Vážení čtenáři, dnešní online reportáž končí. Další informace k tématu přineseme v našem zpravodajství.
Uprchlíci, kteří v současnosti přicházejí do Německa, nevyřeší tamní problém se stále větším nedostatkem pracovních sil. Tvrdí to studie Institutu německého hospodářství (IW), o které informoval deník Die Welt. Vzdělání i pracovní kvalifikace většiny běženců prý totiž neodpovídá požadavkům německého trhu.
Bez imigrace by se podle studie snížil počet výdělečně činných obyvatel Německa v příštích 20 letech o více než deset milionů. Zvlášť kritická je situace v oblasti zdravotnictví a v některých průmyslových odvětvích. Vzhledem ke stále větší míře digitalizace bude Německo v následujících letech potřebovat hlavně odborníky na IT a obsluhu moderních technických zařízení. Mezi uprchlíky přitom podle studie IW odpovídá těmto požadavkům jen minimum osob.
Zástupce místního prefekta Vincent Berton řekl, že se zasahuje v asi dvou třetinách plochy tábora. Vše vyklidit a upravit potrvá podle něj "tři týdny jeden měsíc". Podle úřadů je v likvidované oblasti 800 až 1000 migrantů, podle nevládních organizací asi 3450.
Mnozí migranti z vyklízené uprchlické kolonie v Calais nechtějí do center pro přistěhovalce ve vnitrozemí a dávali najevo svou bezmocnost. "Proti policii nic nezmůžeme. Nechávají nás takto v zimě. Nevíme, co budeme dělat," řekl agentuře AFP jeden ze Súdánců, kteří v likvidované části tábora tvoří většinu. Jsou zde dále hlavně Syřané a Afghánci.
Předseda Evropské rady Donald Tusk se shodl se slovinským premiérem Mirem Cerarem na potřebě jednotného evropského řešení migrační krize a účinného uplatňování schengenských pravidel. "Dokud toto řešení není definováno a efektivně uplatňováno, je důležité, abychom nalézali řešení jdoucí tímto směrem," řekl Cerar, jehož citoval server listu The Slovenia Times. Pomoci je podle něj potřeba nejen Řecku, ale také Makedonii.
Komplikovaná je situace na hraničním přechodu Idomeni-Gevgelija na řecko-makedonské hranici, kde se již řadu dní tísní tisíce lidí. Nyní jich tam podle UNHCR je 8500 a kolem 1500 jich spí v divokém tábořišti pod otevřeným nebem. Podle novinářů na místě přisunula makedonská policie k hranici vodní děla, aby zabránila případným incidentům. V oblasti budují řecké úřady s armádou tři tábory s plánovanou kapacitou pro 12 500 osob.
Mezi uprchlíky, kteří ve stanovém městečku na makedonské hranici uvízli, narůstá beznaděj. "Evropa je na pokraji obrovské humanitární krize, kterou sama vyvolala," uvedl mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Adrian Edwards. "Kvůli přítomnosti velkého množství lidí se nedostává jídla, přístřeší, vody i hygienického zázemí. Jak jsme viděli včera, vzrůstá napětí, které podněcuje násilí a hraje do rukou pašeráků lidí," dodal.
Hlavní řecká odborová organizace pracovníků médií odsoudila rozhodnutí vlády zakázat novinářům přístup do všech registračních center a táborů pro migranty. Panhelénská federace svazů redakčních pracovníků (POESY) vyzvala kabinet premiéra Alexise Tsiprase, aby tento zákaz "okamžitě zrušil". Ve svém prohlášení uvedla, že není možné omezovat základní práva a že informování o migrační krizi by mělo zahrnovat i referování o podmínkách v centrech pro migranty. Vláda tvrdí, že novinářům zakázala přístup kvůli přeplněnosti zařízení pro uprchlíky.
Od pondělního summit EU s Tureckem si kancléřka a další čelní evropští politici slibují, že se jim podaří přesvědčit tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby omezil průchodnost Turecka. Turecká pozice je ale poměrně silná - Ankara chce především zrušit vízovou povinnost pro Turky do schengenského prostoru.
Angela Merkelová je paradoxně nyní hlavní spojenkyní Řecka v řešení přívalu uprchlíků.
Doma je ale pod tlakem blížících se zemských voleb ve třech spolkových zemích 13. března. Dvě z nich jsou bohaté západoněmecké regiony, kde střední třída - tradiční voliči kancléřčiny CDU - nejvíce může doplatit na politiku otevřených dveří, protože z jejich kapes by šly v případě vyšších daní peníze na uprchlíky. Zatímco podpora CDU stagnuje, roste podle průzkumů podpora Alternativy pro Německo, která je ostře proti cizincům.
Podle údajů Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je nyní v Řecku 24 000 uprchlíků a migrantů, kteří nemají střechu nad hlavou.
As of Monday 24,000 refugees & migrants in Greece needed accommodation https://t.co/nhlt9aPmGA pic.twitter.com/P8JPvPiirh
— UN Refugee Agency (@Refugees) March 1, 2016
Syrská rodina, která v roce 2001 přišla do Kanady, nyní zorganizovala vlastní program pomoci nové vlně uprchlíků.
V její restauraci v Torontu může několik Syřanů arménského původu začít nový život v Kanadě.
"Sám jsem to zažil a vím, jak je těžké a důležité udělat první krok," vysvětlil Dikran Tourosian, proč zaměstnal alespoň na částečný úvazek patnáct krajanů. Ti sice nikdy nepracovali v restauraci, ale při servírování hostům se učí anglicky a mají čas i na normální kurz jazyka. "Pak si můžou vybrat vlastní kariéru," řekl Tourosian listu Toronto Star.
Kanadská vláda právě dokončila program převozu 25 000 syrských uprchlíků z Turecka, Libanonu a Jordánska.
Po setkání s Angelou Merkelovou potvrdil chorvatský premiér Tihomir Orešković zprávy z místního tisku o tom, že možná zapojí do ochrany svých hranic také armádu.
"Pokud bude nutné nasadit armádu, tak tuto variantu uvedeme do chodu," prohlásil podle agentury Reuters. Záhřeb podle něj podporuje celoevropské řešení migrační krize.
O tom, že Merkelová žádá "ukončení politiky mávání" (tj. volného průjezdu přes Balkán do Německa) píše i německý zpravodajský server Spiegel Online.
Kancléřka podle něj uprchlíky vyzvala, aby si hledali ubytování v Řecku. Lidé, co žádají azyl, nemají právo vybrat si jednu konkrétní zemi, uvedla.
Uprchlíci by si neměli vybírat, do které země zamíří, řekla německá kancléřka Angela Merkelová po dnešním setkání s chorvatským premiérem Tihomirem Oreškovičem.
Podle ní je v Řecku připravena infrastruktura na přijetí uprchlíků a ti by neměli mít právo říci: chci do té a té země EU.
Řecko by mělo zůstat součástí schengenského systému volného pohybu osob, společná ochrana hranic je účinnější, řekl slovenský prezident Andrej Kiska během dnešní videokonference na sociální síti, kde mu zájemci mohli klást otázky.
"Měli bychom udělat všechno pro to, abychom Řecku pomohli. Společná ochrana hranic je podstatně účinnější, než když najednou necháme jednotlivé země chránit si hranice," řekl Kiska.
"Musíme se spojit a společně využít naše síly, abychom dokázali Evropu ochránit," uvedl.
Mezitím na řecko-makedonské hranici pokračují tentokrát poklidné protesty. "Otevřete hranice!" skandují lidé.
Today's protest just started. #refugeesGR demand open borders @d_tosidis @dwnews #Idomeni pic.twitter.com/tm7rKrrd2g
— Marianna Karakoulaki (@Faloulah) March 1, 2016
Rakousko je podle něj jednou z několika zemí, které nesou největší břemeno uprchlické krize a "lze se jen těžko divit, že frustrace v zemi roste".
"Dochází trpělivost a populisté získávají na oblibě, ale to je právě ten moment, kdy je potřeba udržet chladnou hlavu," varoval Tusk. "Potřebuje zůstat soustředění, zavést do praxe společný evropský plán a udělat to co nejrychleji."
K vyřešení migrační krize potřebuje Evropská unie postupovat koordinovaně, uvedl po schůzce s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem předseda Evropské rady Donald Tusk.
"Musíme o tom mluvit u stolu se všemi 28 členskými zeměmi, nikdo nesmí být vyloučen. V opačném případě hrozí další nahlodávání vzájemné důvěry," dodal Tusk.
Tsipras upozornil, že pokud nebude EU schopná najít společné evropské řešení, ohrozí to společnou budoucnost všech evropských zemí.
"Mnozí naši evropští partneři nám při jednáních v létě říkali, že je třeba dodržovat dohody. Říkám tedy to samé. Dohody se musí dodržovat," pokračoval Tsipras. "Je nepřijatelné, že někdo nechce sdílet břemeno uprchlické krize. Tu lze vyřešit pouze solidaritou," řekl.
"Máme námořní hranice a není možné zabezpečit hranici uprostřed moře. Když se uprchlíci za pomoci převáděčů blíží na nafukovacích lodích k našim hranicím, které jsou rovněž evropskými hranicemi, je tu jen jedna povinnost: zachránit lidi," doplnil.