Některé země EU by měly mít možnost poukázat na migrační krizi jako na důvod pro nedodržení evropských rozpočtových pravidel, myslí si šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska. Řekl to po dnešním jednání ministrů financí eurozóny, zdůraznil ale, že jde pouze o jeho osobní názor a že euroskupina jako taková o věci nejednala.

Možnost označit nynější migrační krizi jako "výjimečnou okolnost", a tedy důvod k méně přísnému hodnocení, začaly nedávno žádat některé členské země unie. "Ne obecně, ne pro všechny země a ne navždy. Ale nyní je to pro několik zemí velká výzva. Humanitární, ale také finanční a fiskální," poznamenal Dijsselbloem.

Evropská komise, která hlídá dodržování pravidel takzvaného Paktu stability a růstu, dala v minulých týdnech najevo, že pokud se vůbec rozhodne k uprchlické krizi přihlédnout, bude tak přísně činit jen případ od případu.

Od naší zpravodajky v Bruselu Silvie Houskové:

„Dnes v tom dokumentu si můžeme přečíst, že má jít o opatření, která mají snížit migrační tok, ale ani jedno opatření, které si tam přečtete, kromě toho jednoho, které se týká jednání s Tureckem, se snížení migračního toku netýká,“ uvedl po mimořádné schůzce ministrů vnitra EU k migrační krizi slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák, který byl výsledkem jednání zklamaný. Podle něj je nejdůležitější zavřít vnější hranice schengenského prostoru. „Klíč je v jednání s Tureckem a přinucení Turecka nějakým způsobem korigovat tu vlnu imigrantů, která proudí do Evropy, a za to je samozřejmě Evropa povinná Turecku pomoc,“ řekl Kaliňák. Výsledky jednání s Tureckem by měly být podle něj na stole v prosinci.

Evropská unie by měla jednat s vládou v Kábulu o vracení afghánských migrantů do bezpečných částí této země, myslí si ministr vnitra Milan Chovanec. Řekl to na okraj dnešní mimořádné ministerské schůzky k migraci v Bruselu.

Německá rozvědka BND nedávno upozornila, že afghánští převaděči vytvořili pro dopravu běženců do Evropy profesionální síť. Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung citoval šéfa Spolkové zpravodajské služby (BND) Gerharda Schindlera, podle kterého tato síť sahá z Afghánistánu přes Turecko až do Řecka, Itálie a Francie.

Afghánci jsou nyní po Syřanech na druhém místě z hlediska počtu běženců vstupujících do Německa. To je cílem naprosté většiny lidí, kteří nyní přicházejí. Chovanec dnes připomněl, že Němci chtějí s afghánskou vládou velmi rychle vyřešit otázky návratové politiky.

O Afgháncích se přitom v EU původně uvažovalo jako o skupině, která by měla spolu se Syřany či Eritrejci nárok na přemístění z Řecka či Itálie do jiných unijních zemí kvůli tomu, že velmi pravděpodobně skutečně v EU mohou azyl získat. "Já se obávám, že pokud by se toto stalo, tak je to jen pozvánka dalších Afghánců do Evropy a ten problém by se jen zvýšil," poznamenal Chovanec.