Z ruských bank a podniků odteklo v prvním čtvrtletí do zahraničí v čistém vyjádření 32,6 miliardy dolarů (840 miliard Kč). Podle agentury Reuters to dnes oznámila ruská centrální banka. Její údaje odpovídají vládním odhadům, podle nichž má odliv kapitálu ze země letos z loňské rekordní úrovně výrazně zpomalit.

Odliv kapitálu ukazuje, do jaké míry na ruskou ekonomiku doléhá ukrajinská krize a západní sankce. Zrychlený odliv kapitálu vedl loni spolu s prudce klesajícími cenami ropy a dopady ukrajinské krize k propadu kurzu ruského rublu, který loni ztratil přes 40 procent hodnoty.

Rakouský prezident Heinz Fischer dnes odmítl pozvání Ruska na oslavy konce druhé světové války, které se uskuteční v Moskvě 9. května. S odvoláním na prezidentskou kancelář o tom informoval deník Der Standard. Připojil se tak k řadě dalších západních politiků, kteří se slavnosti nezúčastní. Z hlav států Evropské unie zatím účast potvrdil jen český prezident Miloš Zeman.

Rakouského prezidenta v Moskvě při oslavách konce války zastoupí údajně velvyslanec Emil Brix. Svému protějšku Vladimiru Putinovi prý Fischer poslal dopis, v němž uctil "miliony obětí Sovětského svazu během druhé světové války".

Kvůli napjatým vztahům s Ruskem v důsledku ukrajinské krize odmítli účast na oslavách k 70. výročí konce druhé světové války v ruské metropoli mimo jiné americký prezident Barack Obama, francouzský prezident François Hollande, polský prezident Bronislaw Komorowski či slovenská hlava státu Andrej Kiska. Německá kancléřka Angela Merkelová dorazí do Moskvy až 10. května, aby položila věnec k pomníku neznámého vojína.

Kromě českého prezidenta Zemana potvrdil z evropských hlav států svou účast jen srbský prezident Tomislav Nikolić. Dorazit by měl i řecký premiér Alexis Tsipras a zástupce Kypru. Potkat se budou moci s nejvyššími představiteli Číny či KLDR.

U příležitosti oslav 60. výročí konce války v roce 2005 dorazila ještě do Moskvy řada státníků včetně amerického prezidenta George Bushe či německého kancléře Gerharda Schrödera.

Série zákonů o likvidaci komunistického dědictví, které dnes schválil ukrajinský parlament, postavila před místní správní orgány ukrajinských obcí a měst těžký úkol. Mají zlikvidovat veškeré viditelné pozůstatky dřívější sovětské moci, odstranit pěticípé rudé hvězdy, srpy a kladiva, přejmenovat tisíce ulic a hlavně strhnout pomníky sovětských vůdců, jichž jsou na Ukrajině stále ještě stovky. Hotovo má být podle zákona do šesti měsíců.

Ukrajinská Národní rada pro televizní a rozhlasové vysílání dnes zahájila cenzuru ruských televizních pořadů, která má zabránit šíření ruské propagandy v zemi. Zákon o "ochraně informačního prostoru" podepsal prezident Petro Porošenko počátkem dubna. Ukrajinské televizní stanice, které se proti zákonu prohřeší, bude cenzurní orgán zatím jen varovat, od července ale budou vystaveny pokutám.

Programová skladba ukrajinských kanálů nesmí od dnešního dne obsahovat ruské filmy či jiné pořady propagující armádu nebo "jiné ozbrojené složky ruského agresora," nařizuje podle agentury Unian Porošenkův zákon. Kdo ho poruší, bude zatím jen varován dopisem. "Od července ale budeme sepisovat protokoly o pokutách," uvedl šéf televizní rady Jurij Artemenko. Jaké výše mají pokuty dosahovat, ukrajinská média neuvádějí.

Ukrajinský parlament dnes schválil zákon odsuzující komunistický a nacistický režim na Ukrajině. Poslanci rovněž rozhodli o zpřístupnění všech dosud tajných archivů někdejší sovětské tajné policie.

"Tento zákon nezakazuje ideologie, protože to by bylo v demokratické zemi nepřijatelné, ale zakazuje totalitní režimy jakéhokoliv zabarvení - fašistické, komunistické či jiné. Totalita je na Ukrajině zakázána," prohlásil jeden ze spoluautorů předlohy Jurij Lucenko ze strany prezidenta Petra Porošenka.

Nový zákon také ukládá státu povinnost zkoumat a objasňovat zločiny totalitních režimů, aby se nemohly opakovat. Napomoci tomu má i odtajnění archivů bývalého sovětského Výboru státní bezpečnosti (KGB) a jeho předchůdců, kteří v SSSR působili v roli politické policie. Zpřístupněny mají být, stejně jako je tomu například v pobaltských státech, všechny písemnosti sovětské tajné služby od roku 1917.

Parlament rovněž schválil, že Ukrajina si bude 8. května připomínat konec druhé světové války a její oběti, zatímco 9. května bude nadále slavit "Den vítězství nad nacismem".

Integrace s Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí je prioritou ukrajinské zahraniční politiky. Na schůzi parlamentu to dnes v Kyjevě prohlásil šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO) Oleksandr Turčynov v projevu o bezpečnostní strategii státu a prioritách zahraniční politiky. Obranná strategie země podle něj považuje agresivní politiku Ruska za jednu z hlavních hrozeb.

"Členství v NATO chápeme jako jedinou spolehlivou zahraničně politickou záruku naší státní svrchovanosti a územní celistvosti," konstatoval šéf RNBO. Základem zahraniční politiky státu je podle něj prohloubení strategického spojenectví s USA jako "garantem mezinárodní bezpečnosti v euroatlantickém prostoru".

Mezi své "spolehlivé spojence" počítá podle Turčynova Kyjev mimo jiné Británii, Polsko, Kanadu, Austrálii, Švédsko a Japonsko. Důležité jsou i partnerské vztahy s Německem a Francií. Z postsovětských zemí bude Ukrajina rozvíjet vztahy s pobaltskými státy, Moldavskem a Gruzií.

Rakouský prezident Heinz Fischer nepojede do Moskvy na oslavy sedmdesátého výročí konce druhé světové války, oznámilo ve Vídni tiskové oddělení jeho kanceláře.

Rakousko je přitom od počátku konfliktu na Ukrajině řazeno mezi proruské země a nepodporovalo příliš sankce, které proti Moskvě přijala Evropská unie. Rakousko bude 9. května reprezentovat pouze velvyslanec.

Pozorovatelé OBSE dnes hlásí přestřelky z blízkosti doněckého letiště a minometnou palbu u Mariupolu. Zároveň si postěžovali, že na východě Ukrajiny nemohou ověřit stažení těžkých zbraní z demarkační linie, jak bylo dohodnuto v půli února v Minsku.

Parlament rovněž schválil, že Ukrajina si bude 8. května připomínat konec druhé světové války a její oběti, zatímco 9. května bude nadále slavit "Den vítězství nad nacismem".

Ukrajina, podobně jako Rusko, slaví konec druhé světové války v Evropě o jeden den později než země Evropské unie. Stalo se tak proto, že v době německé kapitulace už bylo vzhledem k časovému posunu v tehdejším Sovětském svazu 9. května.

Ukrajinský parlament schválil zákon odsuzující komunistický a nacistický režim na Ukrajině. Pro zákon, který zakazuje popírání zločinného charakteru těchto režimů a používání jejich symbolů na veřejnosti, hlasovalo 254 zákonodárců, tedy více než nadpoloviční většina.

"Tento zákon nezakazuje ideologie, protože to by bylo v demokratické zemi nepřijatelné, ale zakazuje totalitní režimy jakéhokoliv zabarvení - fašistické, komunistické či jiné. Totalita je na Ukrajině zakázána," prohlásil jeden ze spoluautorů předlohy Jurij Lucenko ze strany prezidenta Petra Porošenka.

Nový zákon také ukládá státu povinnost zkoumat a objasňovat zločiny totalitních režimů, aby se nemohly opakovat.

Mluvčí ozbrojených sil doněckých povstalců Eduard Basurin obvinění ze strany Amnesty International odmítl s tím, že videa údajných zajatců nemohou představovat důkaz.

"Obvinění bez faktů jsou k ničemu. Nikdo nikoho nezastřelil," řekl agentuře AP. Podobně i Darja Morozovová, která má mít u separatistů na starosti lidská práva, popřela "fámy" o zabíjení zajatců. "Nic takového se nestalo," řekla agentuře AFP.

Nařčení přichází nedlouho poté, co jeden z povstaleckých velitelů řekl deníku Kyiv Post, že osobně zabil 15 zajatých vojáků.

Podle Amnesty International dochází k porušování práv na obou stranách konfliktu, který si za rok vyžádal přes 6000 mrtvých.

Lidskoprávní organizace Amnesty International oznámila, že má důkazy o zabíjení zajatých ukrajinských vojáků.

Podle ní přišli rukou proruských separatistů o život nejméně čtyři muži. AI má podle prohlášení k dispozici videozáznam, na němž jsou nejprve tři z vojáků živí v zajetí a posléze mrtví v márnici se střelnými ranami v hlavě a trupu.

Agentura Reuters nicméně s odvoláním na úředníky řecké vlády oznámila, že Moskva zvažuje možnost poskytnout už nyní Aténám půjčku, kterou by v budoucnu Řecko splácelo ze zisku za tranzit ruského plynu přes plynovod Turkish Stream.

Kontrakt by zároveň obsahoval ruský příslib nižší cenové sazby za plyn dodaný Řecku.

Pro Ukrajinu je nezbytné, aby se jí podařilo uzavřít dohodu se svými věřiteli o restrukturalizaci dluhu do června. Uvedl to Mezinárodní měnový fond.

Dohoda by měla být hotová před pravidelnou revizí plnění podmínek záchranné pomoci ve výši 17,5 miliardy USD (445,7 miliardy Kč), protože bude jedním z důležitých faktorů při hodnocení. MMF může půjčovat peníze Ukrajině pouze za předpokladu, že její dluh je udržitelný.