Svůj mírový plán dnes v televizním projevu pro ukrajinské stanice bránil prezident Petro Porošenko. "Za poslední tři měsíce jsme výrazně rozšířili území, které je pod naší kontrolou," citoval prezidenta list Kyiv Post. Porošenko zopakoval, že Kyjev má tři podmínky pro další mírová jednání s Ruskem: Moskva musí stáhnout všechny ruské vojáky z ukrajinského území, musí uzavřít hranice a propustit vězně držené v ruských vězeních. Ukrajina je podle Porošenka připravena se vojensky bránit, jestliže mírový proces selže. "Musíme posílit své obranné schopnosti, posílit armádu," uvedl prezident. Na Twitteru pak Porošenko poděkoval účastníkům dnešního protiválečného pochodu v Rusku. "Děkuji účastníkům Pochodu za mír v Moskvě, Petrohradě a dalších ruských městech. Společně zvítězíme," uvedl.

Petro Porošenko v Kongresu | Foto: Reuters

Několik tisíc lidí se sešlo v centru Moskvy, aby protestovali proti podílu Kremlu na válčení na Ukrajině. Povolený mírový pochod má projít po hlavních bulvárech metropole pod ruskými a ukrajinskými vlajkami. "Ne válce!" skandují lidé podle moskevského rozhlasu. Podobné akce se ruská opozice snaží pořádat i v dalších městech.

V Petrohradu úřady akci nepovolily, ale policie podle Radia Svoboda zatkla jen několik z asi 1500 demonstrantů, kteří prošli centrem druhého největšího ruského města s plakáty "Ne válce" a "Ukrajino, odpusť". V Novosibirsku policie nepovolenou demonstraci rovnou rozehnala.

Opozičního aktivistu Arťoma Kosareckého, který osaměle demonstroval v Barnaulu, přepadli neznámí pachatelé a sebrali mu plakát "Sibiř proti válce". Následně demonstranta podle serveru OVD-Info, sledujícího policejní přehmaty, zatkli strážníci, ale propustili jej zase na svobodu po sepsání protokolu.

Nárazníková zóna na východě Ukrajiny začne vznikat nejspíše až poté, co povstalci začnou dodržovat dohodnuté příměří. Naznačil to mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko. Na vytvoření nárazníkové zóny, z níž obě strany stáhnou těžké zbraně, se dohodli zástupci Kyjeva a povstalců v Minsku v noci na sobotu.

"Jedním z hlavních bodů (minského ujednání) je dohodnuté příměří. Zatím se ani tento první bod neplní, a tak nemůžeme jednat o dalších," uvedl Lysenko v odpovědi na dotaz, jak daleko se postoupilo s vytvářením nárazníkové zóny. Ta má vzniknout tím, že obě strany stáhnou své těžké zbraně o nejméně 15 kilometrů zpět od nynějších pozic u frontové linie.

Česká strana nabídne Ukrajině další lékařskou pomoc. Tentokrát by Česko mělo pomoct léčit zraněné ukrajinské vojáky, kromě toho je připravené dodat na Ukrajinu zdravotnický i jiný materiál. V televizi Prima to dnes řekl ministr obrany Martin Stropnický.

Ukrajinští vojáci toho podle něj potřebují mnoho. "Já jsem jednal s ukrajinským velvyslancem, je to necelý týden a on mi předestřel celý seznam potřeb. Ty jsou skutečně masivní," tvrdí.

Martin Stropnický /ANO/ | Foto: DVTV

Příbuzní obětí, které zemřely při červnovém pádu malajského letounu MH17 na území Ukrajiny, budou zemi i jejího prezidenta žalovat za zabití z nedbalosti. Specialista na letecké právo Elmar Giemulla, který zastupuje tři německé rodiny, podle agentury Reuters prohlásil, že dle mezinárodního práva měla Ukrajina svůj vzdušný prostor zavřít, když nebyla schopna garantovat bezpečnost letů. "Každý stát zodpovídá za bezpečnost svého vzdušného prostoru," zdůrazňuje.

Giemulla plánuje v následujících dvou týdnech předat případ Evropskému soudu pro lidská práva. Kromě obvinění Ukrajiny a prezidenta Petro Porošenka bude požadovat za každou z obětí odškodnění v hodnotě milionu eur. Z 298 obětí pocházely z Německa čtyři, dvě třetiny mrtvých byli Nizozemci.

Foto: Reuters

Déle než půl roku trvající konflikt na Ukrajině způsobil v Doněcku a Luhansku škody za zhruba 440 milionů dolarů. Podle OSN bylo poškozených nejméně 1690 objektů, z toho 659 veřejných staveb, 1230 domů a 178 kanceláří. "Více než 70 procent podniků bylo zavřených a obnovit činnost je pro ně značně obtížné," dodává OSN.