Kyjev/Moskva - Přesně měsíc uplynul v neděli od vyhlášení příměří, ale na doněckém letišti to nebylo poznat. Naopak.
Podle tiskového oddělení ukrajinské armády povstalci ostřelovali terminál téměř celý den. Dvakrát se údajně pokusili o zteč, ale neúspěšně. Separatisté tvrdí, že většinu areálu mají pod kontrolou, Kyjev to popírá.
Střelba je hlášena i dnes z dalších zhruba deseti míst na východě Ukrajiny.
Pondělní dění kolem ukrajinské krize sledujeme v online reportáži.
Vztahy s Moskvou už nejsou partnerské, ale Rusko nadále zůstává strategickou zemí. Řekla to dnes designovaná vysoká představitelka EU pro zahraniční záležitosti Federica Mogheriniová při večerním slyšení v Evropském parlamentu.
Na dotaz ohledně taktiky vůči "ruskému medvědovi" dosavadní šéfka italské diplomacie odpověděla, že nemá "mnoho zkušeností, pokud jde o medvědy". "Ale potřebujeme mix rozhodnosti a diplomacie, rovnováhu závisející také na reakci medvěda," dodala.
Rusko se podle ní snaží vybudit protievropské nálady ve východoevropských státech a přesvědčit je, že "rozhodnutí pro Evropu je špatné pro lidi v těchto zemích". Jako příklady uvedla Moldavsko, Gruzii a právě Ukrajinu.
Vysíláním půlhodinových agitačních pořadů začala dnes v ukrajinské televizi hlavní část mediální kampaně před mimořádnými parlamentními volbami, které Ukrajince čekají 26. října. O přízeň voličů se bude ucházet 29 politických stran a hnutí, která si rozdělí 450 mandátů v jednokomorovém kyjevském parlamentu. Povstalecké zóny na východě země hlasování nehodlají připustit s tím, že jde o volební akt "cizího státu".
Obnovení míru na východě Ukrajiny není možné, pokud ukrajinská vláda nebude mít úplnou kontrolou nad rusko-ukrajinskou hranicí. Po jednání s náměstkyní ministra zahraničí USA Victorií Nulandovou to dnes v Kyjevě prohlásil ukrajinský prezident Petro Porošenko. Vzhledem k blížící se zimě je podle něj stále naléhavěji nutné odvrátit hrozící humanitární katastrofu.
Podle Porošenka je na hranicích Ruska s Ukrajinou třeba rozmístit monitorovací posty Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) s nezbytným technickým vybavením. V zónách, kde se ještě před měsícem tvrdě bojovalo, je podle prezidenta nutné urychleně obnovit dodávku plynu a elektřiny a distribuci základních potravin.
V Kremlu je podle Girkina-Strelkova hlavním zloduchem Vjačeslav Surkov, vlivný poradce prezidenta Vladimira Putina.
"Lidé, kteří v Rusku řeší osudy Donbasu, zejména nechvalně známý Surkov, žádnou reálnou a účinnou pomoc neposkytnou. Všude, kde se tento člověk vyskytoval, docházelo k rozkrádání místo skutečné pomoci," řekl bývalý doněcký "ministr obrany".
Sebevražedná je podle Girkina-Strelkova i roztříštěnost povstaleckých bojovníků, kteří nepodléhají jednotnému vedení.
"K moci (v Donbasu) se nyní dostala skupina lidí, která chce všechno pohřbít a maximálně na tom vydělat," řekl Strelkov v rozhovoru pro povstaleckou agenturu.
"Slibovat budou mnohé. Peníze skutečně budou uvolněny, ale mezi lidi se nedostanou. Prostě se rozpustí, rozkradou na všech úrovních. Polovina zůstane na účtech v Rusku, druhá v kapsách lidí, kteří byli dosazeni do řídicích funkcí v lidových republikách," řekl Strelkov.
Pro připomenutí: Moskva Strelkova v srpnu z bojové zóny na východě Ukrajiny odvolala, protože jeho militantní stanoviska bránila jakémukoli dialogu mezi Kremlem a ukrajinským vedením.
Bývalý plukovník ruské vojenské rozvědky GRU se po vynuceném odchodu z bojiště uchýlil do ruského hlavního města, odkud své nástupce v Doněcké a Luhanské oblasti tvrdě kritizuje.
Strelkov považuje za zradu příměří, na němž se počátkem září v běloruském Minsku dohodli zástupci Kyjeva a separatistů.
Obyvatelstvo povstaleckých "lidových republik" na východě Ukrajiny se musí připravit na boj o přežití, protože finanční injekce z Moskvy nynější vedení separatistů rozkrade.
V rozhovoru pro povstaleckou agenturu Novorossija to dnes prohlásil někdejší šéf vzbouřeneckých vojsk na Donbasu Igor Girkin-Strelkov.
Ukrajinská armáda podle agentury Unian v dnešním komuniké uvedla, že povstalecké jednotky, které se zřejmě vymkly kontrole povstaleckého vedení, během uplynulých 24 hodin ostřelovaly armádní pozice na doněckém letišti a u měst Debalceve, Redkodub, Buhlehirsk, Starohnativka, Marijinka, Nikišyne a Ščastja.
Při odrážení útoků vojáci zabili čtyři povstalce. Podle mluvčího ukrajinské bezpečnostní rady Andrije Lysenka armáda během uplynulých 24 hodin zaznamenala jednoho padlého a 13 zraněných vojáků.
Evropa by se snadno vyrovnala s měsíčním výpadkem dodávek ruského plynu a zvládla by i delší narušení. Podle náměstka italského ministra energetiky Claudia De Vincentiho to ukázaly výsledky zátěžových testů evropského energetického systému. Obavy z delšího výpadku vyvolává dlouhý rusko-ukrajinský spor o ceny plynu a nedávné omezování dodávek ruského plynu do některých zemí střední a východní Evropy.
"Výsledky zátěžových testů naznačují, že kdyby narušení trvalo déle než měsíc, mohli bychom mít určité problémy, stále bychom to ale zvládli," citovala agentura Reuters náměstka, který mluvil k novinářům na okraji schůzky ministrů energetiky a životního prostředí Evropské unie v Miláně. De Vincenti má na ministerstvu průmyslu na starosti energetiku.
Evropa by podle náměstka byla schopna řešit výpadek toku plynu z Ruska čerpáním ze zásobníků, dovozy zkapalněného zemního plynu a rozšířením počtu dodavatelů.
Ruský monopolní vývozce plynu Gazprom je klíčovým dodavatelem této suroviny pro řadu evropských zemí včetně České republiky. Pokrývá kolem 30 procent celkové poptávky po zemním plynu v Evropské unii.
Separatisté přivezli do Luhansku ruské učebnice. Už dříve vedení Luhanské lidové republiky oznámilo, že chce na svém území vyučování podle ruských osnov a že chce také dovážet potraviny z Ruska místo z Ukrajiny. Vláda v Kyjevě pohrozila, že školy, kde se bude vyučovat podle jiných než platných osnov, přijdou o licenci.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg se nechal slyšet, že je NATO velmi znepokojeno porušováním příměří na východě Ukrajiny. Zároveň ujistil, že je Aliance připravena pomoci Turecku v případě, že se bude cítit ohroženo Islámským státem.
Ozbrojenci takzvané Luhanské lidové republiky ostřelují městečko Ščastje, které se nachází těsně za frontovou linií už na straně kontrolované ukrajinskou armádou. Oznámil to šéf místní správy Luhanské oblasti Gennadij Moskal (vykonává svůj úřad jen v té části Luhanské oblasti, kterou neovládli separatisté). Podle Moskala jsou mezi ostřelovači žoldnéři ze Srbska, Čečenska a Egypta. Vedení ukrajinské armády vyzvalo minulý týden Ukrajince i cizince, aby do Ščastje nejezdili.
Doněčtí separatisté obvinili vládu v Kyjevě, že znemožňuje další výměnu zajatců. "Jsme připraveni ve výměně pokračovat. Ale Kyjev nám odmítá vydat lidi, kteří jsou uvedeni na seznamu," cituje ruský deník Kommersant vyjednavačku takzvané Doněcké lidové republiky Darju Morozovovou.
Na východ Ukrajiny dnes dorazily první dva bezpilotní letouny. Pozorovatelům Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) mají pomoci s kontrolou dodržování příměří, uzavřeného na počátku září mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. OBSE počítá s tím, že použije čtyři bezpilotní letouny ke kontrole rusko-ukrajinských hranic a přilehlé oblasti nedávných bojů, které si vyžádaly více než 3600 mrtvých.
Vladimir Putin během návštěvy Rostovské oblasti poděkoval obyvatelům tohoto regionu za pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Rostovská oblast sousedí s východem Ukrajiny a nyní se tam nachází přibližně padesát tisíc ukrajinských uprchlíků. Většina z nich žije v domech a bytech příbuzných či známých.
Zde si můžete přečíst, proč se střílí právě u letiště v Doněcku a v městečku Debalceve. Proč se na Ukrajině bojuje? O dopravní uzly
Rubl se dnes vůči dolaru poprvé v historii propadl pod 40 rublů za dolar. Uvedla to na svých internetových stránkách tisková agentura Interfax. Rubl je pod tlakem již několik měsíců kvůli sankcím uvaleným na Rusko v souvislosti s ukrajinskou krizí, poklesu cen ropy a vysoké poptávce po dolarech od ruských firem, které nemají přístup na zahraniční kapitálové trhy.
Podle zprávy se těsně po otevření trhu rubl prodával v rozmezí 39,99 až 40,025 rublu za dolar. Střední kurz dolaru činil 40,015 rublu, což bylo o šest kopějek více, než činila páteční závěrečná cena.
Euro vůči rublu posílilo o 16 kopějek na 50,1 rublu. Vůči koši měn složeného z eura a dolaru rubl oslabil o 10,5 kopějky na 44,55 rublu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko soudí, že ukrajinské oligarchy je třeba zničit. Uvedl to v rozhovoru pro televizi Euronews.
"Všichni politici vědí, co ukrajinský lid chce. (…) Před ukrajinským prezidentem dříve či později vyvstane otázka, co s oligarchy,“ řekl Lukašenko. Oligarchy označil za lidi, kteří mají své zájmy a jež Ukrajina nezajímá.
Běloruský diktátor sám doma vliv žádných podnikatelů na politiku netrpí a tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici. Během rusko-ukrajinského konfliktu vystupoval jako neutrální prostředník a dohoda o příměří byla vyjednána v Minsku. Rusko i Ukrajina ale odmítly Lukašenkův návrh na rozmístění běloruských mírových jednotek na východě Ukrajiny.
Ukrajinský vojenský analytik Dmytro Tymčuk s odvoláním na své zdroje tvrdí, že v Doněcku a okolí zůstává nadále tři tisíce ruských profesionálních vojáků. Velení prý nedávno provedlo jejich rotaci. Přímo u doněckého letiště, kde zuří i přes příměří prudké boje, ruští vojáci podle Tymčuka nejsou, ale místním separatistickým bojovníků dodávají munici a techniku. Ruští vojáci se podle něj koncentrují také u města Novoazovsk na břehu Azovského moře.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz. I dnes pro vás sledujeme vývoj krize na východě Ukrajiny.
