První obětí demonstrací mimo Kyjev se podle úřadů stal v Doněcku dvaadvacetiletý místní obyvatel, který podlehl v sanitce zraněním, způsobeným nožem. Stoupenci nového ukrajinského vedení tvrdí, že zabitý demonstrant patřil k jejich táboru. V místních médiích se objevily i zprávy, že útok proruských demonstrantů na stoupence jednotné Ukrajiny si vyžádal nejméně dva mrtvé a padesátku zraněných, z nichž někteří zápasí o život. Ale místní úřady tyto zprávy zatím nepotvrdily. Podle agentury Interfax se rvaly asi dva tisíce lidí z obou táborů. Nejagresivnější demonstranty policisté zatkli, ale pod nátlakem davu, který rozpíchal policejním vozům pneumatiky, je zase museli propustit na svobodu.

Ukrajina si u Evropského soudu pro lidská práva kvůli krymské krizi stěžuje na Ruskou federaci. Soud proto s ohledem na možná rizika porušování Evropské úmluvy o ochraně lidských práv vyzval obě strany, aby se zdržely vojenských akcí a dalších kroků, které by mohly ohrozit práva civilistů.

Při srážkách mezi znepřátelenými tábory demonstrantů zemřel v ukrajinském Doněcku jeden člověk a několik dalších utrpělo zranění. Jde o první oběť násilných střetů na Ukrajině mimo Kyjev. V centru města se střetlo několik stovek lidí oslavujících ruského prezidenta Vladimira Putina s přibližně stejně velkým davem odsuzujícím snahu Ruska zmocnit se Krymu. Ke střetu došlo poté, co se demonstrantům podařilo prorazit policejní kordon, který obě strany odděloval. Zabitý zřejmě patřil ke stoupencům nového ukrajinského vedení.

Lidé na Krymu před chystaným nedělním referendem o připojení k Rusku vybírají z bank vklady. Největší ukrajinská banka Privatbank podle ní zavedla omezení výběru, protože před ní i před pobočkami dalších bank se začaly tvořit fronty. Mluvčí Privatbank podle AP sdělil, že všechny banky na Krymu teď zápasí s tím, aby uvolnily víc peněz. Privatbank stanovila denní limit na výběr z účtů na celém území Ukrajiny na 1500 hřiven (téměř 3000 korun).

Plakát před referendem na Krymu. | Foto: Reuters

Ministři zahraničí visegrádské čtyřky v Budapešti diskutovali s německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem o dalších sankcích, které Evropská unie zvažuje zavést proti Rusku kvůli Krymu. Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka budou zřejmě přijaty na pondělní schůzce šéfů diplomacií EU. Podrobnosti k nim účastníci jednání odmítli uvést, připustili jen, že Unie už pracuje na seznamu osob, kterých se tato opatření mají dotknout.

Spojené státy a Evropská unie podniknou proti Rusku "sérii velmi závažných kroků", pokud se v neděli na Krymu uskuteční plánované referendum a Moskva se bude řídit jeho výsledkem. V Senátu to řekl americký ministr zahraničí John Kerry a dodal, že se chce těmto protiopatřením vyhnout jednáním se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, se kterým se sejde v pátek v Londýně.

První jména Rusů, kterých se mají dotknout chystané sankce Evropské unie za porušování územní celistvosti Ukrajiny, budou zřejmě známa už v pondělí, kdy by o nich mohli jednat ministři zahraničí EU.

Plyne to z vyjádření diplomatů unijních zemí. Seznam připravovanými sankcemi dotčených lidí se ale stále připravuje.

Pokud Spojené státy a Evropská unie uvalí na Rusko sankce, Moskva na ně odpoví stejným způsobem. Prohlásil to náměstek ministerstva hospodářství. Podle agentury Reuters doufá, že případné sankce budou politické, nikoliv ekonomické.

Mrtvých z Majdanu už je 104. V kyjevské nemocnici zemřela sedmadvacetiletá Olha Burová. V Polsku, kde se léčil, zesnul Vasyl Aksenin.

Informovala o tom ukrajinská agentura UNIAN, podle níž většina obětí zemřela na následky palby vedené z výšky.

Exkluzivně: Vztek a pláč v Kyjevě. Těžké časy nekončí

Prohlédnout 66 fotografií

Proruští radikálové ve východoukrajinském Charkově chystají na neděli vlastní referendum, na němž se chtějí vyslovit pro federalizaci země. Oznámila to ukrajinská agentura UNIAN.

Proruské charkovské organizace svolaly na neděli mítink na centrální Leninovo náměstí, jehož jediným tématem má být federalizace, napsala ukrajinská agentura.

Přítomným budou organizátoři rozdávat hlasovací lístky, na nichž bude možné vyznačit postoj k federálnímu uspořádání Ukrajiny. Na náměstí, kde prý budou k dispozici i urny, chtějí organizátoři ohlásit i jméno nového "lidového gubernátora". Ten dosavadní, proruský radikál Pavel Gubarev, byl ukrajinskou policií pro podněcování k separatismu zatčen.

Promoskevské charkovské organizace chtějí na mítinku navrhnout, aby na levobřežní, tedy východní část Ukrajiny byly pozvány "jednotky ruských mírotvorců". List Ukrajinska pravda napsal, že nedělní demonstrace, které se kromě Charkova očekávají i v jiných východoukrajinských městech, by se mohly změnit v násilnosti a ozbrojené provokace. Připraveni jsou prý i odstřelovači.

Intenzita polních operací při hranicích s Ukrajinou se zvyšuje, uvedlo ruské ministerstvo. Zapojily se do nich motostřelecké, dělostřelecké a tankové útvary, které byly do postavení z míst trvalé dislokace dopraveny po vlastní ose, ale i s využitím železniční a letecké dopravy.

Jednotky se podle informace ruského ministerstva cvičí v přesunech vojenské techniky v neznámém prostoru, v opevňování zaujatých pozic a v organizaci rozvědné činnosti. Zvláštní pozornost je prý věnována utajeným přesunům a maskování.

Vojska se cvičí ve vedení různých typů boje, v řízení pohybu jednotek a palby a "snaží se postupovat překvapivě a zmást protivníka". Závěr cvičení bude patřit ostrým střelbám a řízení dělostřelecké palby, uvedlo ministerstvo.

Podle dřívějších informací šéfa ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrije Parubije soustředilo Rusko při ukrajinských hranicích 80 000 mužů ve zbrani. Agentura Reuters ve středu s odvoláním na mínění západních expertů uvedla, že počty ruských vojáků se mohou blížit až 200 000.

Rusové obsadili Krym. | Foto: Reuters