Ukrajinský prezident Petro Porošenko dnes nařídil vládě, aby do konce týdne zajistila zahájení topné sezóny pro všechny ukrajinské domácnosti, školy a zdravotnická zařízení. Oznámila to prezidentská kancelář. Vicepremiér Volodymyr Hrojsman odpovědný za chod komunálních služeb prezidentovi slíbil, že bez ohledu na zastavení ruských dodávek plynu proběhne zimní sezóna bez výpadků.

Ukrajinský prezident Porošenko v Mariupolu. | Foto: Reuters

Kyjevská média dnes se zájmem zaznamenala víkendovou informaci německého časopisu Der Spiegel o tom, že malajsijský letoun v červenci nad východní Ukrajinou sestřelili separatisté ukořistěnou raketou Buk. Podle německého časopisu k takovému závěru dospěla německá rozvědka BND.

Ukrajinské ministerstvo obrany ale s takovým výkladem nesouhlasí. "Vzdušné síly ukrajinské armády oficiálně prohlašují, že informace o zabavení raketového komplexu Buk-M1 teroristy v některé z ukrajinských jednotek neodpovídá skutečnosti," uvádí se v ministerské informaci.

Personál i výzbroj raketové jednotky dislokované v Doněcké oblasti byla podle ministerstva "operativně převelena do jiných oblastí ještě 29. června," tedy 18 dnů před katastrofou malajsijského letadla. Když povstalci areál jednotky obsadili, byla tam prý jen zastaralá a nepoužitelná automobilová technika.

Buk-M2. | Foto: Aktuálně.cz

Případnému přehodnocení sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko v reakci na vojenské akce proruských separatistů na východě Ukrajiny, musí předcházet plnění mírového plánu ze začátku září.

V Bratislavě to dnes po schůzce se slovenským premiérem Robertem Ficem prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.

Foto: Reuters

Pro připomenutí: Vládní jednotky se koncem srpna u Ilovajsku dostaly do obklíčení, z něhož se bezúspěšně pokoušely probít.

Při bojích se vzbouřeneckými oddíly podle neúplných údajů zahynulo nejméně 300 vojáků, zpráva vyšetřovací komise hovoří o tisícovce mrtvých, zraněných a nezvěstných.

Odpovědnost za srpnový masakr ukrajinských vojáků v bojích u Ilovajsku na východě země nese tehdejší vedení ministerstva obrany a generálního štábu.

Uvádí se to ve zprávě zvláštní vyšetřovací komise ukrajinského parlamentu, o níž dnes informovala ukrajinská agentura Unian.

Svůj podíl viny má prý i prezident Petro Porošenko, který v oblasti nevyhlásil výjimečný stav.

Foto: Reuters

Povstalci podle ruské agentury Interfax tvrdí, že ukrajinská armáda zasáhla sklad chemických látek raketou Točka-U.

Exploze údajně postihla i fotbalový stadion a budovu, v níž se odehrávala schůzka "vicepremiéra" Andreje Purgina s voliči. Rozbité sklo prý poranilo dva lidi. Podle Purgina prý raketa dopadla "nedaleko kliniky pro onkologické pacienty".

Podívejte se na video, jež se objevilo na YouTube a zachycuje explozi v Doněcku.

YouTube: Exploze v Doněcku

Amnesty zmiňuje například kontinuální ostřelování, a to navzdory příměří, jež oficiálně platí od 5. září.

Klid zbraní měl zabránit dalším ztrátám na životech, ale i tak zemřelo za posledních šest týdnů přes 400 lidí, v mnoha případech civilistů.

Rusové chtějí monitorovat volby na Ukrajině, a to nejen ty, které v neděli uspořádá kyjevská vláda, ale i ty, jež na začátek listopadu plánují samozvané separatistické republiky.

Parlamentní volby hodlá Rusko monitorovat v rámci mise OBSE. Na hlasování separatistů pro změnu zřejmě vyšle své pozorovatele Státní duma, dolní komora ruského parlamentu.

Ukrajinci budou už v neděli rozhodovat o složení parlamentu. Jak ale napsal server Ukrajinska pravda, hrozí, že kvůli současné legislativě nebudou moci hlasovat desetitisíce lidí, kteří se účastní "protiteroristické operace" na východě země.

Pondělí je přitom posledním dnem, kdy poslanci mohou změnit volební zákon. "Nebude-li přijato rozhodnutí, vojáci, kteří nejsou u svých domovských jednotek, budou zbaveni hlasovacího práva," upozornil místopředseda parlamentu Ruslan Košulynskyj.

Zprávy o tom, že na východě Ukrajiny umírá stále více ruských vojáků, se v minulosti objevily už několikrát. Moskva ovšem tvrdošíjně opakuje, že na Ukrajině nemá žádné aktivní vojáky.

Vůdci separatistů nicméně tvrdí, že na jejich straně bojují až 4000 Rusů, údajně na dovolené.

Ukrajinská agentura Ukrinform zveřejnila informaci, že ruská armáda během bojů v Donbasu zřejmě přišla o 4360 vojáků. Napsala to s odkazem na statistiku publikovanou ruskou lidskoprávní aktivistkou Elenou Vasiljevovou.

"Údaje jsou přibližné, protože v té 'směsici' nazývané ruskými vojáky žádná evidence vojáků neexistuje." Podle Vasiljevové ruské ministerstvo obrany přiznává "pouze" 900 úmrtí.

Kolona ruských obrněných vozidel na rusko-ukrajinském pomezí. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Rusko chce do roku 2020 vypustit na oběžnou dráhu devět nových vojenských satelitů. S odvoláním na generální štáb armády o tom informovala agentura TASS.

Německá kancléřka Angela Merkelová bude na Slovensku jednat mimo jiné o ukrajinských dluzích za ruský plyn.

V Bratislavě se odpoledne setká nejprve se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou, pak bude následovat schůzka s premiérem Robertem Ficem a společná tisková konference.

Kvůli nezaplaceným účtům za předchozí dodávky Rusové nezásobují Ukrajince plynem už od poloviny června.

Foto: Reuters

Moskva s napětím vyhlíží příští týden, kdy bude Evropská unie znovu posuzovat sankce, které na Rusko dopadly kvůli jeho počínání na Ukrajině.

Další kolo jednání by se podle nejmenovaných zdrojů z Bruselu mělo uskutečnit 28. října.

Ruské úřady přepravily do vazební věznice v Pjatigorsku na jihu Ruska vedoucí místní odbočky nevládní organizace Vojenské matky, která se zajímala o úmrtí ruských vojáků na Ukrajině.

Třiasedmdesátiletá Ljudmila Bogatěnková čelí podezření z údajného podvodu, podrobnosti však úřady dosud nesdělily.

Podle verze nezávislé televize Dožď se prý Bogatěnková z telefonátu dozvěděla, že údajně komusi dluží půl milionu rublů, a vzápětí do místnosti vtrhla policie. Následovalo zatčení a domovní prohlídka.

Nejprve krátké shrnutí víkendového dění:

Ukrajinský prezident Petro Porošenko potvrdil rámcovou dohodu o ceně za ruský plyn dojednanou v pátek na evropsko-asijském summitu v Miláně. Kyjev bude platit 385 dolarů za tisíc krychlových metrů.

"Na základě výsledků konzultací mohu říci: Ukrajina bude mít plyn. Ukrajina bude mít teplo. To je výsledek pátečních dohod. Ale za podmínky ochrany ukrajinských národních zájmů," uvedl podle listu Ukrajinska pravda.

Na seznamu potravin, které není možné z EU vyvážet do Ruska, přibude vedle sýrů, jablek či zelí i hovězí maso a masokostní moučka.

Putin a Porošenko si podávají ruku v Miláně. | Foto: Reuters