Americká a kanadská vojenská letadla zachytila u Aljašky šest ruských stíhacích strojů. Ruské letouny následně opustily oblast bez dalších následků, sdělil činitel, který si nepřál být jmenován. Zároveň upozornil, že jde o první incident tohoto druhu v daném regionu po dlouhé době. Více čtěte zde

Polsko, Ukrajina a Litva v pátek vytvořily společnou vojenskou jednotku, která znamená posílení spolupráce mezi jednotlivými zeměmi a rovněž se bude účastnit mírových misí. Své první cvičení mohla absolvovat již příští rok, uvedl polský prezident Bronislaw Komorowski. Jak k tomu poznamenala agentura Reuters, všechny tři země i další státy tohoto regionu vyhlásily pohotovost poté, co Rusko v březnu obsadilo ukrajinský Krymský poloostrov. Západ navíc Moskvu obviňuje, že zbraněmi i vojáky zásobuje proruské separatisty bojující na východě Ukrajiny.

Polsko v žádném případě nedodá Ukrajině zbraně. Prohlásila to dnes nová polská premiérka Ewa Kopaczová. "Polsko nemůže být aktivním účastníkem tohoto ozbrojeného konfliktu. Musíme se chovat jako rozumná žena: nejdůležitější je naše bezpečnost. Naše země, naše domy a naše děti,“ uvedla předsedkyně vlády. Ukrajinský prezident Petro Porošenko minulý týden řekl, že pět zemí NATO slíbilo Ukrajině dodat zbraně. Mezi nimi jmenoval i Polsko.

Foto: Reuters

Ruský premiér Dmitrij Medveděv podepsal dekret o zavedení cel na dovoz ukrajinského zboží. Opatření však vstoupí v platnost pouze v případě, že Ukrajina začne naplňovat ekonomickou část asociační dohody s Evropskou unií dříve než v dohodnutém termínu.

Klíčová pasáž smlouvy o přidružení k EU, kterou je vytvoření zóny volného obchodu, má vstoupit v platnost počátkem roku 2016. "Cla budou zavedena, pokud Ukrajina začne naplňovat ekonomické body dohody před uvedeným datem," řekl Medveděv. Případné zavedení cel by se podle něj týkalo například potravin a spotřebního zboží.

"Takovéto kroky přijímáme výhradně kvůli ochraně domácích výrobců před nepoctivou konkurencí," prohlásil premiér. Moskva již dříve hrozila, že v případě zrušení celních bariér mezi Ukrajinou a EU zavede ochranná opatření pro svůj vnitřní trh.

Za "realistický termín", odkdy by Evropská unie mohla zrušit Ukrajincům vízovou povinnost, ukrajinská diplomacie považuje květen 2015. Tehdy se v Rize uskuteční summit EU s východními partnery.  V rozhovoru s listem Ukrajinska pravda to řekla náměstkyně ministra zahraničí Lena Zerkalová. Ukrajina už před lety Evropanům vízovou povinnost jednostranně zrušila.

Kyjev dříve doufal ve zrušení unijních víz od Nového roku, avšak Zerkalová připustila, že teprve od ledna 2015 začnou ukrajinské úřady vydávat svým občanům nové cestovní pasy s biometrickými prvky, které jsou jednou z podmínek zrušení víz.

Válka na východě Ukrajiny podle Zerkalové rozhodnutí Bruselu neovlivní, pokud Kyjev zajistí, že "ani jeden člověk z východu, který se dostal na ukrajinské území nelegálně, nebude moci získat ukrajinský pas a odjet bez víz do EU".

Foto: Vojtěch Marek

Ukrajinská vláda obvinila Rusko z toho, že dvě jeho bezpilotní letadla narušila ukrajinský vzdušný prostor v Doněcké oblasti. Špionážní stroje se objevily podle Kyjeva nad Mariupolem u Azovského moře a pak na hranici mezi Ukrajinou a anektovaným Krymem.

V Minsku se k dalšímu jednání o řešení krize na Ukrajině schází takzvaná kontaktní skupina, tedy zástupci Ukrajiny, Ruska, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a proruských separatistů z východu Ukrajiny.

Před dvěma týdny se zde Kyjev s rebely dohodl na příměří, které je ale porušováno.

Americký prezident Barack Obama při setkání v Bílém domě Porošenka ocenil za to, že ukrajinský parlament schválil pro východ země, který ovládají separatisté, širokou autonomii.

Ta mimo jiné poskytuje Donbasu rozsáhlou samosprávu, povoluje užívání ruštiny a vytváření milicí, rovněž amnestuje rebely, pokud se nedopustili těžkých zločinů či teroristických činů.