Kyjev/Moskva - Severoatlantickou alianci "hluboce znepokojuje" skutečnost, že Rusko používá jaderné zbraně k zastrašování.
Skomírající ruská ekonomika, na jejíž výkon měly kromě klesajících cen ropy vliv i sankce, přijdou Evropu draho. Podle vídeňského ústavu pro výzkum hospodářství WIFO bude hospodářská krize v Rusku Evropu stát odhadem 100 miliard eur (2,7 bilionu korun) a více než dva miliony lidí mohou přijít o práci.
Páteční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Ukrajina dnes předložila věřitelům upravený návrh restrukturalizace svého dluhu. Uvedla to ukrajinská ministryně financí Natalija Jarešková. Varovala, že pokud majitelé ukrajinských státních dluhopisů na tento návrh nepřistoupí, přestane jim Kyjev splácet peníze. Věřitelé potvrdili, že návrh obdrželi. Dodali, že na něj budou v patřičné době reagovat.
Ukrajina jedná se zahraničními věřiteli o restrukturalizaci dluhu v objemu 23 miliard dolarů (zhruba 550 miliard Kč). Nový návrh je podle ministryně založen na zhoršených vyhlídkách ukrajinské ekonomiky a nadále počítá s odpisem části hodnoty ukrajinských dluhopisů a s prodloužením jejich splatnosti. Zahrnuje nicméně mechanismus, který by ztráty věřitelů zmírnil v případě příznivějšího hospodářského vývoje.
Šéfka MMF Christine Lagardeová dnes přivítala snahu Ukrajiny o dosažení dohody s věřiteli. Zopakovala rovněž, že fond bude Kyjevu dál půjčovat peníze i v případě, že dohody s věřiteli nebude dosaženo a Ukrajina přeruší splácení dluhopisů.
Podle Jareškové se o novém návrhu restrukturalizace dluhu bude jednat příští týden na setkání, kterého se zúčastní zástupci Ukrajiny, věřitelů i MMF.
Ukrajinský zpravodajský server Apostrof dnes upozornil na potřebu čistky na ukrajinském ministerstvu zahraničí, kde prý existuje mocná proruská lobby. Server se přitom odvolal na informace vysoce postavených pracovníků ministerstva. Vinou ruské agentury uvnitř úřadu se údajně nedaří vyjednat s Evropskou unií bezvízový styk a zablokováno je i plnění minských dohod o urovnání krize v Donbasu.
Pracovníci ministerstva podle serveru nevylučují, že pro Moskvu pracují i nejvýše postavení ukrajinští diplomaté, stejně jako je tomu prý v rozvědce i kontrarozvědce, kde dodnes nacházejí kremelské špiony. Někteří fungují jako agenti z vlastní vůle, jiní za úplatu a některé další ruské tajné služby vydírají, tvrdí server.
Přítomnost sítě ruských rozvědčíků v ministerstvu zahraničí nevylučuje ani šéf rezortu Pavlo Klimkin. Kontrarozvědka podniká příslušná opatření "nezbytná v podmínkách ruské agrese," řekl podle Apostrofu Klimkin. Ujistil nicméně, že fungování ministerstva žádní zahraniční agenti neovlivňují.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko jmenoval úřadujícím šéfem kontrarozvědky SBU Vasyla Hrycaka a pověřil ho čistkou ve vedení tajné služby. Oznámil to dnes list Ukrajinska pravda. Hrycak byl dočasně pověřen vedením SBU poté, co ukrajinský parlament na Porošenkův návrh ve čtvrtek odvolal dosavadního ředitele kontrarozvědky Valentyna Nalyvajčenka.
Porošenko dnes svolal poradu šéfů bezpečnostních složek, na níž Hrycaka vyzval, aby "ještě dnes" ze služby vyhodil tři své náměstky a vedoucího správy vyšetřování SBU. Kontrarozvědku je podle hlavy státu třeba "výrazně personálně obměnit" tak, aby SBU mohla přikročit k nezbytným reformám. Velký důraz je podle Porošenka třeba klást na potírání korupce v nejvyšších patrech státní správy.
Ukrajina v pátek svým věřitelům představí přepracovaný návrh na restrukturalizaci dluhu. Sdělila to ministryně financí Natalija Jaresková.
Podle agentury Reuters zároveň varovala, že pokud majitelé dluhopisů nebudou souhlasit s touto nabídkou, země zastaví splácení dluhu.
"Pokud věřitelé nevyužijí této poslední šance k započetí konstruktivního jednání a dosažení dohody, nebudeme už moci víc čekat a zavedeme moratorium na platby," řekla.
Sankce zahrnují rovněž zákaz investování na Krymu, což znamená, že žádný Evropan či společnost pocházející z EU nemůže nakupovat nemovitosti na Krymském poloostrově, financovat krymské společnosti nebo jim poskytovat jiné služby.
Evropské výletní lodě pak nesmí kontaktovat přístavy na Krymu, s výjimkou případu nouze. A do oblasti rovněž nesmí být dováženo určité zboží, které by místní firmy mohly využít v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky a v souvislosti s těžbou ropy, zemního plynu a jiných nerostných zdrojů, uvedl Brusel ve svém prohlášení.
Evropská unie dnes prodloužila o další rok sankce proti Krymu, budou platit až do 23. června 2016.
Jde o reakci na loňské anektování ukrajinského poloostrova Krym Ruskem. Sankce se týkají dovozu zboží z Krymu do zemí EU i turistického ruchu.
Vladimir Putin je přesvědčen, že spolupráce Moskvy se Západem bude pokračovat.
V pátek to oznámil na ekonomickém fóru s tím, že Rusko je odhodláno zajistit transparentní a předvídatelné hospodářské prostředí pro investory. Uvedla to agentura Reuters.
Rusko zvažuje zpřísnění podmínek pro zahraniční firmy, které podnikají na ruském trhu.
Oznámila to dnes agentura RIA Novosti s odvoláním na prohlášení ministra přírodních zdrojů Sergeje Donského.
Moskva by k tomuto kroku nejspíš přistoupila v případě, že by byly prodlouženy západní sankce proti Rusku.
Prezident Vladimir Putin před pár dny oznámil, že ruský jaderný arzenál letos posílí více než 40 nových mezikontinentálních střel, které budou schopny proniknout jakoukoliv protiraketovou obranou.
"Tento rok jaderné síly doplní více než 40 nových mezikontinentálních balistických raket, které budou schopny překonat libovolné, dokonce i technicky nejvyspělejší systémy protiraketové obrany," řekl Putin podle agentury TASS.
NATO je podle svého generálního tajemníka Jense Stoltenberga "hluboce znepokojeno" faktem, že Rusko používá jaderné zbraně k zastrašování.
V rozhovoru pro agenturu UNIAN tak reagoval na dotaz, týkající se obav, že Moskva rozmístí jaderné hlavice na anektovaném Krymu.
Zároveň odmítl obavy Moskvy. "NATO není pro Rusko hrozbou, NATO je obranná aliance."
"Nemyslím si, že existuje nějaký vážný globální problém, který by mohl být vyřešen bez Ruska," prohlásil v rozhovoru pro televizi RBK ruský ministr Sergej Lavrov.
"Podívejte se, jaké jsou v současnosti priority americké a západní zahraniční politiky. Pokud necháme stranou Ukrajinu, pak je tu Sýrie, Libye... Jsou to migranti, kteří do Evropy míří z Afriky, aby našli lepší život, a způsobují Evropské unii bolest hlavy..."
Zmínil i Irák či íránský a severokorejský jaderný program. Moskva navíc podle něj hraje pozitivní roli "garanta dlouhodobé stability" na Blízkém východě, a to včetně řešení izraelsko-palestinského problému.
Vláda nehodlá kupovat řecké dluhopisy, ale je připravena podpořit ruské firmy, které se budou podílet na stavbě plynovodu Turkish Stream. V Moskvě to prohlásil ministr pro ekonomický rozvoj Alexej Uljakov.
Počet potyček na východě Ukrajiny opět roste. Jen během noci byly armádní pozice ostřelovány v nejméně 90 případech, napsala agentura UNIAN.
Bělorusko zpřísní kontrolu svých hranic s Ukrajinou. Důvodem je rostoucí počet případů, kdy dochází k pašování zbraní a munice.
Podle šéfa Pohraniční stráže Alexandra Tiščenka bylo v příhraničních oblastech zadrženo několik skupin, které se "pokoušely prodávat civilistům zbraně".
Rakouští ekonomové propočítali, že v ohrožení je v Evropě až 2,4 milionu zaměstnanců: z toho 465 000 v Německu, 335 000 v Polsku, 215 000 v Itálii a 160 000 ve Španělsku.
Nejohroženější jsou přitom kvůli ruskému zákazu dovozu některých zemědělských produktů lidé, kteří jsou zaměstnaní v zemědělství. V tomto odvětví může v Evropě ztratit práci 265 000 lidí.
Největší ztráty zřejmě v budoucnu čekají Německo, kde může přijít o práci až půl milionu lidí, a také Estonsko, jehož hospodářství by mohlo klesnout o více než 15 procent.
"Výpadky exportu, které jsme předvídali v nejhorším odhadu z loňského podzimu, se staly realitou," uvedl jeden z autorů studie, Oliver Fritz.
V oblasti vývozu podle něj sehrály největší roli právě evropské protiruské sankce a odvetné sankce, které poté vůči zemím EU přijala Moskva. "Pokud se situace zásadně nezmění, pak se věci budou odvíjet podle zvláště pesimistického scénáře," dodal. Dopady ruské krize by mohla zmírnit aktivita podniků v případě, že se jim podaří najít pro své výrobky alternativní odbytiště.
Hospodářská krize v Rusku bude Evropu stát odhadem 100 miliard eur (2,7 bilionu korun) a více než dva miliony lidí mohou přijít o práci.
Důsledky skomírající ruské ekonomiky, na jejíž výkon měly kromě klesajících cen ropy vliv i sankce přijaté Evropskou unií, spočítal ve své analýze vídeňský ústav pro výzkum hospodářství WIFO.
Rusko potřebuje silnou armádu, aby dokázalo zajistit mír. Na vojenském veletrhu nedaleko Moskvy to prohlásil náměstek ruského ministra obrany Ruslan Čalikov. "Cítíme podporu veřejnosti," nechal se slyšet.
Jedním z vrcholů zmíněného petrohradského fóra bude odpolední setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem. Na finanční pomoc krachujícímu Řecku prý Rusko peníze ve státní pokladně nemá.
Ještě předtím má prezident přednést projev k ruské ekonomice.
Vlivný ruský ekonom a někdejší dlouholetý ministr financí Alexej Kudrin navrhl ve svém projevu na mezinárodním hospodářském fóru v Petrohradě uspořádat předčasné prezidentské volby.
Podle něj by v zemi mohly uspíšit nezbytné hospodářské reformy. "Proč bychom nemohli posunout prezidentské volby a vyhlásit nový program reforem?" řekl na konferenci pětapadesátiletý národohospodář, který je považován za strůjce hospodářského oživení Ruska v éře prezidenta Vladimira Putina.
Výstavba plynovodu by měla začít v příštím roce a skončit v roce 2019, předpokládá dohoda podle Novaka. Ministr podle agentury Reuters dodal, že peníze na projekt půjčí zadluženému Řecku ruská státní rozvojová banka VEB.
Ministři energetiky Ruska a Řecka podepsali dohodu o prodloužení plánovaného plynovodu Turkish Stream, který má dopravovat plyn z Ruska přes Černé moře do Turecka, až do Řecka.
Moskva se bude podílet na financování projektu a bude jej vlastnit napůl s Aténami, uvedl ruský ministr Alexandr Novak.
Šéfredaktor listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov uvedl, že veškerá obvinění proti jeho reportérovi jsou smyšlená. Kanygina následně odvezli na kontrolní stanoviště na ukrajinsko-ruské hranici a propustili ho.
"Bránit novináři v práci, napadat ho a vyhodit ho z určitého území, to vše jen posiluje představu, že Doněcká lidová republika má co skrývat," uvedla koordinátorka evropských a asijských programů CPJ Nina Ognianová.
Zástupce šéfredaktora Novaje Gazety Sergej Sokolov Výboru na ochranu novinářů (CPJ) popsal, že Kanygin v Doněcku směřoval do tiskové kanceláře "Doněcké lidové republiky", kde si chtěl požádat o akreditaci, aby mohl z oblasti reportovat.
Byl prohledán, a když u něj našli vizitku jednoho ukrajinského novináře, nazvali ho separatisté zločincem a obvinili ho, že pracuje pro ukrajinská média. Následně ho donutili podstoupit krevní test, který byl podle nich pozitivní na drogy.
Separatisté ze samozvané "Doněcké lidové republiky" na východě Ukrajiny zbili a krátce zadrželi reportéra ruského nezávislého listu Novaja Gazeta.
Novinář Pavel Kanygin popsal, že ho drželi pět hodin. V jednu chvíli na něj mířili zbraní a ptali se ho, zda je jedním z nich, nebo patří k druhé straně (ukrajinské vládní). "Když jsem jim řekl, že podporuji mír, jeden z nich mě pěstí udeřil do oka," citoval novináře britský deník The Guardian.
Na Ukrajině byla ve čtvrtek zahájena šestá etapa částečné mobilizace a podle agentury Unian by se mohla týkat až 50 000 lidí.
Velení armády bez jakéhokoli číselného údaje oznámilo, že podmínky mobilizace jsou stejné jako při předchozí etapě. Armáda shání průzkumníky, tankisty, střelce, mechaniky, řidiče, signalisty a inženýry.
"Sankce proti soukromým osobám jsou v podstatě neúčinné," uvedl Die Welt v titulku. Podle něj novináři zjistili, že se ve Španělsku, na Maltě, ve Finsku, Chorvatsku, Slovinsku, Slovensku, Maďarsku, Irsku a v Litvě protiruské sankce ještě majetku žádné z osob na seznamu Evropské unie nedotkly.
V řadě dalších zemí jsou pak úspěchy úřadů při blokování bankovních účtů a dalšího jmění jen velmi omezené. Například ve Švédsku zatím obstavili jen sumu 200 eur; na Kypru, který si Rusové jako místo podnikání a ukládání majetku obzvláště oblíbili, bylo zmrazeno jen 120 000 eur.
Zemím Evropské unie se příliš nedaří naplňovat sankce namířené na soukromé osoby v Rusku. Z rozsáhlých rešerší, které společně vypracovalo sedm velkých evropských deníků, vyplývá, že se úřadům příliš nedaří blokovat majetek, který má celkem 151 lidí z unijního sankčního seznamu uložen ve státech osmadvacítky.
Dobré dopoledne z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme dění kolem krize na východě Ukrajiny.
