Ukrajinská policie dnes v centru Kyjeva rozehnala demonstraci několika desítek lidí, kteří protestovali proti měnové politice ukrajinské centrální banky. Policejní buldozery večer zlikvidovaly provizorní stanový tábor, mezi demonstranty jsou údajně zranění. Několik ulic v centru města policisté uzavřeli.

Protest vyvolal prudký pád ukrajinské hřivny, která od počátku roku ztratila polovinu své hodnoty. Jen za poslední tři dny ukrajinská měna kvůli pokračujícím ozbrojeným střetům na východě Ukrajiny oslabila o více než 13 procent. Devizové rezervy centrální banky činí jen 6,42 miliardy USD (155 miliard Kč) a banka má jen velmi málo možností, aby propad měny zastavila.

Další videokonferenci dnes absolvovali členové kontaktní skupiny složené ze zmocněnců Kyjeva, Moskvy, OBSE a doněckých a luhanských separatistů. Podle povstalecké agentury DAN jednání proběhlo "konstruktivně" a bude v pátek pokračovat. Zmocněnec luhanských vzbouřenců Vladislav Dějněgo po ukončení konference prohlásil, že separatisté by mohli z fronty odsunout všechny své těžké zbraně do středy příštího týdne.

Šéf doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko dnes na tiskové konferenci v Doněcku prohlásil, že povstalci se rozhodli dát Kyjevu ultimátum. "Dáváme jim čas do pátečních 18:00 SEČ, aby s odsunem těžkých zbraní začali. Nestane-li se tak, vyhrazujeme si právo vrátit naši odsunutou bojovou techniku zpátky na frontu. Kyjev v Donbasu ztrácí jednu bitvu za druhou, měl by mít zájem na dodržování minských dohod," prohlásil Zacharčenko.

Kyjev přitom dnes oznámil, že stahování armádní vojenské techniky z linie palebného dotyku už začalo. Šéf tiskového střediska protipovstalecké operace Oleksandr Motuzjanyk uvedl, že během dneška se mají odsunout nejméně 25 kilometrů od stanovené hranice protitankové kanóny ráže 100 milimetrů MT-12. Další mluvčí operace Anatolij Stelmach dodal, že stahování děl potrvá 24 hodin, a pak bude následovat odsun raketometů Grad a další těžké výzbroje.

Protichůdné zprávy dnes přicházely z donbaského bojiště o stahování těžké vojenské techniky z fronty, které Kyjevu i povstalcům ukládají mírové dohody z Minsku. Po dvou dnech relativního klidu zbraní armáda oznámila začátek odsunu své výzbroje, povstalci ale pohyb těžkých zbraní protivníka popřeli. Pokud Kyjev se stahováním skutečně nezačne do pátečního večera, mohou prý vrátit své odsunuté bojové prostředky zpátky na frontu. Sami vzbouřenci údajně už odsunuli 90 procent své výzbroje.

Dohledem nad plněním mírových dohod z Minsku je pověřena mise pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která má v Donbasu necelých 500 lidí. Kontroloři si ale stěžují, že nemají příliš mnoho možností dohlížet nad postupem odsunu těžké techniky. Nedostali prý ani od jedné strany podklady o původních počtech zbraní umístěných na frontě, s nimiž by stav po odsunu porovnali. Marně se navíc dožadují podrobnějších informací o tom, kudy a kam odjíždějící vojenská technika míří a kde bude uskladněna.

Zpravodajové agentury AP dnes viděli odjezd nejméně šesti samohybných děl rebelů od frontové linie blízko obce Olenivka, která leží jižně od Doněcka. Vzbouřenci ohlásili stahování svých děl už v úterý. Tvrdili přitom, že tak činí přes opakující se útoky ukrajinské armády.

OBSE má v oblasti stovky pozorovatelů, kteří o postupu stahování děl, raketometů, tanků a dalších obrněných vozidel chtějí informovat později. Poukazují přitom na to, že k účinné kontrole tohoto bodu minských dohod potřebují znát i přesné trasy přesunu a cílová místa.

Šéf Rady národní bezpečnosti a obrany (SNBO) Oleksandr Turčynov oznámil, že policisté zatkli další dvě osoby údajně spojené se skupinou teroristů z Charkova, které připravovaly rovněž útok v dalším ukrajinském městě Mariupolu. Při zadržení prý u sebe měly deset kilogramů trinitrotoluenu.

Ukrajinské bezpečnostní síly zadržely dalších pět osob podezřelých z účasti na nedělním teroristickém útoku v Charkově, který si vyžádal čtyři mrtvé. Podle ukrajinských médií o tom dnes informoval šéf Rady národní bezpečnosti a obrany (SNBO) Oleksandr Turčynov.

V neděli 22. února se v Charkově konal pochod přívrženců prozápadního režimu, k němuž se sešlo asi 500 lidí. Akci ale na počátku narušila silná exploze, která bezprostředně připravila o život dva lidi. V pondělí k obětem přibyl patnáctiletý chlapec a v úterý osmnáctiletý student. V nemocnicích zůstává ještě devět zraněných.

Tajná služba SBU po události zadržela čtyři osoby, které označila za pachatele. Po jejich výslechu uvedla, že útočníci jednali podle instrukcí, které dostali i se zbraněmi po svém výcviku v Rusku. Turčynov dnes sdělil, že bylo zadrženo pět dalších členů teroristické skupiny, "včetně organizátora a přímých vykonavatelů teroristického aktu" v Charkově. Příslušníci bezpečnosti u nich zabavili zbraně, plastické trhaviny a granáty.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg varoval před "jakýmkoli rozšířením území drženého separatisty" na Ukrajině. Podle něj by bylo "nepřijatelné".

Šéf Aliance zároveň vyzval Rusko, aby stáhlo "více než tisíc kusů" těžké vojenské techniky z východní Ukrajiny, informovala agentura AFP.

Foto: Reuters

Armádní mluvčí Andrij Lysenko prohlásil, že za uplynulých 24 hodin žádný z ukrajinských vojáků nezahynul a čtyři utrpěli zranění. Jde o druhý den za sebou bez padlých na ukrajinské straně.

Plynová krize na Ukrajině se může vrátit už za pár dnů. Ruský Gazprom oznámil, že pokud si Kyjev do konce týdne nepředplatí další dodávky, zemní plyn přestane na Ukrajinu proudit.

"Pokud od Kyjeva nedostaneme žádné nové peníze, pak přirozeně nemůžeme pokračovat v dodávkách plynu na Ukrajinu," prohlásil mluvčí monopolu Sergej Kuprijanov. O jakou částku by mělo jít, přitom nespecifikoval.

Plyn | Foto: Reuters

Děla ráže 100 milimetrů mají podle minské dohody obě strany stáhnout z fronty do takové vzdálenosti, aby vznikla "bezpečná zóna" o šíři nejméně 50 kilometrů.

U zbraní větší ráže má tato vzdálenost být ještě větší, v případě raketometů typu Tornado, Uragan a Smerč či taktických raket Točka má jít o 140 kilometrů. Armáda má stahovat své zbraně od současné frontové linie, separatisté od linie z 19. září.

Stažení těžkých zbraní z fronty by mělo být dokončeno do 14 dnů.

Od loňské anexe opustilo poloostrov Krym 10 000 Tatarů.

Ukrajinská armáda začala stahovat z frontové linie těžkou vojenskou techniku. S odvoláním na generální štáb o tom informovala Ukrajinska pravda. Podle ní se odvoz týká 100mm dělostřeleckých zbraní.

Separatisté ve středu vyprostili z trosek letiště v Doněcku ostatky 30 ukrajinských vojáků. Informovalo o tom "ministerstvo obrany" samozvané "Doněcké lidové republiky".

"Budou převezeni do márnice a započnou práce na nalezení jejich příbuzných," stojí v prohlášení.

Samozvaná "Doněcká lidová republika" je přesvědčena, že přístav Mariupol na břehu Azovského moře je jejím územím. Podle vyjádření jejích představitelů ale prý nedojde na boj.

"Chceme tento problém vyřešit politickými prostředky," řekl agentuře RIA Novosti Denis Pušilin, místopředseda parlamentu povstalecké republiky.

Foto: Reuters

Skupina ruských opozičních poslanců předložila ve Státní dumě návrh zákona, jenž napadá zákaz dovozu západních potravin.

Podle zákonodárců strany Spravedlivé Rusko je zákaz v rozporu s článkem ústavy, podle kterého "má každý právo na svobodné využívání svých schopností a majetku pro podnikatelskou a jinou hospodářskou činnost, nezakázanou zákonem".

Moskva zákaz uvedla v život jako odpověď na západní sankce, podle autorů předlohy je ale neopodstatněný a vede k růstu cen potravin. "Zákaz dovozu kvalitních, zdravotně nezávadných potravin vedl k omezení ústavního práva ruských podnikatelů na hospodářskou činnost, protože mnohé podniky nemají ekonomicky rozumnou alternativu k surovinám, na které byly nastaveny jejich technologie," praví se v návrhu.

Vedení samozvané "Luhanské lidové republiky" tvrdí, že z frontové linie stáhlo drtivou většinu těžkých zbraní, jak to vyplývá z dohod z Minsku.

"Stahování zbraní je z 80 % hotovo a OBSE to potvrdila," řekl agentuře TASS šéf povstalecké republiky Igor Plotnickij. Kyjev podle něj odvezl zhruba pětinu vojenské výbavy. "Neplní dohody z Minsku," zlobí se.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v Moskvě vyčetl Západu, že výhrůžky nových sankcí proti Rusku mají jen odpoutat pozornost od plnění minských dohod. Současně upozornil, že i pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zaznamenali výrazný pokles intenzity přestřelek na Donbasu, což podle něj dokazuje, že příměří přece jen přináší výsledky.

"Pro nás není hlavní oblažit západní státy či západní politiky, kteří nám vyhrožují sankcemi, ale zajistit mír a spolehlivé politické urovnání krize," prohlásil Lavrov.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. | Foto: Reuters

Armádní mluvčí Stelmach podle agentury Unian upozornil, že ještě před půlnocí proruští separatisté napadali a ostřelovali pozice vládních sil, ale po půlnoci incidenty ustaly. Klid panoval rovněž u Mariupolu, Debalceve a Luhanska.

Nepřátelské jednotky se sice přemisťují, zatím je však příliš brzy, aby se dalo ověřit, zda skutečně stahují těžké zbraně, jak separatisté tvrdí. "Naše rozvědka se tím zabývá," poznamenal mluvčí.

Rusko získalo od Kypru povolení kotvit s válečnými loděmi v jeho přístavech. Ruská letadla zase mohou využívat kyperská letiště k "humanitárním akcím". Země dohodu uzavřely ve středu při příležitosti návštěvy kyperského prezidenta Nikose Anastasiadise v Moskvě.

Podle kyperského vydání listu Kathimerini mají Spojené státy a Británie k nejnovějšímu vývoji rusko-kyperských vztahů výhrady, byť oficiálně smlouvy zatím nekomentovaly.

Ruský prezident Vladimir Putin po jednání s Anastasiadisem řekl agentuře TASS, že dohoda se týká především ruských lodí zapojených do boje proti mezinárodnímu terorismu a pirátství. Dodal, že vojenská spolupráce mezi Ruskem a Kyprem není namířena proti žádné třetí straně.

Ukrajinská armáda od půlnoci nezaznamenala na frontě s proruskými separatisty na východě Ukrajiny žádné porušení klidu zbraní. Uvedl to dnes v televizi mluvčí ukrajinské protipovstalecké operace Anatolij Stelmach.

Evropská unie nebude váhat se zavedením nových sankcí proti Rusku a proruským separatistům, pokud ztroskotá poslední dohoda o klidu zbraní na východě Ukrajiny.

Podle agentury AP to v Evropském parlamentu prohlásil předseda Evropské rady Donald Tusk. Potvrdil přitom, že dodatečné sankce jsou stále na stole. "Měli bychom být připraveni na jakýkoli vývoj - dobrý či špatný. Jedním z nejdůležitějších cílů Vladimira Putina je dnes rozdělit Evropu a celé západní společenství," řekl Tusk s tím, že postoj Evropy musí zůstat jednotný.

Polský premiér Donald Tusk v pondělí na tiskové konferenci uvedl, že nemá důvod k odvolání ministra vnitra. | Foto: Reuters

Ukrajinská centrální banka ve středu večer nečekaně odvolala zákaz většiny komerčních transakcí s devizami, který zavedla teprve týž den ráno.

Svůj krok nezdůvodnila. Zákaz během středy zkritizoval ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk, poškozuje podle něj ekonomiku. Navíc bance vytkl, že svůj krok s vládou nijak nekonzultovala a on se o všem dozvěděl až na internetu.

Ještě ráno přitom centrální banka ve svém sdělení uvedla, že komerční banky nebudou moci nakupovat cizí měny pro své klienty až "do 27. února 2015 včetně" a že banky budou moci pro sebe nakoupit devizy v objemu nejvýše 0,5 procenta jejich požadovaného kapitálu.

Gruzínský exprezident Michail Saakašvili, který se nedávno stal poradcem ukrajinského prezidenta odpovědným za vyzbrojování ukrajinské armády, sjednává v těchto dnech v USA budoucí zbrojní dodávky na Ukrajinu.

Sám Saakašvili to oznámil na svém účtu na Facebooku. "Tak nabitý program jsem neměl ani v době, kdy jsem byl hlavou státu," napsal.

Foto: Reuters