Živě: V Bruselu se rýsuje dohoda. Do Turecka se mají vracet i běženci, kteří v Řecku požádají o azyl
Uprchlická krize v Evropě.
Od naší zpravodajky v Bruselu:
První den summitu evropských lídrů skončil. Premiéři a prezidenti se shodli na návrhu dohody s Ankarou. Ten představí zítra tureckému premiérovi Ahmetu Davutogluovi. Předseda Evropské rady Donald Tusk ale neuspořádá tiskovou konferenci. Nejspíše nechce, aby se ho novináři na dohodu ptali a turecký premiér se o jejím obsahu dozvěděl z médií.
Nalezne-li summit dnes na textu dohody s Tureckem shodu, předloží dokument v pátek ráno Davutogluovi Tusk společně s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a možná též s Markem Ruttem, premiérem Nizozemska, tedy nynější předsednické země EU. Nebude-li mít turecký premiér výhrady, sejde se poté společně se všemi svými evropskými partnery a věc uzavřou. V opačném případě ale není vyloučeno další kolo jednání nejvyšších představitelů unijních zemí.
Podle informací deníku Financial Times se evropští lídři shodli na návrhu dohody s Tureckem.
#EU official says 28 leaders have agreed text of #Turkey deal close to @DonaldTusk's original text. Up to @Ahmet_Davutoglu to accept.
— Peter Spiegel (@SpiegelPeter) March 17, 2016
Od naší zpravodajky v Bruselu:
Podle zdroje blízkého jednáním se v návrhu dohody s Tureckem udělaly jen velmi malé změny. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a předseda Evropské rady Donald Tusk se ale nesejdou s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem ještě dnes v noci, ale až zítra ráno. Celý program zítřejšího dne se proto už určitě posouvá. Všichni lídři se s tureckým premiérem sejdou nejdříve při obědě.
Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy to s dohodou s Tureckem vypadá slibně. Ze zítřejší snídaně s tureckým premiérem se sice může stát oběd, ale do večeře by se jednání protáhnout nemělo.
Breakfast may turn into lunch but everybody swears it will not turn into dinner tomorrow. #EUCO
— Tomas Prouza (@CZSecStateEU) March 17, 2016
Premiéři a prezidenti se opět sešli, aby nový návrh dohody s Tureckem prodiskutovali.
EU leaders now resume talks on revised draft EU-Turkey statement #EUCO
— Preben Aamann (@PrebenEUspox) March 17, 2016
Turecký premiér Ahmet Davutoglu vidí určité obtíže ve splnění podmínek chystané dohody o migraci ze strany Evropské unie, nicméně věří v pozitivní výsledek pátečních rozhovorů v Bruselu. Řekl to na letišti v Ankaře před odletem na bruselský summit EU, jehož se má v pátek zúčastnit. "Vidíme, že existují nějaké potíže uvnitř EU... ve splnění podmínek (tureckého návrhu)," uvedl Davutoglu. Prohlásil, že nepřijme žádný návrh, který by z Turecka udělal "vězení pro migranty pod otevřeným nebem". "Doufáme, že dojdeme k dobrému výsledku pro Turecko, pro Evropskou unii i pro migranty," řekl Davutoglu.
Od naší zpravodajky v Bruselu:
Evropští lídři si právě dali dvacetiminutovou pauzu, aby si mohli prostudovat novou podobu návrhu dohody s Tureckem.
Od naší zpravodajky v Bruselu:
Podle rýsující se dohody s Ankarou by měli být vraceni zpět do Turecka až na úplné výjimky všichni migranti a uprchlíci, kteří připlují na řecké ostrovy. I ti, kteří požádají v Řecku o azyl. Podle právních předpisů EU (články 35 a 38 směrnice o azylovém řízení) může být totiž žádost uprchlíka o azyl uzavřena a označena za nepřípustnou, pokud už měl dostatečnou ochranu v „první zemi azylu“ anebo pokud tato osoba přišla do EU z „bezpečné třetí země“. Do Turecka by neměli být vraceni ti lidé, kteří prokáží, že jim v Turecku hrozí pronásledování nebo ohrožení života.
Počet uprchlíků přijatých jednotlivými členskými státy EU v rámci přesídlení z uprchlických táborů ze třetích zemí. (Pro zobrazení klikněte na tabulku. Zdroj: Evropská komise)
Počet uprchlíků přijatých jednotlivými členskými státy EU v rámci povinných kvót z Itálie a Řecka (Pro zobrazení klikněte na tabulku. Zdroj: Evropská komise)
Evropský soudní dvůr dnes rozhodl, že členská země EU může žadatele o azyl vrátit do neunijní země považované za bezpečnou, aniž by k tomu potřebovala souhlasu jiného státu EU. Verdikt se týká Pákistánce, jehož Česko vrátilo do Maďarska, které pak migranta poslalo zpět do Srbska. Maďarský soud chtěl mít jistotu, že k tomuto kroku není nutný souhlas české strany. Jde o případ muže, který loni v létě pronikl ze Srbska do Maďarska, kde podal první žádost o azyl. Ještě dřív, než bylo řízení ukončeno, ale přešel do České republiky, kde byl zadržen, když se chtěl dostat do Rakouska.
České úřady Pákistánce se souhlasem Budapešti poslaly zpět do Maďarska. Tam muž podal druhou žádost o udělení azylu, kterou ovšem maďarské úřady zamítly jako nepřípustnou; Maďaři se zároveň rozhodli poslat běžence do Srbska, protože tato země je považována za bezpečnou.
Menu na summitu
— NikosChristodoulides (@Christodulides) March 17, 2016
Od naší zpravodajky v Bruselu:
Na večeři mají evropští prezidenti a premiéři diskutovat také o zatím nefungujícím programu na přesídlení uprchlíků z Řecka a Itálie. Ze 160 tisíc uprchlíků, které se evropské země zavázaly z těchto zemí přemístit na své území, si jich státy vzaly pouze 964, tedy jen zhruba 0,6 procenta z celkového závazku. Evropská komise a například německá kancléřka Angela Merkelová proto tlačí na státy, aby přesídlování urychlily. Relokovat je podle nich potřeba alespoň šest tisíc lidí měsíčně.
I když některé státy už volná místa Řecku a Itálii nabídly, nebyl zatím zájem o přesídlení hlavně ze strany samotných uprchlíků. Ti radši zamířili rovnou po své trase do Německa, než by byli přiděleni do země, kterou si nemohou vybrat. „Poté, co je západobalkánská trasa zavřená a uprchlíci v Idomeni vidí, že to dál nepůjde, začíná být zájem o přesídlování větší,“ uvedl zdroj z evropských institucí.
Od naší zpravodajky v Bruselu:
Evropští lídři právě začali večeřet. Téma k diskuzi je jasné: migrace.
Nasazení plavidel NATO k monitorování aktivit pašeráků v Egejském moři zatím nevedlo k významnému zmírnění proudu uprchlíků z Turecka do Řecka. Informovala o tom dnes agentura DPA. Přesto podle naší zpravodajky v Bruselu počet uprchlíků, kteří připlouvají k řeckým břehům, poprvé prokazatelně klesá tři týdny za sebou. Minulý týden připlulo do Řecka 8801, před tím to bylo 11 327 a týden předtím 17 730.
Podle velitele mise NATO Jörga Kleina je potřeba působení plavidel aliance rozšířit na větší oblast mezi Tureckem a Řeckem, neboť pašeráci lodí jsou logisticky zdatní a lodím NATO se dobře vyhýbají. Klein řekl, že 20 až 40 pašeráckých člunů každý den hledá alternativní cesty z tureckého pobřeží na řecké ostrovy, kam převáží uprchlíky, kteří touží po životě v Evropě. Podle německého velitele se jim to daří, protože mise NATO čítá jen sedm lodí, které se zatím zaměřují na oblast kolem ostrova Lesbos. "Pašeráci jsou velmi flexibilní," tvrdí Klein, podle něhož jim k tomu pomáhají i sociální sítě.
Bulharsko a Makedonie provedou v souvislosti s migrační krizí koordinované pozemní a vzdušné operace k ochraně společné hranice. Oznámilo to dnes tiskové středisko bulharské vlády. Makedonie od začátku minulého týdne uzavřela své hranice pro migranty. Pro tento krok se vláda ve Skopje rozhodla poté, co Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko a Srbsko zpřísnily kontroly uprchlíků vstupujících na jejich území. Než zpřísnily svou migrační politiku, vpouštěly makedonské úřady do země alespoň menší skupiny zaregistrovaných běženců z válkou sužované Sýrie a Iráku. Po uzavření hranic na řecké straně uvázlo kolem 12 000 uprchlíků dožadujících se opětného uvolnění cesty do Evropské unie.
Německá kancléřka Merkelová už při příchodu na summit řekla, že očekává komplikovaná jednání, je ale opatrně optimistická. Podobně se vyjádřil i šéf Evropské rady Donald Tusk. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl, že si je "celkem jist", že dnes nebo v pátek dohody s Tureckem dosaženo bude.
Summit Evropské unie, na kterém se premiéři a prezidenti budou především snažit najít shodu na způsobu vracení běženců z Řecka do Turecka, byl oficiálně zahájen. Dohodu ale komplikují pochybnosti o legálnosti navrženého mechanismu a také odpor Kypru k možnému otevření nových kapitol v jednání o vstupu Turecka do EU.
Přestože je hlavním tématem summitu uprchlická krize, šéfové států a vlád budou nejprve jednat o posílení hospodářského růstu a zlepšení konkurenceschopnosti EU. K diskusi o migraci se unijní lídři dostanou až pozdě večer a budou hledat společnou pozici pro páteční rozhovory s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem.
Od naší zpravodajky v Bruselu:
Přesídlování v rámci dohody s Tureckem by mělo být podle slovenského premiéra Roberta Fica dobrovolné. I toto bude jedno z témat, které budou muset dnes evropští lídři dořešit. Turecku chtějí nabídnout až 72 tisíc míst.
Povinné rodinné foto před zahájením jednání:
Taking the family photo at the European Council. More about this meeting: https://t.co/Kn274N6vV9 #EUCO #migrationEU pic.twitter.com/RPEjcKjYQa
— EU Council Press (@EUCouncilPress) March 17, 2016
Připomínáme: v návrhu, který mají EU a Turecko na stole, mimo jiné stojí, že státy unie přijmou z Turecka v prvním sledu 72 000 uprchlíků – z tamních uprchlických táborů.
Prezident Evropského parlamentu Martin Schulz zdůraznil, že o svobodě médií, ochraně menšin a vládě práva se s Tureckem vyjednávat nebude a Evropa z těchto požadavků nesleví.
#Turkey won’t get discounts on media freedom & minority protection, the separation of powers or rule of law. These are non-negotiable #EUCO
— EP President (@EP_President) March 17, 2016
Maďaři si nemyslí, že k vyřešení migrační krize je nezbytná dohoda s Tureckem. Jako účinné se ukázalo zablokování takzvané balkánské migrační cesty. Podle médií to dnes řekl János Lázár, šéf úřadu maďarského premiéra Viktora Orbána.
"Balkán Evropskou unii ochránil," prohlásil Lázár. Nyní jde podle něj především o to pomoci Řecku, aby se vyrovnalo s uprchlíky. Migranty nezastaví dohoda Evropské unie s Tureckem, ale ochrana hranic, zdůraznil.
Twitter umí být i nepatřičný: Albánie vyhlíží migranty. Tak kde jsou?
Will the Balkan Route of #refugees cross Albania? Read @giov_vale report from the border, https://t.co/T4VMMFwSAz pic.twitter.com/eUAHbZiPUQ
— Osservatorio (@BalkansCaucasus) March 17, 2016
Povinná výbava v institucích EU podle zpravodaje serveru Politico. "Miluji Schengen."
You're no one in the #EU institutions without this bag #EUCO pic.twitter.com/2KNpujOudo
— Ryan Heath (@PoliticoRyan) March 17, 2016
"Jde především o to, zlepšit humanitární situaci v Řecku," řekla před summitem německá kancléřka Angela Merkelová. Zároveň je však podle ní třeba, aby se při vracení uprchlíků, kteří do Řecka přicestovali nelegálně, posuzoval každý případ jednotlivě a aby byla dodržována práva každého běžence.
Soud v německém Hannoveru poslal za pokus o vraždu a žhářství na osm let za mříže jednatřicetiletého muže, který se loni v srpnu pokusil zapálit ubytovnu pro žadatele o azyl v dolnosaské obci Salzhemmendorf. Jeho pětadvacetiletý komplic od soudu odešel s trestem o jeden rok nižším, informovala agentura DPA.
Pachatelé se před začátkem procesu k činu přiznali. Popřeli ale, že by jejich motivem byla nenávist k cizincům. Soudní znalec ale útok označil za xenofobní.
Jednou z překážek, které mohou bránit dohodě s Ankarou, je i trvající odpor Kypru kývnout byť jen na diskusi o možnosti otevřít některé další kapitoly v přístupových jednáních s Tureckem.
Kyperský prezident Nikos Anastasiadis to při příchodu potvrdil. "Je to jednoduché. Pokud Turecko splní své závazky podle ankarského protokolu, pak není žádný problém. Ale bez toho se nepohneme," řekl novinářům.
Cyprus' Anastasiades: No change in our position on deal with Turkey#EUCO #migrantcrisis pic.twitter.com/A9F7KGE3zI
— Derek Gatopoulos (@dgatopoulos) March 17, 2016
"Většina uprchlíků nepřichází z oblastí ovládaných džihádisty z Islámského státu nebo Fronty an-Nusrá. Ale ze zón, kde Asadův režim bombarduje barelovými bombami. Tam se nedá žít," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz opoziční aktivista a literární kritik Subhí Hadídí.
Německá kancléřka Angela Merkelová je k uzavření dohody opatrná. Najít společnou pozici je ale podle ní možné.
"Chceme tvrdě pracovat na tom, abychom zlepšili situaci v Řecku – všichni jsme viděli fotografie z Idomeni," uvedla Merkelová. Připomněla provizorní uprchlický tábor, který se vytvořil před uzavřenou řecko-makedonskou hranicí.
Táboří v něm zhruba 12 tisíc lidí. V naději, že se hranice otevře a oni se dostanou do vysněného Německa.
"Očekávám, že se dnes příjme rozhodnutí pomoct Řecku, které se ocitlo ve velmi složité situaci, především na severu země u Idomeni," uvedl před schůzkou řecký premiér Alexis Tsipras.
Doufá, že se přesídlování uprchlíků z Řecka do ostatních členských států unie urychlí. "Kvůli jednostranným krokům států na balkánské trase čelíme humanitární krizi," upozornil Tsipras.
Česko se podle Sobotky také nenechá tlačit do zrychleného přesídlování uprchlíků z Řecka, jak vybízí Evropská komise. Ta apeluje na státy, aby začaly přesídlovat alespoň šest tisíc uprchlíků měsíčně.
"Já nebudu souhlasit s žádnými závěry, které by nám nějaké tempo měly diktovat," uvedl Sobotka před schůzkou.
"My budeme postupovat svým tempem. Já pokládám proces relokací za něco, co musí být plně pod kontrolou jednotlivých vlád," dodal Sobotka.
Nejdůležitější je podle něj, aby uprchlíci prošli důkladnou bezpečnostní prověrkou.
Česko už nabídlo pro přesídlení 30 míst. Mezi členy EU jsou ale stále i státy, které nenabídly jediné místo. Například Maďarsko, Slovensko, Estonsko, Slovinsko nebo Chorvatsko a Rakousko.
Vyjádření pro média premiéra @SlavekSobotka před jednáním #EUCO → https://t.co/HpTi8znjui
— Úřad vlády ČR (@strakovka) March 17, 2016
Evropa musí co nejdříve spustit společnou pobřežní stráž. Uvedl to předseda Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) Guy Verhofstadt.
Jeho frakce hledala před summitem společné stanovisko k migrační otázce. Schůzky se účastnili i vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) a česká eurokomisařka Věra Jourová.
"Myslím si, že jsme okamžitě schopni spustit evropskou pobřežní stráž, nemusíme čekat na dlouhý legislativní proces. Je klíčové, aby co nejdřív začala fungovat," řekl Verhofstadt po jednání v Bruselu.
"Dosažení dohody s Tureckem je v tuto chvíli zejména v zájmu Řecka. Pokud by dohoda dosažena nebyla, tak předpokládám, že i nadále zůstane zastavena migrace v oblasti západního Balkánu," uvedl Sobotka před summitem s tím, že by uprchlíci připlouvající na řecké ostrovy v Řecku i nadále zůstávali. "A pak je otázka jak bychom byli schopni ten řecký problém řešit. Nedá se ale řešit přesídlováním," dodal Sobotka.
Před bruselským summitem promluvil i český premiér Bohuslav Sobotka. "Schopnost Řecka naplnit parametry dohody (s Tureckem) je jeden z největších otazníků, se kterým přijíždím na dnešní jednání Evropské rady," uvedl Sobotka s tím, že je v této věci velmi skeptický.
"Myslím, že bude potřeba intenzivní dohled Evropské komise a těsná spolupráce s (evropskou agenturou pro ochranu vnějších hranic) Frontexem," dodal Sobotka.
Záběr z novinářského centra v Bruselu...
I'm in Brussels today, where EU leaders are hoping to strike v tricky deal with Turkey over migration crisis pic.twitter.com/iOe0IDhqb7
— Sophy Ridge (@SophyRidgeSky) March 17, 2016
"To, čeho chceme dosáhnout, je zastavit přecházení. Očekáváme, že schopnost vrátit lidi zpět, je během tří až čtyř týdnů zastaví. Poté, co byl uzavřen západní Balkán - což bylo důležité -, bude zastaven i tok lidí přes Turecko do Řecka. To je velmi důležité," uvedl před jednáními v Bruselu premiér Nizozemska Mark Rutte.
Právě Nizozemsko tento půlrok Evropské unii předsedá.
"Předběžné podmínky už byly dohodnuty...pohybujeme se okolo stejných podmínek. Chápu a podporuji určitý díl kritiky, protože si myslím, že navrhovaný balíček je velmi komplikovaný. Bude velmi obtížné ho realizovat, také to je na hraně mezinárodního práva," uvedla před summitem litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová.
Migranti nepředstavují riziko pro zavlečení nebezpečných nemocí z ciziny, závažnějším ohrožením jsou cestovatelé. Podle lékařů Nemocnice Na Bulovce migrační vlna není z hlediska zavlečení chorob ohrožující. Nebezpečnou nákazu do Čech ve většině případů přivezou čeští turisté, kteří se vrátí ze zahraničí.
Česko je podle údajů Evropské komise sedmá nejaktivnější země EU v přesídlování běženců z uprchlických táborů ve třetích zemí. K tomuto místu Česku přitom stačilo přijmout 52 Syřanů vloni na podzim.
Členské země unie se loni v červenci dohodli na dobrovolném přesídlení dohromady 22 tisíců uprchlíků z uprchlických táborů.
"Dohoda (s Tureckem) je možná, ale bude fungovat?" pochybuje před schůzkou evropských lídrů litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová. "Vytváříme právě velmi složitý mechanismus. Navracení uprchlíků bude velmi komplikované a na hraně mezinárodního práva," dodala Grybauskaiteová.
Turecký premiér Ahmet Davutoglu by měl do Bruselu přiletět dnes v noci a hned z letiště by měl zamířit na bilaterální setkání s několika evropskými lídry.
V pátek by se pak měli všichni lídři osmadvacítky sejít s tureckým premiérem na společné snídani a uzavřít společnou dohodu. Diplomaté ale snadný průběh jednání neočekávají a odhadují, že se ze snídaně stane spíše pozdní večeře.
Ztrácíte se v tom, jaký je rozdíl mezi označeními "uprchlík" a "migrant"? Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) nabízí na svých internetových stránkách vysvětlení.
Confused about the difference between refugees and migrants? Check out our new FAQs: https://t.co/nxr1oyTp2o pic.twitter.com/3mQB8EHmtw
— UNHCR United Kingdom (@UNHCRUK) March 17, 2016
Auditoři prověřovali utrácení peněz Evropské unie mezi lety 2007 a 2013 v Alžírsku, Maroku, Libyi, Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině. Našli přitom celou řadu nedostatků. Například nedostatečný dohled a monitoring. "Vyčíslitelné ukazatele nebyly vyčísleny, ukazatele v rozpočtech se z roku na rok měnily, některé nástroje nebyly pokryty, ukazatele byly vzájemně nesourodé a byly nedostatečně dokumentovány," píše se ve zprávě auditorů.
"Migrace má pro EU zásadní výzvu", uvedla Danièle Lamarqueová, členka Evropského účetního dvora odpovědná za tuto zprávu. "Výdaje EU na migraci v zemích sousedství budou účinné, pouze pokud budou stanoveny jasné cíle, prostředky budou přiděleny na dobře definované priority a správa a koordinace mezi subjekty EU a členskými státy se zlepší."
Evropská unie už na boj s migrační krizi schválila jen loni a letos 10,8 miliard eur, tedy asi 292 miliardy korun. Tyto peníze obsahují také příspěvky pro Afriku a Turecko. Tedy do zemí, které mají Evropě pomoct proud migrantů a uprchlíků zastavit. Podle auditorů z Evropského účetního dvora byly ale dosud peníze na migraci v sousedních zemích EU utráceny velmi neefektivně.
Podle řecké televize Mega polovina z uprchlíků, kteří čerstvě dorazili do Pirea, rovnou souhlasila s převozem do některých z nouzových táborů rozesetých po zemi. Zbytek chce raději čekat v Pireu v naději na to, že budou moci přece jen v brzké době putovat dál.
Běženci podle agentury AFP mívají při přemísťování do nouzových táborů větší štěstí a končí například v penzionech či malých hotelech, kde jsou ubytováváni na náklady Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Ten uvolnil v rámci tohoto programu finance na 20 000 ubytovacích míst, což prospívá i místním podnikatelům v oblasti cestovního ruchu.
#Refugees arrive on a ferry from the island of #Lesbos at the port of #Piraeus, #Athens. https://t.co/7ygZR0XDSd pic.twitter.com/nONzIcRObj
— Simon Móricz-Sabján (@smoricz) March 17, 2016
V aténském přístavu Pireus dnes za znovuotevření evropských hranic demonstrovaly stovky uprchlíků. Do přístavu mezitím ráno dorazila další várka utečenců z řeckých ostrovů u tureckého pobřeží. Z Lesbosu a Chiosu dorazilo 644 běženců.
V přístavu je podle řeckého listu Ethnos 4465 běženců, kteří vybudovali stanový tábor podobný tomu nejhroznějšímu v Idomeni na řecko-makedonské hranici. V Pireu mají ale díky betonovému podloží větší čisto, než v blátivých polních podmínkách v Idomeni.
Evropští lídři budou muset na summitu v Bruselu vyřešit také to, kdy má začít dohoda s Tureckem platit, pokud bude schválená. Zatímco většina lídrů by ji ráda viděla v praxi co nejdříve po jejím schválení, například hned příští týden, Řekové tvrdí, že na to nejsou připravení.
Tábor v Idomeni se topí v bahně. Fotograf Jan Šibík natočil reportáž o děsivých podmínkách uprchlíků v táboře Idomeni na uzavřené řecko-makedonské hranici.
Šibík: Tábor Idomeni se utopil v bahně
Premiér Bohuslav Sobotka před odjezdem na summit Evropské unie, kde se bude jednat o dohodě s Tureckem, uvedl, že Česká republika bude dohodu podporovat, ovšem za jasně stanovených podmínek.
Proud migrantů směřujících přes Rusko do Finska se tento měsíc podle finské vlády zastavil.
"Hranici s Ruskem od 29. února nepřekročili žádní žadatelé o azyl," uvedlo finské ministerstvo vnitra. Ještě na začátku roku Helsinky kritizovaly Rusko, že nechávalo přes polární hranici proudit velký počet lidí bez finského víza.
Přestože včera na zasedání vlády ministr financí Andrej Babiš společně s ostatními ministry za ANO schválil premiérův mandát pro vyjednávání v Bruselu, nyní Babiš naznačuje, že je dohoda s Tureckem špatná.
Vicepremiér Babiš v Bruselu k summitu: "Evropa to nezvládá, teď se spoléhá na Turecko, které nás bude permanentně vydírat." @CT24zive
— Bohumil Vostal (@BohumilVostal) March 17, 2016
"Diskutujeme s Kyprem a Tureckem, abychom našli společné řešení," uvedl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker k stále spornému tématu otevření nových přístupových kapitol s Tureckem, které Kypr blokuje.
V Řecku zůstává situace pro uprchlíky neutěšená. Jen v Idomeni se jich v nepříznivých podmínkách tísní na 12 tisíc.
#Idomeni camp is squalid. There are no other words for it. The 12,000 men, women & kids living here need #DignityNOW pic.twitter.com/Miouc2pc92
— MSF Sea (@MSF_Sea) March 17, 2016
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker i předseda Evropského parlamentu Martin Schulz zdůraznili, že všichni lidé, kteří připlují na řecké ostrovy, budou mít právo požádat o azyl a tyto žádosti budou posuzovány individuálně.
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz kritizoval země, které se nechtějí podílet na přemísťování uprchlíků z Řecka v rámci kvót. Na mysli tak měl nejspíše především Maďarsko a Slovensko, které uprchlíky v rámci kvót přijímat odmítají, a rozhodnutí Unie dokonce zažalovali u soudu.
Od naší zpravodajky z Bruselu:
Evropské státy se nejspíše postaví za Kypr. Ten brání otevření pěti přístupových kapitol s Tureckem, protože Turecko klade překážky sjednocení Kypru a nevpouští kyperské lodě do tureckých přístavů.
Otevření přístupových kapitol je ale jedna z podmínek, které Ankara v připravované dohodě s EU klade. "Nebude snaha postavit Kypřana do kouta a bušit do něj. Všichni si uvědomují, že přesně to by Turek chtěl, a nikdo mu proto nechce vyjít vstříc," uvedl diplomat blízký jednáním. Podle návrhu dohody by se tak měla "EU společně s Tureckem připravovat na otevření nových kapitol v přístupovém jednání co nejrychleji".
Otázkou ale zůstává, jestli bude toto znění dostatečné pro Turecko.
V Řecku uvázlo podle organizace Lékaři bez hranic (MSF) v současné době 43 407 běženců.
43,407 human beings are stranded in Greece. The vast majority fled wars in #Syria #Iraq and #Afghanistan. pic.twitter.com/6IUbJiJUve
— MSF Sea (@MSF_Sea) March 17, 2016
Od naší zpravodajky z Bruselu:
Podle návrhu zítřejší dohody s Tureckem, který má Aktuálně.cz k dispozici, by měly státy Evropské unie vzít z Turecka podle dohody "kus za kus" jen tolik lidí, kolik se zavázali přijmout v rámci povinných a dobrovolných kvót.
Dohromady nabídne Unie Turecku 72 tisíc míst, z čehož na Česko připadá zhruba 1800. Tento počet by měl podle lídrů bohatě stačit, protože uprchlíci ztratí motivaci na řecké ostrovy vůbec plout. Pokud 72 tisíc míst stačit nebude, bude to znamenat, že dohoda nefunguje a dojde k jejímu přejednání.
Generální tajemník Rady Evropy Thorbjørn Jagland připravovanou dohodu EU s Tureckem přivítal. "Je velmi důležité, že každá žádost o azyl bude posuzována individuálně a lidé nebudou masově vraceni nebo vraceni do zemí, kde jim prokazatelně hrozí nebezpečí. Vše by mělo tedy probíhat v právním souladu s Evropským soudem pro lidská práva," uvedl Jagland.
Rada Evropy je nezávislá na Evropské unii a funguje na principu diskuse a hledání společných řešení v ekonomických, sociálních či kulturních otázkách a v udržování a rozvoji základních lidských práv a svobod.
Turecko nemá v plánu přednést na summitu nové požadavky. Cesta k dořešení dohody je podle tureckého představitele citovaného agenturou Reuters obtížná, ale ne nemožná. "Bude těžké na summitu dojít k výsledku, ale není to nemožné," uvedl zdroj.
Sobotka je přesvědčen, že výměna "jeden za jednoho" může přispět k rychlému omezení přílivu běženců do Řecka. "Je potřeba vyjasnit, za jakých podmínek může být tento mechanismus v souladu s platným azylovým právem a mezinárodními závazky realizován," poznamenal také. Považuje za nutné, aby Řecko vše administrativně zvládlo. Česko je připraveno Atény podpořit a dá pro letošek k dispozici více než 100 expertů pro práci v hotspotech a na ochranu hranice.
Česká republika trvá na tom, aby se na přesidlování syrských uprchlíků z Turecka využily už schválené mechanismy. Dohoda s Ankarou, která má být uzavřena v pátek, by neměla představovat žádné navýšení počtu uprchlíků.
Na sněmovním evropském výboru to dnes řekl premiér Bohuslav Sobotka. Poznamenal také, že ČR udělala chybu, když měla pocit, že se jí válka v Sýrii netýká.
Premiér @SlavekSobotka právě v #EU výboru @snemovna představuje #CZ pozici na jednání Evropské rady #EUCO pic.twitter.com/DFcQMbcFYc
— Tomas Prouza (@CZSecStateEU) March 17, 2016
Proti dohodě s Tureckem protestuje před budovou Evropské rady v Bruselu organizace Amnesty International, která usiluje o dodržování lidských práv na celém světě.
"Jeden Syřan bude muset riskovat svůj život na vratké lodi při plavbě do Řecka, aby jiný Syřan mohl získat šanci na přesídlení do Evropy. To je morálně naprosto chybná představa, která navíc vzbuzuje mnoho právních otázek," řekla šéfka kanceláře Amnesty International při evropských institucích Ivrena McGowan.
Organizace také silně nesouhlasí s tím, aby bylo Turecko považováno za "bezpečnou zemi", kam je možné uprchlíky vracet ve zrychleném řízení.
Aktuálně.cz má v Bruselu zpravodajku Silvii Houskovou.
Tady jsou její první dnešní postřehy:
"Evropští lídři chtějí na dvoudenním summitu v Bruselu dokončit dohodu s Tureckem. Dohoda má zastavit proud tisíců uprchlíků a nelegálních migrantů z Turecka do Evropy. Pokud by fungovala, stovky tisíc lidí by ztratily motivaci plout na řecké ostrovy."
"Podle návrhu tureckého premiéra Ahmeta Davutoglua má Turecko přijímat zpět všechny uprchlíky a migranty, kteří připlují na řecké ostrovy z Turecka. Tito lidé by až na úplné výjimky neměli šanci v Evropě zůstat, měli by stoprocentní jistotu, že skončí zpátky v Turecku. Za každého takto vráceného Syřana by Unie přijala jednoho Syřana přímo z uprchlických táborů v Turecku. Migranty z jiných zemí by Turecko přijímalo zpět bez jakýchkoliv podmínek."
Předseda Evropské rady Donald Tusk před zahájením čtvrtečního summitu uvedl, že ohledně dohody s Tureckem je "více opatrný než optimistický". "Jsem opatrně optimistický, ale upřímně řečeno, jsem víc opatrný než optimistický," řekl Tusk na tiskové konferenci. Připomněl, že dohodu musí akceptovat všechny státy, na jejich velikosti nezáleží. Tím patrně narážel i na výhrady Kypru.
V Německu prudce stoupl počet vydaných stavebních povolení na obytné budovy. Kromě nízkých úrokových sazeb za to může i příliv uprchlíků.
"Poptávku po bydlení... zvyšuje silný příliv uprchlíků. Proto potřebujeme nejméně 350 000 nových domů ročně," uvedla německá ministryně výstavby Barbara Hendricksová.
Před centrem Evropské komise v Bruselu se schyluje k protestu organizace Amnesty International.
Humanitární krize v Řecku se zhoršila poté, co byla uzavřena tzv. balkánská migrační cesta. V řeckém uprchlickém táboře Idomeni u hranic s Makedonií se v kritických podmínkách tísní na 12 000 uprchlíků.
Několika stovkám z nich se tento týden podařilo dostat na makedonské území cestou mimo hraniční přechod a Makedonie je poté vrátila do Řecka.
Za Českou republiku na summit pojede premiér Bohuslav Sobotka. "Vláda schválila můj mandát na Evropskou radu. Chceme, aby urychleně začalo fungovat navracení migrantů z Řecka do Turecka," uvedl ve středu předseda vlády.
Hlavních bodů k projednání bude na summitu EU - Turecko více. Ve čtvrtek je na programu problematika hotspotů a urychlení relokace běženců z Řecka. V pátek pak přijde na řadu projednávání a schvalování důležité dohody s Tureckem.
Přísná bezpečnostní opatření v Bruselu...
Grenzzäune vor dem #EU-Ratsgebäude. Es gibt kein Durchkommen #eugipfel #EUsummit pic.twitter.com/WARwxpDUte
— Nina Hoppe (@hoppenina) March 17, 2016
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz ve středu uvedl, že na summitu tento týden rozhodující průlom v uprchlické krizi nečeká.
"K definitivnímu průlomu spíš nedojde. Umím si ale představit, že dosáhneme nějakých pokroků. Uděláme další důležitý krok k řešení migrační krize," řekl Schulz. Podle něj se musí představitelé osmadvacítky dohodnout na způsobu ochrany vnějších hranic EU i na mechanismu rozdělování běženců mezi unijními státy.
V Bruselu odpoledne začne dvoudenní summit Evropské rady k uprchlické krizi. Šéfové států a vlád EU by se měli začít sjíždět kolem třetí hodiny odpolední.
Dobré dopoledne z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj kolem evropské migrační krize a summitu EU v Bruselu.
Právě se děje
Přemožitel Plzně Fiorentina první semifinále Konferenční ligy vyhrála
Sezona snů pokračuje. Kovář vychytal nulu v Římě, Leverkusen je blízko finále
Chelsea zvládla derby. Porazila Tottenham a útočí na poháry
Albem roku jsou Pozdravy z polepšovny. Cenu Apollo dostala Vaverková
Hnutí ANO si nezaregistrovalo doménu s heslem kampaně, koalice Spolu toho využila
Lehečka v Madridu válí, přešel i přes Medveděva. Rus po prohrané první sadě vzdal
