Přes půldruhé hodiny ve čtvrtek v Paříži jednal francouzský prezident François Hollande s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu přijel do Francie k účasti na oslavách 70. výročí spojeneckého vylodění v Normandii.  Agentura ITAR-TASS ve stručné zprávě o rusko-francouzském jednání zvlášť zdůraznila, že ruskému prezidentovi se v Paříži dostalo srdečného přijetí. Na nádvoří Elysejského paláce Putina čekala nejen čestná stráž, ale i natažená ruka francouzského hostitele. Cameron dnes Putinovi před jednáním ruku nepodal.

Bez tradičního potřesení rukou se ve čtvrtek v Paříži pozdravili britský premiér David Cameron a ruský prezident Vladimir Putin. Jejich první rozhovor po březnové ruské invazi na Ukrajinu využil Cameron k tomu, aby dal "velmi jasně a pevně" najevo svůj názor na vývoj ukrajinské krize, uvedla agentura Reuters. Nynější stav je podle Camerona nepřijatelný, přísun zbraní z Ruska přes hranice na Ukrajinu se musí zastavit.

"Lidé, kteří kategoricky nesouhlasí se způsobem, jakým byla svržena státní moc v Kyjevě a dosazena nová, mají ale plné právo hájit svá stanoviska," poznamenal Lavrov. "Chtějí slavit své svátky, a ne výročí Bandery," dodal s odkazem na kontroverzní osobnost ukrajinského nacionalistického vůdce ze 40. a 50. let minulého století. Lavrov je přesvědčen, že jakmile Kyjev zastaví "porotiteroristickou operaci," kterou Moskva označuje za "trestnou výpravu", splní vzbouřenci svůj slib, zastaví boje a zasednou za jednací stůl. "S prostředníky nebo bez nich, na tom už nesejde," řekl. První krok ale podle Lavrova musí udělat Kyjev.

Rusko doufá, že Spojené státy využijí svého vlivu na nově zvoleného ukrajinského prezidenta Petra Porošenka a zasadí se o zastavení bojových operací proti povstalcům na východě Ukrajiny. V Paříži to dnes řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov svému americkému protějšku Johnu Kerrymu. Oba ministři dnes jednali po dvouměsíční pauze vyvolané napětím kvůli ruskému postupu na Ukrajině.

Německo je připraveno pomoci Ukrajině při reformách, které by pomohly k modernizaci země a k zajištění bezpečí. Před jednáním se zvoleným ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem to dnes v Berlíně řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní je však pro stabilizaci Ukrajiny potřeba i podpora Ruska. Porošenko podotkl, že dosavadní ruská pozice vůči Ukrajině způsobovala spíše škody.

Podle Hermana Van Rompuye, který předsedá jednání členských zemí EU, je také třeba, aby Rusko urychlilo stahování svých ozbrojených sil od hranic s Ukrajinou.

Skončit podle lídrů G7 musí ruská podpora ozbrojeným separatistům na východě země, cesty ozbrojenců a zbraní z Ruska na Ukrajinu a pokusy destabilizovat zemi. Pokud k tomu nedojde a provokace budou pokračovat, mohou následovat další protiruské sankce.

Lídři sedmi vyspělých světových ekonomik ze skupiny G7 žádají Putina, aby v první řadě uznal výsledek nedávných ukrajinských prezidentských voleb a začal přímá jednání s jejich vítězem Petrem Porošenkem a jeho týmem.

Obama poznamenal, že na změnu kurzu má Putin "dva, tři, čtyři týdny". Pokud příslušné kroky Moskva udělá, bude podle Obamy možné začít s obnovováním důvěry vůči Rusku.

Spojené státy posílí svoji přítomnost v oblasti Černého moře, využijí přitom část z jedné miliardy amerických dolarů, které přislíbily svým spojencům v rámci NATO ležícím u hranic s Ruskem.

Ve čtvrtek to podle agentury Reuters uvedl americký ministr obrany Chuck Hagel. Dodal, že Washington bude i nadále do oblasti posílat válečné lodě.

Vitalij Kličko se dnes oficiálně ujal vedení ukrajinské metropole, když v Kyjevě složil primátorskou přísahu. Informovala o tom agentura Interfax-Ukrajina.

Vlivný post vůdce politického hnutí UDAR získal v květnových volbách, ve kterých mu hlas dalo přes 56 procent hlasujících.