Kyjev/Moskva - Většina vojáků Ruské federace se stáhla za hranice, prohlásil na středečním zasedání vlády prezident Petro Porošenko.
Ten zároveň separatistům vzkázal, že příští týden předloží parlamentu návrh zákona, který by povstaleckým regionům zajistil větší autonomii.
Polský plynárenský monopol PGNiG podle agentury Reuters uvedl, že od pondělí dostává méně plynu z Ruska. V úterý to prý bylo o 24 % méně.
Středeční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Proruští ozbrojenci dnes na východě Ukrajiny na nejméně osmi místech porušili vyhlášený klid zbraní, výbuchy dělostřeleckých granátů se ozývaly i ve třech obytných čtvrtích Doněcku. V situační zprávě o stavu příměří to oznámilo velení protipovstalecké operace. Od vyhlášení klidu zbraní, na němž se Kyjev se zástupci povstalců dohodl v běloruském Minsku, uplynulo už pět dní.
Vedení amerického Kongresu požádalo ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, aby pronesl projev na společné schůzi Senátu a Sněmovny reprezentantů. Podle dnešního oznámení šéfa sněmovny Johna Boehnera promluví ukrajinský prezident k poslancům a senátorům příští týden ve čtvrtek.
Moskva dnes podrobila kritice průběh vyšetřování katastrofy malajsijského letadla nad východní Ukrajinou, která v polovině července připravila o život téměř 300 lidí. Podle stálého zástupce Ruska při OSN Vitalije Čurkina ke skutečnému mezinárodnímu vyšetřování tragédie nedošlo a pátrání po příčinách katastrofy je neprůhledné.
Evropská komise pozastavila vyplácení kompenzací pěstitelům za ušlé zisky v důsledku ruského embarga na dovoz zemědělských a potravinářských produktů. Z Polska přišlo nepřiměřeně mnoho žádostí o podporu, informovala dnes agentura AFP. Komise pomoc v celkové výši 125 milionů eur (téměř 3,5 miliardy korun) schválila 18. srpna.
Podle nejmenovaného bruselského zdroje jsou důvodem přerušení podpory "vážné pochybnosti" o pravdivosti dat, které předložilo Polsko. Objem požadavků tamních zelinářů by údajně vyčerpal 87 procent prostředků vyčleněných na pomoc tomuto sektoru v Evropské unii.
Chystanými finančními sankcemi Evropské unie mají být postiženy tři velké státem kontrolované strojírenské podniky v Rusku, oznámila dnes agentura Reuters s odvoláním na text sankčního dokumentu schváleného formálně v pondělí. S vyhlášením sankcí chce Brusel několik dní vyčkat s ohledem na příměří platné na východě Ukrajiny. Klid zbraní obě bojující strany dodržují už pátý den.
Sankce, budou-li vyhlášeny, by podle Reuters měly postihnout obří ruskou zbrojovku Uralvagonzavod, výrobce těžké bitevní techniky. Postiženy mají být i dva z hlavních ruských výrobců letadel. Jde údajně o koncern OAK (anglická zkratka UAC), který v roce 2006 založil prezident Vladimir Putin jako ruské národní centrum pro vývoj a výrobu nových civilních a vojenských letadel. Dalším podnikem, na který mají mířit sankce EU, je podle Reuters firma Oboronprom, velký ruský výrobce civilních a vojenských vrtulníků.
Na východě Ukrajiny byli zadrženi dva ruští vojáci, kteří jsou podezřelí z raketových útoků proti ukrajinským bojovým letounům. Na tiskové konferenci v Kyjevě to dnes oznámil mluvčí ukrajinské armády Andrij Lysenko. Rusové byli zadrženi během "protiteroristické operace", uvedl mluvčí.
Připravovaná decentralizace ukrajinské státní správy, která počítá se zvláštní statusem pro proruská povstalecká území, nepředpokládá žádné změny v otázce státní svrchovanosti a územní celistvosti. V Kyjevě to dnes prohlásil prezident Petro Porošenko. "Zůstáváme jednotným, unitárním státem. V zákoně není ani slovo o lidových republikách, vše se vrátí na Ukrajinu. O žádnou federalizaci nejde," prohlásil prezident. Příslušný návrh zákona je podle hlavy státu hotov a příští týden bude předložen parlamentu.
Rusko nevylučuje, že vytvoří obdobu Sil rychlé reakce NATO. Podle agentury ITAR-TASS to prohlásil náměstek ministra obrany Jurij Borisov.
"Sjednocení s Krymem je navždy, což musí pochopit všichni politici v Rusku i dalších zemích," prohlásil podle agentury RIA Novosti ruský premiér Dmitrij Medveděv.
Ruský Gazprom v podstatě odmítl, že by snížil dodávky plynu do Polska. Ve středu o tom informovala agentura ITAR-TASS.
"Zprávy tiskových agentur ohledně snížení množství dodávek plynu Gazpromem polskému PGNiG jsou nesprávné. Polsko je zásobeno stejným množstvím plynu jako v předešlých dnech - 23 miliony kubických metrů denně," uvedl jeho představitel.
Podle agentury nicméně na dotaz, proč se skutečná dodávka liší od požadavků Polska, sdělil, že "dodávky plynu pro všechny spotřebitele z aktuálně dostupných zdrojů pro vývoz probíhají a přečerpávají se do podzemních zásobníků plynu na území Ruské federace".
Výstavba opevněné hranice mezi Ukrajinou a Ruskem už zřejmě začala, instrukce údajně vydal sám ukrajinský prezident Petro Porošenko.
S odkazem na ukrajinské tiskové centrum "protiteroristických operací" – jak Kyjev označuje boj proti separatistům na východě Ukrajiny – to uvedla agentura Ukrinform.
Vladimir Putin podepsal výnos, kterým převzal přímou odpovědnost nad institucí, jež dohlíží na ruský obranný průmysl.
Podle Reuters se jedná o další opatření, kterým se Moskva snaží snížit závislost na Západu v reakci na protiruské sankce.
"Chceš-li mír, chystej válku," přitakal na zasedání ukrajinského kabinetu i ministr obrany Valerij Heletej.
Zdůraznil, že ukrajinští vojáci nyní nesmějí opominout příležitost všestranně posílit svou obranyschopnost na východě země, protože nelze vyloučit, že příměří nevydrží.
Přeskupování ukrajinských vládních jednotek na východě země podle ukrajinského prezidenta není přípravou na útok a ofenzivu, ale snahou o posílení obrany ukrajinského území.
"Chceme mír. Ale chceš-li mír, nesmí ti střelný prach zvlhnout," citovala ukrajinského prezidenta ruská tisková agentura ITAR-TASS.
Porošenko připomněl, že minská dohoda, která v pátek nastolila příměří mezi vládními jednotkami a proruskými separatisty, počítá se zachováním jednotné Ukrajiny.
"Ukrajina neudělala žádné ústupky ohledně své celistvosti," řekl a dodal, že v dohodě nejsou žádné povstalecké "republiky" zmíněny.
"Věci neběží příliš hladce. Dnes Rusko začalo omezovat dodávky plynu do Polska ve snaze narušit zpětné dodávky, které jsme dostávali. Ve 14:00 (ukrajinského času) Polsko zastavilo reverzní dodávky Ukrajině v objemu čtyř milionů kubických metrů," prohlásil šéf Ukrtransgazu Ihor Prokopiv.
Snížení dodávek plynu do Polska potvrdila i ukrajinská transportní společnost Ukrtransgaz. Podle ní se tak ruský Gazprom snaží zabránit reverzním dodávkám plynu na Ukrajinu.
Polská společnost PGNIG hlásí nevysvětlitelný pokles dodávek zemního plynu z Ruska. V pondělí prý šlo o 20 % z obvyklého množství, v úterý 9. září dokonce 24 %.
V přístavu Mariupol na břehu Azovského moře začal platit zákaz vycházení. Lidé se nemají na ulicích objevovat po 20. hodině, napsal server Ukrajinska pravda.
Ukrajinská média informovala o vzniku nové strany - Lidové fronty.
Jejími členy se stala řada prominentů současného režimu, mimo jiné premiér Arsenij Jaceňuk či předseda parlamentu Oleksandr Turčynov.
