Kyjev/Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin nehodlá být doživotním prezidentem, jeho mandát je vymezen ruskou ústavou. Šéf Kremlu to prohlásil v obsáhlém rozhovoru, který v neděli zveřejnila státní agentura TASS.
Putin také komentoval výrazné ochlazení vztahů Ruska se Západem, které vyvolala jeho politika vůči Ukrajině.
Nedělní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Litevské ministerstvo zahraničí si v neděli povolalo ruského velvyslance ve Vilniusu, aby podal vysvětlení k problémům na rusko-litevských hraničních přechodech. Od pátečního večera ruští pohraničníci výrazně zpomalili odbavování litevských automobilů při přejezdu do ruské Kaliningradské oblasti. Odvolávají se přitom na problémy s provozem svých počítačových sítí.
Podle litevských novinářů jsou ale nejspíš příčinou nedávné nekompromisní výroky litevské prezidentky Dalii Grybauskaitéové na adresu Kremlu. Hlava státu označila Rusko za "teroristický stát", který se dopouští otevřené agrese proti Ukrajině, a vyzvala k politické a vojenské pomoci Kyjevu. Svá slova odmítla odvolat i po protestech ruské diplomacie.
Inspekce ministerstva zahraničí nepotvrdila podezření, že se pracovníci velvyslanectví v Kyjevě dopustili trestného činu ohledně žádosti krajanů na Ukrajině o přesídlení do Česka. V Otázkách Václava Moravce České televize to řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Uvažuje naopak o podnětu policii kvůli možné pomluvě.
V případu jde podle některých informací o to, že si někteří volyňští Češi stěžovali na to, že byli vystaveni nátlaku ze strany velvyslanectví, aby o svém přání na přesun do Česka nemluvili. Ministerstvo zahraničí už dřív jakýkoli nátlak na tyto lidi odmítlo.
Anexe Krymu byla pro Putina strategickým rozhodnutím, které určitě skončí úspěchem. "Jsme prostě silnější než všichni ostatní, protože máme pravdu. Když ruský člověk cítí pravdu, je neporazitelný. Když naopak necítí vnitřní jistotu, čelí pochybám, jež jsou nebezpečné. V daném (krymském) případě pochyby nemám," řekl šéf Kremlu v rozhovoru pro agenturu TASS.
Putin v rozhovoru připustil, že se dopouští chyb, o konkrétních příkladech ale hovořit nechtěl. "V tak rozsáhlé práci se stává, že něco bylo možné udělat jinak, lépe. Nejde ale o záležitosti globálního, strategického charakteru," dodal.
Ze železniční stanice ve východoukrajinské vsi Pelahijivka dnes vyjela železniční souprava s nákladem trosek malajsijského dopravního letounu. Stroj se v polovině července zřítil po zásahu raketou vypálenou pravděpodobně z oblasti kontrolované separatisty.
Poslední kusy havarovaného boeingu byly naloženy v pátek a vlak se dnes vydal na cestu do Charkova vzdáleného asi 300 kilometrů. Dvanáct nákladních železničních vagonů podle ukrajinské agentury Unian doprovází tým mezinárodních expertů, na transport dohlížejí i členové mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a zástupci samozvané Doněcké lidové republiky. Po zastávce v Charkově má souprava pokračovat do Nizozemska.
Předsedkyně francouzské nacionalistické strany Národní fronta (FN) Marine Le Penová získala pro svou formaci půjčku devět milionů eur (249 milion korun) od ruské První česko-ruské banky (PČRB), která vznikla před lety v ČR a nyní sídlí v Rusku. Uvedl to v sobotu francouzský zpravodajský web Mediapart.
Podle Mediapartu celá záležitost vyvolává otázky o možném zahraničním vlivu na politický život Francie. PČRB má sídlo v Moskvě a v ČR vlastní Evropsko-ruskou banku. FN, která připravuje na 29. listopadu v Lyonu celonárodní sjezd, získala půjčku v září po intenzivním lobbingu svých vedoucích představitelů v Moskvě.
Zábor Krymu byl podle Putina jeho osobním rozhodnutím a osoby, zařazené na západní sankční seznam, se o něm dozvěděly z médií.
Podle Putina v Rusku oligarchické struktury neexistují, miliardáři nemají vliv na rozhodování státu. Oligarchové "zbohatli dávno a absolutně legálně. Nic neukradli, nic nezprivatizovali, jak se to dělalo v 90. letech", řekl prezident a dodal, že sankce namířené proti ruským miliardářům blízkým Kremlu jsou hrubým porušením lidských práv.
Západ podle Putina udělal chybu, když namířil své sankce na lidi z prezidentova blízkého okolí. "Vycházeli z mylného předpokladu, že mám obchodní zájem na kontaktu s lidmi zařazenými do seznamu. Jejich poškozením mířili na mě. To ale absolutně neodpovídá skutečnosti," řekl ruský vůdce.
Putin komentoval výrazné ochlazení vztahů Ruska se Západem, které vyvolala jeho politika vůči Ukrajině. Odmítl, že nynější tlak Západu zavede jeho zemi do izolace.
"Vnímali jsme osudovost železné opony. Touto cestou v žádném případě nepůjdeme a nikdo kolem nás zeď stavět nebude. Je to nemožné," zdůraznil Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin poskytl obsáhlý rozhovor pro státní agenturu TASS. Mimo jiné v něm řekl, že nehodlá být doživotním prezidentem, ale po uplynutí současného mandátu v roce 2018 zváží další kandidaturu s ohledem na aktuální situaci a na své preference.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz. I dnes pro vás sledujeme vývoj krize na východě Ukrajiny.
