchkoli jiných jazyků" v oblastech kontrolovaných separatisty a dává jim právo navazovat těsné hospodářské a kulturní vztahy se sousedními ruskými oblastmi. Tyto vztahy bude ovšem regulovat stávající ukrajinské zákonodárství.

Proruští separatisté dosáhli částečného vítězství. Ukrajinský parlament schválil návrh zákona o speciálním statusu povstaleckých oblastí v Donbasu.

V 450členné sněmovně se pro zákon vyslovilo 277 poslanců. Proti byli mimo jiné všichni poslanci nacionalistické strany Svoboda.

Poslanci Nejvyšší rady rovněž schválili amnestii pro příslušníky povstaleckých jednotek. Součástí zákona je konání voleb do orgánů místních samospráv. Mají se konat 7. prosince.

Německá automobilka Opel prudce omezuje výrobu ve své továrně v ruském Petrohradu. Od srpna do října omezí výrobní aktivity na pouhých 16 dnů, napsala agentura Reuters s tím, že zhruba čtvrtina z 2000 zaměstnanců dostane nabídku odstupného za dobrovolný odchod.

Produkci aut podle německého časopisu Automobilwoche snižuje i největší evropská automobilka Volkswagen. V ruské Kaluze se přitom vyrábějí i vozy Škoda Fabia a Octavia.

Foto: Aktuálně.cz

Ruská policie v krymské metropoli Simferopolu vzala ztečí budovu "medžlisu", neoficiálního parlamentu krymských Tatarů.

Zároveň pronikla do redakce tatarského ústředního tiskového orgánu Avdet, oznámil nejvyšší duchovní představitel ukrajinských muslimů Said Ismajlov.

Podle agentury ITAR-TASS policisté budovu obklíčili, dovnitř nikoho nepouští a "provádějí blíže nespecifikované vyšetřovací úkony". Ukrajinskou vlajku, která byla na budově vyvěšena, strhli.

Pro Krymské Tatary začíná období strachu a nejistoty. | Foto: Reuters

Boje v okolí Doněcku potvrdilo i velení povstalců. "Příměří skončilo, bojuje se po celé Nové Rusi," napsala v přehledu situace na frontě povstalecká agentura Novorossija.

Přestřelky podle ní pokračují nejen v Doněcku, ale i ve městech Debalcevo, Jasynuvata, Horlivka a Makijivka.

Mnohem sledovanější ale v parlamentu bude diskuse o zvláštním správním statusu povstaleckých území na východě země. Speciální status vzbouřeneckých zón Donbasu má uspokojit ambice východoukrajinských separatistů, aniž by byla dotčena územní celistvost Ukrajiny.

Součástí návrhu zákona předloženého prezidentem Petrem Porošenkem je beztrestnost pro povstalce, volné užívání ruštiny a vypsání mimořádných komunálních voleb na povstaleckých územích, které by se měly konat 9. listopadu. Vzbouřenci váhavě slíbili, že text zákona prostudují.

Boje na východě Ukrajiny od propuknutí separatistického povstání v dubnu si vyžádaly kolem 3200 mrtvých.

Noční ostřelování Doněcku si vyžádalo tři mrtvé a pět zraněných. Oznámila to tamní radnice, podle níž byly exploze dělostřeleckých granátů slyšet po celou noc.

Prezident Petro Porošenko nabídl vzbouřencům po jejich půlročním povstání zvláštní zacházení, širokou správní autonomii, těsné vztahy s Ruskem a beztrestnost.

Povstalci na Donbasu nejprve návrh zákona odmítli. Možnost listopadových komunálních voleb nevylučují, nechtějí ovšem, aby se na jejich pořádání jakkoli podílel Kyjev, napsala agentura Interfax.