Spojené státy neposkytnou Ukrajině vojenskou pomoc, zvažují ale diplomatické a ekonomické možnosti. Dnes to oznámil Bílý dům s tím, že americký prezident Barack Obama se kvůli bouřlivým událostem na separatistickém východě Ukrajiny zřejmě ještě dnes telefonicky spojí se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, napsala agentura Reuters.

"Nepřemýšlíme o vojenské pomoci, ale prověřujeme možnosti spolupráce, které můžeme poskytnout," řekl novinářům Obamův mluvčí Jay Carney. Dodal, že v úvahu připadá "řada způsobů, jak demonstrovat naši silnou podporu Ukrajině včetně diplomatických a finančních".

Carney řekl, že Washington se znepokojením sleduje ruské provokace na Ukrajině. Bílý dům rovněž ocenil ukrajinské představitele za jejich zdrženlivost. Podle Carneyho nyní Spojené státy se svými partnery vyhodnocují počínání Ruska na východě Ukrajiny, kvůli kterému připravují další sankce.

Foto: Reuters

Ministři zahraničí EU odsoudili nynější dění na východě Ukrajiny. "Shodli jsme se, že jsou tam jasné prvky toho, co provázelo dění na Krymu. Není pochyb, že Ruská federace se podílí na destabilizaci," podotkl Lubomír Zaorálek

Spojené státy nevylučují, že Ukrajině dodají zbraně. Prohlásil to Thomas Shannon, poradce ministra zahraničí Johna Kerryho.

Šéf proruské správy na Krymu Sergej Aksjonov obvinil vládu v Kyjevě, že omezila Krymu zdroje vody. Oznámila to agentura Itar-Tass. Poloostrov je závislý na Ukrajině v dodávkách vody i elektřiny.

Z prohlášení slavjanských separatistů, adresovaného Kremlu: "Vyzýváme Rusko, aby nás ochránilo a nedovolilo genocidu donbaského lidu. Žádáme prezidenta Putina, aby nám pomohl."

Prohlášení přečetl vůdce separatistů Vjačeslav Ponomarjov. Kyjev podle něj vyslal do Slavjanska tisíc žoldnéřů s tanky. "S nacisty budeme bojovat," řekl Ponomarjov.

Moskva učiní maximum pro to, aby ochránila zájmy ruské komunity na Ukrajině, prohlásil šéf diplomacie Lavrov. "Budeme dělat všechno možné, abychom nadále chránili zájmy ruské diaspory na Ukrajině i v dalších zemích," citovala ho agentura ITAR-TASS.

Kdyby separatistické nepokoje propukly na území Ruska, "už by padaly bomby jako v Čečensku," dodal Danylo Lubkivskyj.

Ukrajina je připravena zcela uzavřít hranice s Ruskem, aby zastavila pronikání ruských agentů do země a stopla ruské provokace. Na tiskové konferenci v Kyjevě to řekl náměstek ukrajinského ministra zahraničí Danylo Lubkivskyj.

Evropská unie by měla na vývoj na východní Ukrajině reagovat rozšířením seznamu lidí, jimž zakázala vstup a zmrazila majetek, míní český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

"Posílení je něco, co je v zásadě možné. My bychom měli dát pokyn k tomu, aby se to stalo. Já bych chtěl prosazovat, (...) aby se tyto kroky přijaly a zesílili jsme sankce," řekl při příchodu na pondělní jednání šéfů diplomacií unijní osmadvacítky v Lucemburku.

Foto: Ludvík Hradilek

Současná krize na Ukrajině může být ukončena jen prostřednictvím politického řešení, prohlásil to čínský ministr zahraničí Wang I během schůzky se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem.

Peking se k dění na Ukrajině příliš nevyjadřuje a zůstává spíše stranou. Například při odmítnutí krymského referenda v polovině března v Radě bezpečnosti OSN se zdržel hlasování.

"Pokud jde o možné střety mezi ukrajinskou armádou a separatisty, podle názoru pana prezidenta by ukrajinská vláda měla jednat s představiteli ruskojazyčných regionů. Řešením je tedy jednání, nikoli vojenská konfrontace," dodal Zemanův mluvčí Ovčáček.

Ve chvíli, kdy by ruští vojáci vstoupili na ukrajinské území, mělo by NATO přestat vydávat pouhá prohlášení, ale přistoupit k činům. Je o tom přesvědčen prezident Miloš Zeman.

Podle jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka by mělo dojít k posílení vojenské přítomnosti Severoatlantické aliance v pobaltských státech či v Černém moři "tak, aby bylo Rusko varováno, že jeho chování je nepřípustné".

Foto: Vojtěch Marek

Ukrajina nevyhlásí výjimečný stav, protože by to znamenalo zastavení volební kampaně před nadcházejícími prezidentskými volbami. Na své facebookové stránce to napsala zástupkyně tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Viktorija Sjumarová.

"Proč protiteroristická operace s nasazením ozbrojených sil, a nikoliv výjimečný stav? Protože by to znamenalo zastavení volební kampaně na tomto území a zpochybnilo legitimitu voleb," uvedla.

Podle ní by výjimečný stav nepřinesl žádné výhody, protože by policie musela zajistit zákaz vycházení. Ta má teď prý ale jiné úkoly. Úkolem armády je zase bránit zemi před agresorem - Ruskem.

Uspěje čokoládový král? Ukrajinci hledají prezidenta

Prohlédnout 8 fotografií

"Nezasahujeme do dění na Ukrajině, protože by to bylo proti našim zájmům," tvrdí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle něj je v zájmu Moskvy, aby země zůstala jednotná.

Opakovaně odmítl, že by na východě Ukrajiny operovali ruští agenti. Naopak žádá Johna Kerryho, aby objasnil údajnou návštěvu šéfa americké CIA v Kyjevě. S tímto tvrzením přišel v neděli exprezident Viktor Janukovyč.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. | Foto: Reuters

Oleh Ťahnybok, předseda nacionalistické strany Svoboda, požaduje vyškrtnutí Oleha Carjova ze seznamu prezidentských kandidátů.

Politik, jenž se sám chce stát prezidentem, tak reagoval tak na Carjovovo počínání na východě Ukrajiny. Proruský kandidát podporuje separatisty.

Foto: Aktuálně.cz

Turčynov není proti tomu, aby se na východě Ukrajiny uskutečnilo referendum o federalizaci. Mělo by být zároveň s květnovými prezidentskými volbami.

Podle něj je ale většina obyvatel pro "zachování územní celistvosti země".

Julija Tymošenková odmítá vojenský zásah na východě země.

"První možností, jak vše vyřešit, je okamžité použití síly, což by ale téměř jistě vedlo k poměrně rozsáhlému krveprolití a s největší pravděpodobností i k agresivní reakci Ruské federace. A to je varianta, kterou odpovědní představitelé země nemohou, dle mého názoru, přijmout."

Foto: Reuters

Sankce, které minulý týden uvalily USA a Kanada na krymskou společnost Černomorněfťgaz, nijak neovlivní její provoz. Tvrdí to alespoň šéf plynárenské firmy Valerij Kotěněv. "Nikdy jsme nespolupracovali se zahraničními společnostmi, takže nás to netrápí," prohlásil.

Klan exprezidenta Viktora Janukovyče stále kontroluje policejní velitele na východě Ukrajiny, tvrdí exministr vnitra Jurij Lucenko.

"Celé vedení regionálních útvarů a jejich zástupců je od roku 2010 osobně koordinováno Janukovyčovým nejstarším synem," řekl Ukrajinske pravdě s tím, že se jedná o Doněck, Charkov, Luhansk, Zaporoží a Dněpropetrovsk.

"Satelitní záběry ukazují, že v blízkosti hranice s Ukrajinou je mezi 35 000 a 40 000 ruských vojáků, kteří jsou vybaveni bojovými letouny, tanky, dělostřelectvem a logistickými podpůrnými jednotkami," prohlásil na mimořádném zasedání RB OSN britský velvyslanec Mark Lyall Grant.

Moskva má podle něj v oblasti navíc 25 000 vojáků, které nedávno vyslala na Krym, který minulý měsíc zabrala.

Snímky ruských postavení poblíž Ukrajiny. | Foto: Reuters

"Stoupenci Majdanu musí přestat napadat své vlastní lidi," prohlásil na půdě Rady bezpečnosti OSN ruský velvyslanec Vitalij Čurkin.

Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin prohlásil na zasedání Rady bezpečnosti, že o Putina o invazi na Krym požádal svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. | Foto: Reuters

Ruská invaze na východní Ukrajinu by měla vážné makroekonomické dopady, destabilizovala by banky a zbrzdila výrobu.

Je o tom přesvědčen guvernér ukrajinské centrální banky Stepan Kubiv, který to prohlásil na okraj jednání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky ve Washingtonu.