V Berlíně dnes večer skončilo téměř čtyřhodinové jednání ministrů zahraničí Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska, které mělo posoudit možnost summitu o řešení ukrajinské krize, jehož uspořádání se hodlá zhostit kazašský prezident Nursultan Nazarbajev. Podle německého ministra zahraničí žádný summit prozatím nebude. Předpoklady pro takové setkání zatím údajně splněny nebyly a je na nich třeba nadále pracovat.

Steinmeier po setkání podle agentury DPA prohlásil, že naděje na uspořádání summitu k ukrajinskému konfliktu ještě v tomto týdnu ztroskotaly. Podmínky pro uspořádání takové schůzky zatím nebyly splněny, prohlásil šéf německé diplomacie. Příští týden by se ale podle něj mohla konat další schůzka ministrů zahraničí.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko dnes v rozhovoru pro francouzskou televizi prohlásil, že Kyjev je připraven zavést na Donbasu zvláštní ekonomickou zónu, která bude mít vazby na Evropskou unii i na Rusko. Podmínkou jsou volby uspořádané podle ukrajinských zákonů. Prezident připomněl, že východ Ukrajiny má už nyní díky loni přijatým zákonům takovou míru autonomie, jakou nemá žádný jiný ukrajinský region.

Porošenko řekl, že ukrajinská vláda dodává povstaleckým zónám zemní plyn v hodnotě šesti až sedmi milionů dolarů denně, ale žádnou platbu za tuto surovinu nedostává. Celkově podle prezidenta stojí vojenský konflikt na východě země ukrajinskou státní pokladnu denně deset milionů dolarů, což blokuje jakýkoli hospodářský rozvoj země.

Porošenko promlouvá po uzavření volebních místností. | Foto: Reuters

V Berlíně dnes vpodvečer začala schůzka ministrů zahraničí Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska, která by měla posoudit možnost summitu o řešení ukrajinské krize, jehož uspořádání se hodlá zhostit kazašský prezident Nursultan Nazarbajev. Nejvyšší představitelé Německa a Francie už dříve dali najevo, že bez naděje na zřetelný pokrok do kazašské Astany nepojedou.

Berlínských rozhovorů se účastní ministři Frank-Walter Steinmeier, Laurent Fabius, Pavlo Klimkin a Sergej Lavrov. Podle diplomatických zdrojů má být jednání jednodenní, nutnost případných dalších diplomatických kontaktů budou ministři řešit na místě.

Německo nevidí důvod distancovat se od výroků, které pronesl ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk minulý týden při návštěvě Berlína. Uvedla to dnes agentura DPA, podle níž může postoj Německa zatížit schůzku ministrů zahraničí Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny, která se bude dnes večer zabývat řešením krize na východě Ukrajiny.

Jaceňuk minulý týden v rozhovoru s televizí ARD použil srovnání mezi současnými boji na východě Ukrajiny a druhou světovou válkou. "Všichni si velmi dobře vzpomínáme na sovětský vojenský vstup na Ukrajinu a do Německa," řekl podle televizního tlumočníka. Slova ukrajinského premiéra vyvolala v Moskvě pobouření. Ruská diplomacie kvůli němu poslala nótu na německé ministerstvo zahraničí a požadovala po Berlínu, aby se od Jaceňukových výroků distancoval.

Arsenij Jaceňuk stane i v čele nové vlády, která vzešla z voleb 26. října 2014. | Foto: Reuters

Ukrajina začne požadovat při přejezdu linie, oddělující území separatistů, v obou směrech propustky. Obyvatelé oblasti, kde vládnou separatisté, tak propadli panice. Doprava byla omezována už dnes. V několika směrech nemohou do Doněcku z území, kontrolovaného armádou, jezdit osobní automobily ani autobusy. Píše to server segodnja.ua. Dosud například autobusy mohly jezdit z Doněcka do jiných měst na Ukrajině bez problémů. Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo, že omezení dopravy souvisí s neustávajícím ostřelováním stanovišť vojáků ze strany separatistů.

Foto: Aktuálně.cz

Na seznamu lidí hledaných Interpolem se objevil někdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Podle zatykače na webu mezinárodního policejního úřadu je hledán pro zpronevěru a zneužití moci.

Kromě sesazeného prezidenta byl na seznam hledaných osob přidán mimo jiné i premiér Mykola Azarov, napsal server Ukrajinska pravda.

Sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč v ruském Rostově na Donu. (11. března 2014) | Foto: Reuters

Organizace spojených národů zveřejnila novou bilanci konfliktu na Ukrajině. "Od půlky dubna do 6. ledna 2015 bylo na východě Ukrajiny zabito přinejmenším 4808 lidí (včetně 298 z letu MH17) a 10 468 bylo zraněno," uvádí zpráva.

V bojové oblasti zůstává podle OSN 5,2 milionu lidí, přičemž "1,4 milionu je velmi zranitelných a potřebují pomoc".

Ukrajinská armáda nesouhlasí s tvrzením NATO o klidnější situaci v Donbasu. Množství a intenzita střetů podle ní naopak rostou. Jen za uplynulých 24 hodin čelili vojáci palbě povstalců v 63 případech.

"V nezbytných případech na palbu odpovídali, aby umlčeli nejaktivnější palebná stanoviště teroristů," píše se o reakci jednotek v armádním komuniké. Palba povstalců se podle armády soustředila hlavně na doněcké letiště a jeho okolí, o nový terminál se opět tvrdě válčilo.

Celkově je ale podle šéfa NATO situace na východě Ukrajiny stále "nestabilní a velmi složitá". "Životní podmínky, ve kterých musí žít místní obyvatelé, stále zůstávají velmi znepokojující."

Konflikt na východě Ukrajiny si od loňského dubna vyžádal více než 4700 mrtvých.

Boje na východě Ukrajiny se zmírnily, v oblasti ale stále operují ruští vojáci, kteří podporují separatisty. V rozhovoru pro německý deník Die Welt to uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Jak dodal, humanitární situace v oblasti je ale i nadále znepokojující.

"Zaznamenali jsme, že na východě Ukrajiny jsou stále přítomni příslušníci ruské armády, kteří podporují separatisty," uvedl. "Vypozorovali jsme ale zároveň, že dochází k méně střetům," dodal a situaci nazval "mírným zlepšením".

Foto: Reuters

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings o víkendu snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o jeden stupeň na BBB-, tedy těsně nad spekulativní pásmo.

Jako důvod uvedla pokles cen ropy a hodnoty rublu, které výrazně zhoršují hospodářský výhled země. Výhled ratingu je negativní, což znamená, že agentura může rating v nejbližším období ještě snížit.

Ruské rubly (ilustrační foto). | Foto: Reuters

V pondělí se v Berlíně mají sejít šéfové francouzské, německé, ruské a ukrajinské diplomacie, aby jednali o situaci na východě Ukrajiny a o plnění 12 bodů minských dohod.

Merkelová minulý čtvrtek prohlásila, že zatím nelze zrušit sankce vyhlášené Evropskou unií proti Rusku kvůli anexi Krymu a ruské roli v konfliktu na východě Ukrajiny.

"Zavedení sankcí mělo jisté příčiny a tyto sankce mohou být staženy jen tehdy, když budou tyto příčiny odstraněny," řekla. "A vzhledem k tomu, že jednou z příčin byla anexe Krymu, pak je jasné, že tyto sankce mohou být odvolány teprve tehdy, až uvidíme nějaký pokrok ohledně Krymu. A tato věc podle mě nyní moc nadějná není."

Minské dohody, uzavřené počátkem září mezi Kyjevem a separatisty kontrolujícími část Doněcké a Luhanské oblasti, tzv. Donbas, mimo jiné počítají s oboustranným příměřím, uspořádáním místních voleb podle ukrajinských zákonů, stažením nezákonných ozbrojených uskupení z Ukrajiny a osvobozením zajatců.

Obě strany se pravidelně vzájemně obviňují, že druhá strana tyto dohody neplní.

Čtyřstranný summit o situaci na východě Ukrajiny se neuskuteční, dokud nebude vidět reálný pokrok v plnění minských dohod o urovnání krize.

Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi to v telefonickém rozhovoru řekla německá kancléřka Angela Merkelová.

Foto: Reuters

Maďarsko o víkendu obnovilo dodávky zemního plynu na Ukrajinu. Ty pozastavilo koncem září, jednak kvůli obavám, zda bude s to uspokojit rostoucí poptávku na svém trhu, a také kvůli plánu doplnit své zásobníky.

Podle informací na internetových stránkách společnosti Ukrtransgaz byly dodávky obnovené v sobotu v 11:00. Denní dovoz má činit 2,7 milionu metrů krychlových plynu. Loni Ukrajina dovezla z Maďarska 600 milionů metrů krychlových plynu.

Foto: Thinkstock