Kyjev/Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin se stal na summitu G20 v Austrálii terčem velmi ostré kritiky.
Západní představitelé šéfa Kremlu dokonce obvinili, že je osobně zodpovědný za to, co se na Ukrajině děje.
Šéf NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že Aliance v uplynulých dnech opět pozorovala, jak Rusko dopravilo přes hranici na Ukrajinu zbraně, vybavení, dělostřelectvo, tanky a rakety.
Páteční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Ruská státní televize dnes večer zveřejnila údajný snímek "z cizí špionážní družice", který prý dokazuje, že malajsijský boeing s 298 lidmi na palubě sestřelil v červenci nad východní Ukrajinou ukrajinský letoun, jak dříve tvrdili i ruští vojáci. "Pravost snímkuje nutné ještě ověřit," připustila stanice Rossija 24. Podle serveru Slon.ru údajný satelitní snímek koluje po ruském internetu už od poloviny října. Se snímkem, údajně zachycujícím stíhačku v okamžiku odpálení protiletadlové střely směrem k civilnímu boeingu, vyrukoval před televizními kamerami Ivan Andrijevskij, viceprezident Ruského svazu inženýrů.
Zákaz "kolaborantských" symbolů by se mohl týkat i ruské trikolóry, pod níž po boku nacistů bojovali tzv. vlasovci, tedy vojáci Ruské osvobozenecké armády generála Andreje Vlasova, který po zajetí přeběhl do německých služeb.
A protože zákaz se podle zákona má vztahovat i na odpůrce rozsudků norimberského tribunálu nad nacistickými válečnými zločinci, v ohrožení by se mohla ocitnout třeba i vlajka Íránu, jehož předchozí prezident Mahmúd Ahmadínežád mnohokrát zpochybňoval norimberským procesem potvrzený holokaust. V ohrožení by se mohly ocitnout i v Rusku dodnes všudypřítomné symboly komunismu, vždyť svého času, při dělení Polska, spolupracovalo s nacisty i sovětské vedení.
V Rusku od soboty začne platit zákon, zakazující symboly a další atributy organizací, které za druhé světové války spolupracovaly s nacisty. "Zákon je zaměřen proti symbolice stoupenců ideologie (někdejšího vůdce ukrajinských nacionalistů) Stepana Bandery," napsal dnes internetový list Gazeta.ru. Teoreticky by se však zákon prý mohl vztahovat i na ruské či komunistické symboly.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko, který se v neděli v Bratislavě setká s hlavami států visegrádské skupiny (V4), přicestuje do slovenské metropole již v sobotu. Ještě téhož dne bude jednání se slovenským premiérem Robertem Ficem, uvedla Porošenkova kancelář a úřad slovenské vlády. Sociální demokrat Fico v minulosti opakovaně kritizoval nové ukrajinské vedení a také sankce, které Západ včetně Evropské unie uvalil vůči Rusku. V neděli pak Porošenka čeká schůzka s prezidenty zemí V4, tedy Slovenska, Polska, Maďarska a České republiky. Postoj vůči Moskvě a Kyjevu má slovenský prezident Andrej Kiska na rozdíl od Fica opačný, proto také Porošenka pozval do Bratislavy na oslavy 25. výročí pádu komunismu v někdejším Československu. Vzpomínkové akce se zúčastní také německý prezident Joachim Gauck.
Čistý zisk ruského plynárenského gigantu Gazprom za tři čtvrtletí klesl podle ruských účetních standardů o téměř 92,3 procenta na 35,8 miliardy rublů (16,9 miliardy korun).
Firma uvedla, že za pokles může vytvoření rezerv na nedobytné pohledávky, zvláště kvůli ukrajinskému dluhu, a pokles rublu.
Armádní mluvčí hlásí pokračující ostřelování pozic vládních sil, které od čtvrtka přišly o dalšího muže a dalších šest vojáků bylo zraněno.
Separatisté prý navíc postupují na předsunuté pozice, což svědčí o chystající se ofenzivě. "Přemísťování a koncentrace uskupení ruských jednotek a povstalců pokračuje zejména ve směru na města Doněck, Luhansk a Debalcevo," citovala agentura Ukrinform mluvčího armády Andrije Lysenka.
Podobné informace přicházejí i z okolí Mariupolu, přes nějž by si Rusko rádo zajistilo pozemní spojení s anektovaným Krymem.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk ukázal koaličním partnerům svoji představu rodící se vlády.
Vicepremiérem by měl zůstat Volodymyr Hrojsman z Bloku Petra Porošenka, vnitru by měl i nadále šéfovat Arsen Avakov. Beze změny by měly zůstat i posty ministrů obrany a zahraničí. Jaceňuk chce parlamentu, který o postech rozhoduje, navrhnout Stepana Poltoraka, respektive Pavlo Klimkina.
Energetiku by měl dostat na starosti dosavadní šéf státní plynárenské společnosti Naftogaz Andrij Kobolev.
Švédsko má jasné důkazy, že v říjnu operovala v jeho vodách cizí ponorka. Ačkoliv se ji nepodařilo armádě najít, technika jednoznačně zaznamenala, že se jednalo o cizí ponorku.
Novinářům to dnes řekl náčelník generálního štábu švédských ozbrojených sil Sverker Göransson. "Můžeme potvrdit, že šlo o ponorku. Vylučujeme, že by to byl jiný objekt."
Nepotvrdil však podezření, že ponorka byla ruská.
"Ukrajinská armáda je připravena odrazit ofenzívu separatistů, pokud příměří selže. Není důvod k panice," prohlásil ukrajinský prezident Petro Porošenko.
Rusko se připravuje na to, že ceny ropy "katastrofálně klesnou". Na summitu G20 v Brisbane to prohlásil Vladimir Putin. Podle něj ale má Rusko takzvaně v rezervě 400 miliard dolarů, které mu umožní problémy překonat. Ceny ropy klesají už několik týdnů. Ropa Brent klesla poprvé za čtyři roky na méně než osmdesát dolarů za barel.
Decentralizace státní moci by na Ukrajině měla začít ještě před tím, než země přijme novou ústavu. Na páteční tiskové konferenci to prohlásil ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. "Nejsme přesvědčeni, že by byl důvod odkládat posílení rolí místních samospráv," prohlásil ministerský předseda.
Bezpečnostní situace u města Torez, kde se nacházejí trosky malajsijského letu MH17, se zlepšila, oznámil šéf mise OBSE na Ukrajině Alexander Hug. Kdy se na místo vrátí nizozemští vyšetřovatelé, nedokázal říci.
Doněčtí separatisté údajně souhlasí s obnovením mírových jednání v Minsku příští týden.
Пушилин: "ДНР" согласовывет дату очередного заседания контактной группы по Украине в Минске http://t.co/VlcPr2PhKp pic.twitter.com/d2DVziEL3X
— Новости Донбасса (@novostidnua) 14. Listopad 2014Lotyšsko má velké štěstí, že stihlo včas vstoupit do Severoatlantické aliance. V opačném případě by bylo po Ukrajině dalším cílem ruské agrese. V rozhovoru pro server delfi.lv to řekla bývalý lotyšská prezidentka Vaira Vike-Freibergová.
"Byli bychom dalšími na řadě. Po Gruzii, Ukrajině, Moldavsku," uvedla exprezidentka s tím, že ruský prezident Vladimir Putin neohrozí pobaltské státy, protože jsou členy NATO. Je podle ní však nutné počítat s ruským tlakem na Pobaltí.
Moskva obviňuje Lotyšsko a Estonsko, že porušují práva ruských menšin v těchto zemích.
Vike-Freibergová byla lotyšskou prezidentkou v letech 1999 až 2007. Předtím téměř celý život prožila v emigraci v Kanadě.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk neočekává, že ekonomika země poroste dříve než v roce 2016. Za hlavní prioritu ale označil rychlé dobudování bojeschopné armády, která "zastaví ruskou agresi".
Ruský prezident Vladimir Putin věří, že iniciátoři protiruských sankcí si uvědomí jejich škodlivost pro mezinárodní ekonomické vztahy.
"Velmi doufám, vycházím z toho, že to nakonec bude pochopeno a stane se to minulostí," uvedl Putin v rozhovoru pro agenturu TASS, který vysílala i ruská televize.
Sankce podle něj porušují normy mezinárodního práva, "protože sankce mohou být zaváděny (jen) v rámci OSN a její Rady bezpečnosti".
Ukrajinský Naftogaz chce do konce roku nakoupit 1,5 miliardy kubických metrů ruského plynu. V rozhovoru pro časopis Novoje Vremja to prohlásil ministr energetiky Jurij Prodan.
Podle informovaného zdroje agentury Interfax umožňuje smlouva tříměsíční odklad předání lodí Mistral, ale zpoždění musí být způsobeno technickými problémy se zkouškami plavidla, nikoli kvůli politické situaci.
Moskva proto dává Paříži lhůtu do konce listopadu. "Připravujeme se na různé varianty. Počkáme do konce měsíce (na splnění dohody o Mistralech), potom budeme předkládat vážné nároky," prohlásil nejmenovaný zdroj agentury RIA Novosti.
Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin v rozhovoru pro německý Rheinische Post prohlásil, že Kyjev nechce získat Donbas zpět silou. Podle něj je nezbytné politické řešení situace.
Armáda hodlá dodržovat příměří, byť boje na východě země nabírají na intenzitě.
Novinářka Viktoria Kryjatová do začátku léta působila jako reportérka v lokální televizi ve městě Krasnyj Luč, které se nyní nachází na území takzvané "Luhanské lidové republiky". Jedné ze dvou povstaleckých entit na východní Ukrajině.
Ke kritikům Vladimira Putina se přidal i britský premiér David Cameron. Současné počínání Ruska neváhal přirovnat k nacistickému Německu.
"Ruské počínání na Ukrajině je nepřípustné. Musí nám být jasno, s čím se potýkáme. Velký stát šikanuje v Evropě menší. Důsledky (takového počínání) jsme viděli v minulosti a měli bychom se poučit z historie a ujistit se, že k tomu nedojde znovu," prohlásil v odkazu k 2. světové válce.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se na Ukrajině ocitla pod palbou kritiky.
Představitelé tamních bezpečnostních složek obvinili členy monitorovací mise z předpojatosti a údajné angažovanosti ve prospěch Ruska.
"V uplynulých dnech jsme pozorovali, že Rusko znovu dopravilo zbraně, vybavení, dělostřelectvo, tanky a rakety přes hranici na Ukrajinu," prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro německý list Bild.
"Prezident Putin jasně porušil dohody o klidu zbraní a znovu narušil celistvost Ukrajiny."
Přelety ruských bojových letounů Putin podle Stoltenberga ohrožuje i civilní leteckou dopravu na vnějších hranicích NATO.
Na summitu G20 v Austrálii se na program neplánovaně dostala i krize na Ukrajině. A zazněla velmi ostrá kritika na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Západní představitelé ho dokonce obvinili, že je osobně zodpovědný za to, co se na Ukrajině děje.
Separatisté posilují své pozice u Doněcku a Makejevky. Už ve čtvrtek se objevily informace, že povstalci zřejmě už o víkendu spustí protiútok.
Moskva už řeší, jak dostat od Paříže finanční kompenzaci za nedodání první ze dvou válečných lodí třídy Mistral. Co přesně hodlá Rusko podniknout, by podle agentury RIA Novosti mělo být jasno do konce listopadu.
Podle původního plánu mělo být vrtulníkové plavidlo předáno právě v pátek 14. listopadu. Francie ale oznámila, že to za současných okolností není možné.
Armáda zničila v Donbasu dva posty ozbrojenců, informoval vojenský analytik Dmytro Tymčuk. Podle něj se tak stalo u obcí Pisky a Krasnohorivka. "Posléze nepřítel zahájil masivní bombardování těžkými pěchotními zbraněmi," dodal.
Severoatlantická aliance už v uplynulých dnech opakovaně informovala, že aktivita ruských vojenských letounů ve vzdušném prostoru zemí NATO je nejvyšší za několik posledních let.
Švédsko dokonce informovalo, že se civilní boeing aerolinek SAS jen těsně vyhnul ruskému stroji.
Ruské vojenské letadlo ve čtvrtek večer narušilo vzdušný prostor Estonska a Litvy. Nákladní stroj typu Iljušin zachytily dvě nizozemské stíhačky F-16 hlídkující v oblasti v rámci obranné mise NATO.
Ruské letadlo se následně odklonilo směrem na Kaliningrad ve stejnojmenné ruské enklávě mezi Polskem a Litvou.
Nejprve shrnutí čtvrtečního dění:
OBSE informovala, že v tomto týdnu přešel hranice z Ruska na Ukrajinu rekordní počet lidí v uniformách.
Moskva a Kyjev si vyměnily sérii obvinění z porušování dohod a z příprav k vojenské ofenzivě na východě Ukrajiny.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz. I dnes pro vás sledujeme vývoj krize na východě Ukrajiny.
