U přístavního města Mariupol u Azovského moře se večer strhla přestřelka i s nasazením těžkých zbraní. Oznámila to ukrajinská a ruská média. Z odpovědnosti se vzájemně obviňují obě strany. O silných explozích u města informovala i agentura AFP. Podrobnosti čtěte ZDE.

Putin s Porošenkem se podle Kyjeva shodli i na tom že příměří na východě Ukrajiny se v podstatě daří dodržovat.

Porošenkův úřad také uvedl, že lídři obou zemí souhlasí s nutnosti co největší přítomnosti zástupců Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), kteří mají dohlížet na dodržování klidu zbraní.

Mezi zmíněná opatření má patřit například mezinárodní dohled či dodávky humanitární pomoci.

Na východ země už míří první ze dvou ohlášených ruských humanitárních konvojů.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek spolu podle agentury Reuters mluvili po telefonu. Dohodli se, že je potřeba učinit kroky, aby bylo příměří na Ukrajině trvalé.

Konkrétní znění sankcí by mělo být podle diplomatů zveřejněno v úředním věstníku v pondělí či v úterý, čímž opatření vstoupí v platnost.

Nyní diplomaté podle agentury DPA pilují text, jednání o obsahu opatření už prý skončila.

Podle kuloárních informací se na "černé listině" osob se zákazem vstupu do EU a se zmrazeným majetkem v působnosti unie nově ocitne 26 lidí, z toho deset představitelů separatistů a 16 Rusů.

Původní návrh, aby se mezi nimi objevil i ministr obrany Sergej Šojgu, nakonec podle jednoho z diplomatů velvyslanci členských zemí zamítli.

Postihy budou zahrnovat také další omezení přístupu bank na evropské finanční trhy, které má Rusku ztížit financování významných infrastrukturních staveb.

Zákaz se má týkat rovněž například prodeje vyspělých technologií v energetickém sektoru, třeba těch souvisejících s výzkumem ložisek břidlicového plynu či polárních oblastí.

Sankce by měly zasáhnout státem ovládané energetické firmy jako Rosněft či některé dceřiné společnosti plynařského gigantu Gazprom, tvrdí diplomatické zdroje agentury.

Samotnou plynařskou firmu podle diplomatů postihy trestat nebudou, neboť je stěžejním dodavatelem zemního plynu do evropských zemí.

Nové sankce proti Rusku, na jejichž znění se zástupci členských zemí dohodli v pátek, by podle agentury Reuters měly ruským státním firmám ztížit přístup k financím a zasáhnout více než dvě desítky vysoce postavených jednotlivců.

Opatření by měla vstoupit v platnost začátkem příštího týdne, podle evropských představitelů však může na jejich uplatnění mít vliv vývoj příměří na Ukrajině.

Mluvčí ukrajinské Národní bezpečnostní rady Andrij Lysenko uvedl, že ukrajinské jednotky příměří na východě země dodržují.

České republice se podařilo prosadit hlavní připomínky k podobě sankcí Evropské unie vůči Rusku. Ochráněn byl zejména strojírenský export, řekl dnes v Kroměříži premiér Bohuslav Sobotka. Příměří, které nyní na Ukrajině platí, by podle něj mohlo sankce oddálit.

"Podaří se do nejvyšší možné míry ochránit český strojírenský export, který by mohl být ohrožen, pokud bychom souhlasili s původním návrhem, jak ho připravila Evropská komise," uvedl Sobotka.