Účast ve válkách v zahraničí je v Bosně a Hercegovině počínaje středou oficiálně trestným činem. Zapojení do takových konfliktů, tedy i do ukrajinských střetů, může dobrovolníkům vynést až desetiletý pobyt ve vězení.

Zpřísnění amerických sankcí může být vzhledem ke vstřícnému ruskému gestu (zrušení povolení zasáhnout na Ukrajině) odloženo. S odvoláním na nejmenovaného představitele Obamovy administrativy o tom informoval server Kyiev Post.

Foto: wikipedia.org

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládním úřadům věnovat maximální pozornost uprchlíkům z neklidných východoukrajinských regionů, kteří hledají útočiště v Rusku. Podle vicepremiéra Dmitrije Kozaka se vláda rozhodla poskytnout uprchlíkům jednorázovou finanční pomoc a nabídne jim i lékařskou péči.

Slavjanští sepratisté trpí v bojích s ukrajinskou armádou takové ztráty, že už je jejich přeživších spolubojovníci nestíhají pohřbívat. Házejí je proto do jezera. S odkazem na generála ukrajinské armády generála Alexandra Rozmaznina to píše agentura Unina.

"Potápěč, který prozkoumával jezero u Slavjanska, narazil na několik stovek mrtvol. Jsou to synové ruské vlasti, kterým se nedostalo řádného pohřbu. Tady je schovávají, ty své bojovníky," prohlásil Rozmaznin.

Změna ústavy je součástí Porošenkova mírového plánu. Prezident v něm žádá odzbrojení povstalců a slibuje jim svobodný odchod ze země a amnestii, pokud se nedopustili těžkých zločinů.

Plán předpokládá i decentralizaci moci, vytvoření desetikilometrové nárazníkové zóny na ukrajinsko-ruské státní hranici či uspořádání předčasných místních a parlamentních voleb.

Co přesně říkalo usnesení ruské horní komory z letošního 1. března?

Putinovi dávalo právo použít ruskou armádu na ukrajinském území "do normalizace společenské a politické situace". Rada federace tehdy reagovala na prezidentovu žádost o "ochranu bezpečnosti ruských občanů a krajanů, jakož i příslušníků ruských ozbrojených sil" dislokovaných na okupovaném a později anektovaném Krymu, připomíná ČTK.

Ke zrušení sporného a na Západě ostře kritizovaného dekretu Putina opakovaně nabádali americký prezident Barack Obama i vedoucí státníci Evropské unie.

Obrněné transportéry u ruského města Belgorod poblíž hranice s Ukrajinou. (25. dubna 2014) | Foto: Reuters

A další zajímavá čísla ze zprávy OSN: K 23. červnu registrovala více než 46 100 takzvaných vnitřních uprchlíků - 11 500 z Krymského poloostrova a 34 600 z východu Ukrajiny.

Nemocnice na východě jsou přeplněné a chybí v nich potřebný lékařský personál. Asi deset zdravotnických zařízení bylo uzavřeno, nejsou léky a i ceny potravin se několikanásobně zvýšily.

Asi polovina obyvatel Doněcku má problémy s přístupem k vodě. Ve Slavjansku nemají tekoucí vodu již od minulého týdne, 90 procent města je rovněž odříznuto od elektřiny, veřejná doprava nefunguje, stejně jako mobilní telefony.

Foto: Život ve zničeném Slavjansku. Lidé prchají i přežívají

Prohlédnout 34 fotografií

Podle OSN k separatistům dál proudí zásoby zbraní, přibývá členů těchto ozbrojených skupin i případů porušování lidských práv ze strany povstalců. Narůstá zločinnost a bezpráví.

Zpráva však zmiňuje i nepřiměřené použití síly při operacích vládních jednotek. A zdůrazňuje, že například situace novinářů je "alarmující".

Za poslední dva týdny se prý zdvojnásobil počet Ukrajinců, kteří utekli ze svých domovů. Bez přístřeší se tak v Doněcké a Luhanské oblasti ocitlo na 15 200 lidí.

Ukrajina - Slavjansk - čekání na autobus s vnučkou | Foto: Reuters

Začínáme očekávaným děním.

Ruská Rada federace, což je horní komora parlamentu, by měla zrušit právo, které prezidentu Vladimiru Putinovi udělila letos na jaře. Umožňovalo mu nasadit ozbrojené síly na Ukrajině k ochraně tamního ruskojazyčného obyvatelstva.

Více se dozvíte ZDE.

Putinovo gesto má podle Kremlu přispět k uklidnění situace na Ukrajině. O zrušení svého práva požádal sám prezident.

Foto: Reuters