Živě: První mrtvý mimo Kyjev je demonstrant v Doněcku

Přenos skončil
Vývoj událostí na Ukrajině jsme sledovali online.
Protesty v Doněcku si vyžádaly smrt jednoho z demonstrantů, další byli zraněni.
Protesty v Doněcku si vyžádaly smrt jednoho z demonstrantů, další byli zraněni. | Foto: Reuters

Moskva - Ruská armáda ve čtvrtek potvrdila zvýšenou aktivitu svých jednotek při ukrajinských hranicích.

Cvičení probíhá v Rostovské, Belgorodské, Kurské a Tambovské oblasti, první tři sousedí s Ukrajinou.

Manévrů se podle ministerstva obrany účastní 8500 vojáků a cílem je "všestranná prověrka koordinace jednotek s následným plněním cvičných bojových úkolů v neznámém prostředí".

Ukrajinský parlament pro změnu schválil vytvoření národní gardy, která by se měla skládat až z 60 000 mužů.

Při srážkách mezi znepřátelenými tábory demonstrantů zemřel v ukrajinském Doněcku jeden člověk a několik dalších utrpělo zranění. Jde o první oběť násilných střetů na Ukrajině mimo Kyjev.

Na Rusy okupovaném Krymu se mezitím podle médií chystá "regulace bankovního systému". Zakázán by měl být výběr hotovosti z poboček komerčních bank. Jde prý o předzvěst jejich zestátnění.

Online: Aktuální vývoj událostí na Ukrajině

Přenos skončil

První obětí demonstrací mimo Kyjev se podle úřadů stal v Doněcku dvaadvacetiletý místní obyvatel, který podlehl v sanitce zraněním, způsobeným nožem. Stoupenci nového ukrajinského vedení tvrdí, že zabitý demonstrant patřil k jejich táboru. V místních médiích se objevily i zprávy, že útok proruských demonstrantů na stoupence jednotné Ukrajiny si vyžádal nejméně dva mrtvé a padesátku zraněných, z nichž někteří zápasí o život. Ale místní úřady tyto zprávy zatím nepotvrdily. Podle agentury Interfax se rvaly asi dva tisíce lidí z obou táborů. Nejagresivnější demonstranty policisté zatkli, ale pod nátlakem davu, který rozpíchal policejním vozům pneumatiky, je zase museli propustit na svobodu.

Vůdce krymských Tatarů Mustafa Džemilev vyzval k bojkotu nedělního referenda o odtržení Krymu a vyzval NATO, aby svým zásahem předešlo masakru. "Nikdy jsme od Západu neviděli žádné vážné opatření," prohlásil také Džemilev. Sankce jako vízová omezení podle něj nebudou mít žádný valný efekt, protože postižení "se mají dobře v Rusku".

Ukrajina si u Evropského soudu pro lidská práva kvůli krymské krizi stěžuje na Ruskou federaci. Soud proto s ohledem na možná rizika porušování Evropské úmluvy o ochraně lidských práv vyzval obě strany, aby se zdržely vojenských akcí a dalších kroků, které by mohly ohrozit práva civilistů.

Ruský velvyslanec v OSN Vitalij Čurkin po Jaceňukově vystoupení prohlásil, že ani Rusko si válku nepřeje. Čurkin také prohlásil, že střelba do kyjevských demonstrantů, která v únoru vedla ke změně režimu, se vedla z kanceláře "takzvaného velitele Majdanu, který nyní stojí v čele Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny", čímž měl nejspíše na mysli Andrije Parubije.

Podle německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera současná situace na Krymu připomíná události v Budapešti v roce 1956, v Praze roku 1968 a v Gdaňsku v roce 1981, kdy sovětské tanky intervenovaly v sousedních zemích. "To, co se tam děje, není jen hrozba nového rozdělení Evropy, je to vysoce nebezpečná situace," varoval ministr.

Při srážkách mezi znepřátelenými tábory demonstrantů zemřel v ukrajinském Doněcku jeden člověk a několik dalších utrpělo zranění. Jde o první oběť násilných střetů na Ukrajině mimo Kyjev. V centru města se střetlo několik stovek lidí oslavujících ruského prezidenta Vladimira Putina s přibližně stejně velkým davem odsuzujícím snahu Ruska zmocnit se Krymu. Ke střetu došlo poté, co se demonstrantům podařilo prorazit policejní kordon, který obě strany odděloval. Zabitý zřejmě patřil ke stoupencům nového ukrajinského vedení.

Úřadující ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Radě bezpečnosti OSN obvinil Rusko z vojenské agrese a porušení řady mezinárodních a bilaterálních smluv. Stále však věří v možnost mírového urovnání konfliktu, který podle něj není jen regionální. "Má země čelí vojenské agresi sousední země. Je to naprosto nepřijatelné v 21. století," řekl. Připomněl také budapešťské memorandum, kterým v roce 1994 se i Rusko zaručilo za svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Ta se na oplátku zřekla jaderných zbraní.

Ukrajinský premiér Asenij Jaceňuk.
Ukrajinský premiér Asenij Jaceňuk. | Foto: Reuters

Podle německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera naděje na diplomatickou dohodu s Ruskem před sporným nedělním referendem o připojení Krymu k Rusku prakticky vyprchala. Na pátek plánované londýnské setkání ministrů zahraničí Ruska a USA, Sergeje Lavrova a Johna Kerryho, označil Steinmeier za "zřejmě poslední pokus". "Ale podle toho, jak to teď vypadá, si momentálně nemůžeme dělat velké naděje na to, že se ještě do neděle něco rozhodujícím způsobem změní," řekl Steinmeier.

Lidé na Krymu před chystaným nedělním referendem o připojení k Rusku vybírají z bank vklady. Největší ukrajinská banka Privatbank podle ní zavedla omezení výběru, protože před ní i před pobočkami dalších bank se začaly tvořit fronty. Mluvčí Privatbank podle AP sdělil, že všechny banky na Krymu teď zápasí s tím, aby uvolnily víc peněz. Privatbank stanovila denní limit na výběr z účtů na celém území Ukrajiny na 1500 hřiven (téměř 3000 korun).

Plakát před referendem na Krymu.
Plakát před referendem na Krymu. | Foto: Reuters

Ministři zahraničí visegrádské čtyřky v Budapešti diskutovali s německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem o dalších sankcích, které Evropská unie zvažuje zavést proti Rusku kvůli Krymu. Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka budou zřejmě přijaty na pondělní schůzce šéfů diplomacií EU. Podrobnosti k nim účastníci jednání odmítli uvést, připustili jen, že Unie už pracuje na seznamu osob, kterých se tato opatření mají dotknout.

Spojené státy a Evropská unie podniknou proti Rusku "sérii velmi závažných kroků", pokud se v neděli na Krymu uskuteční plánované referendum a Moskva se bude řídit jeho výsledkem. V Senátu to řekl americký ministr zahraničí John Kerry a dodal, že se chce těmto protiopatřením vyhnout jednáním se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, se kterým se sejde v pátek v Londýně.

Ministr zahraničí Spojených států John Kerry prohlásil, že je na Krymu podle odhadů Washingtonu 20 000 ruských vojáků, Rusové ale nemají rozmístěnou techniku ani jednotky tak, aby Moskva mohla zahájit invazi do zbytku Ukrajiny.  

John Kerry.
John Kerry. | Foto: REUTERS/Eric Thayer

První jména Rusů, kterých se mají dotknout chystané sankce Evropské unie za porušování územní celistvosti Ukrajiny, budou zřejmě známa už v pondělí, kdy by o nich mohli jednat ministři zahraničí EU.

Plyne to z vyjádření diplomatů unijních zemí. Seznam připravovanými sankcemi dotčených lidí se ale stále připravuje.

Pokud Spojené státy a Evropská unie uvalí na Rusko sankce, Moskva odpoví stejným způsobem. Podle agentury Reuters to prohlásil náměstek ruského ministra hospodářství Alexej Lichačov. "Jsme připraveni na jakoukoli možnost," dodal Lichačov. 

Ruský prezident Vladimir Putin probírá vztahy s Ukrajinou, Spojenými státy a Evropskou unií s bezpečnostní radou státu. "Pojďme zvážit naše vztahy s partnery a přáteli na Ukrajině i dalšími partnery v Evropě a Spojených státech," prohlásil podle agentury Interfax šéf Kremlu na úvod schůzky.

Foto: Reuters

Premiér Bohuslav Sobotka kritizuje postup Ruska v současné krizi na Ukrajině. "Po všech výzvách ze strany Evropské unie, ze strany dalších zemí mezinárodního společenství, by jednoznačně Rusko mělo přehodnotit svůj postoj. Mělo by respektovat svrchovanost Ukrajiny, mělo by respektovat právo Ukrajinců rozhodnout se sami o své budoucnosti," prohlásil český ministerský předseda po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Evropský parlament na plenárním zasedání ve Štrasburku odsoudil ruskou invazi na Krym a konstatoval, že autonomní oblast stále považuje za součást Ukrajiny. Moskvu vyzval, aby své jednotky stáhla.

"Evropský parlament vyzývá k okamžitému uklidnění krizové situace, k okamžitému stažení všech vojenských sil, které se nezákonně nacházejí na ukrajinském území, a naléhavě požaduje plné dodržování mezinárodního práva a stávajících závazků," píše se ve stávající rezoluci.

Foto: Reuters

Ukrajinský parlament - kvůli ohrožení své celistvosti - schválil vytvoření národní gardy.

Ta by se měla skládat až z 60 000 mužů, převážně dobrovolníků. Mnozí z nich se účastnili protestů na kyjevském Majdanu. Národní garda bude spadat pod ministerstvo vnitra a bude mít na starosti zejména bezpečnost hranic a boj proti terorismu.

Pokud Spojené státy a Evropská unie uvalí na Rusko sankce, Moskva na ně odpoví stejným způsobem. Prohlásil to náměstek ministerstva hospodářství. Podle agentury Reuters doufá, že případné sankce budou politické, nikoliv ekonomické.

Rada ministrů Autonomní republiky Krym oznámila, že chce regulovat bankovní systém "v kontextu politické nestability".

A prostřednictvím vyhlášky číslo 12-D/14 hodlá podle serveru Insider.ua omezit výběry hotovosti z poboček komerčních bank. Podle serveru jde o první fázi zestátnění.

Rusko využilo slabosti sousední země místo toho, aby přispělo ke stabilitě na Ukrajině. Během svého projevu v německém parlamentu to uvedla spolková kancléřka Angela Merkelová.

"Dámy a pánové, jestliže půjde Rusko i nadále stejnou cestou jako v uplynulých týdnech, nebude to znamenat katastrofu jen pro Ukrajinu. Změní se i vztah Evropské unie s Ruskem a Rusko mohou čekat obrovské politické a ekonomické škody."

Foto: Reuters

Mrtvých z Majdanu už je 104. V kyjevské nemocnici zemřela sedmadvacetiletá Olha Burová. V Polsku, kde se léčil, zesnul Vasyl Aksenin.

Informovala o tom ukrajinská agentura UNIAN, podle níž většina obětí zemřela na následky palby vedené z výšky.

Starosta krymského Sevastopolu Dmitrij Belik nově založené krymské "národní" agentuře Kryminform řekl, že referendum na poloostrově se stane příkladem pro východní regiony země.

"Když se na Ukrajině objevil otevřený fašismus, země se začala dělit," řekl Belik. "Máme právo vyslovit se a chceme to učinit otevřeně a demokraticky," uvedl.

Proruští radikálové ve východoukrajinském Charkově chystají na neděli vlastní referendum, na němž se chtějí vyslovit pro federalizaci země. Oznámila to ukrajinská agentura UNIAN.

Proruské charkovské organizace svolaly na neděli mítink na centrální Leninovo náměstí, jehož jediným tématem má být federalizace, napsala ukrajinská agentura.

Přítomným budou organizátoři rozdávat hlasovací lístky, na nichž bude možné vyznačit postoj k federálnímu uspořádání Ukrajiny. Na náměstí, kde prý budou k dispozici i urny, chtějí organizátoři ohlásit i jméno nového "lidového gubernátora". Ten dosavadní, proruský radikál Pavel Gubarev, byl ukrajinskou policií pro podněcování k separatismu zatčen.

Promoskevské charkovské organizace chtějí na mítinku navrhnout, aby na levobřežní, tedy východní část Ukrajiny byly pozvány "jednotky ruských mírotvorců". List Ukrajinska pravda napsal, že nedělní demonstrace, které se kromě Charkova očekávají i v jiných východoukrajinských městech, by se mohly změnit v násilnosti a ozbrojené provokace. Připraveni jsou prý i odstřelovači.

Intenzita polních operací při hranicích s Ukrajinou se zvyšuje, uvedlo ruské ministerstvo. Zapojily se do nich motostřelecké, dělostřelecké a tankové útvary, které byly do postavení z míst trvalé dislokace dopraveny po vlastní ose, ale i s využitím železniční a letecké dopravy.

Jednotky se podle informace ruského ministerstva cvičí v přesunech vojenské techniky v neznámém prostoru, v opevňování zaujatých pozic a v organizaci rozvědné činnosti. Zvláštní pozornost je prý věnována utajeným přesunům a maskování.

Vojska se cvičí ve vedení různých typů boje, v řízení pohybu jednotek a palby a "snaží se postupovat překvapivě a zmást protivníka". Závěr cvičení bude patřit ostrým střelbám a řízení dělostřelecké palby, uvedlo ministerstvo.

Podle dřívějších informací šéfa ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrije Parubije soustředilo Rusko při ukrajinských hranicích 80 000 mužů ve zbrani. Agentura Reuters ve středu s odvoláním na mínění západních expertů uvedla, že počty ruských vojáků se mohou blížit až 200 000.

Rusové obsadili Krym.
Rusové obsadili Krym. | Foto: Reuters

Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, kde budeme i ve čtvrtek sledovat aktuální vývoj na Ukrajině.

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 14. 3. 2014 0:12
 

Právě se děje

Další zprávy