Kyjev/Moskva - Příměří na východě Ukrajiny je nadále porušováno.
Německá kancléřka Angela Merkelová proto ve středečním telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zdůraznila odpovědnost Ruska za mír na Ukrajině a vyzvala jej, aby využil vlivu na proruské separatisty.
V centru Doněcka byl při čtvrtečním ostřelování zabit švýcarský zaměstnanec Mezinárodního výboru Červeného kříže.
Čtvrteční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
"Mám jen jednu otázku: mají teroristé nějaké ponětí o lidskosti, když ostřelovali doněckou kancelář MVČK, jehož jediným cílem je pomáhat lidem?" uvedl ukrajinský ministr zahraničí Pavel Klimkin podle agentury Unian na adresu separatistů.
"Jeden z našich kolegů, švýcarský občan, byl zabit v Doněcku při výbuchu u naší úřadovny. Hluboce litujeme této ztráty," řekl mluvčí MVČK Ewan Watson agentuře Reuters. Jméno zabitého organizace nezveřejnila.
Dělostřelecký granát, vypálený údajně ukrajinskou armádou, podle povstaleckého "ministerstva obrany" zasáhl přímo zastoupení MVČK v Doněcku, uvedla agentura Interfax a dodala, že na místo přijeli záchranáři a vyšetřovatelé.
V centru Doněcka byl při čtvrtečním ostřelování zabit švýcarský zaměstnanec Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK). Oběť, ležící tváří k zemi před budovou, kde má MVČK v Doněcku své kanceláře, viděli novináři z agentury AFP. Náčelník záchranné služby Andrij Livčenko jim řekl, že šlo o pracovníka ze Ženevy, který působil v místní misi MVČK. Podle očitého svědka, citovaného agenturou Reuters, šlo o muže středního věku.
Ruské ministerstvo zahraničí nebude zveřejňovat seznam evropských politiků, jejichž vstup na ruské území je nežádoucí.
"Západní kolegové, kteří cítí, že se mohou v seznamu ocitnout, by si měli před cestou prověřit svůj status před diplomatické kanály," řekla mluvčí ministerstva Marija Zacharovová agentuře RSN. "Sankce nejsou náš výmysl, je to výlučně odvetné opatření."
Zatím jediný politik, o jehož zařazení na ruský seznam se veřejnost dozvěděla, je německá europoslankyně Rebecca Harmsová, kterou celníci z moskevského letiště vykázali zpět domů minulý týden. Krok vyvolal ostré protesty z Berlína i z Bruselu.
Předvolební kampaň není v plném proudu jen v Česku (její průběh můžete sledovat v komentované Volební řeži), ale i na Ukrajině.
Například Internetová strana dál pokračuje ve využívání motivů z filmové ságy Hvězdné války. Kandiduje například Darth Vader, na billboardech se pro změnu objevila další postava - Žvejk.
Přes 70 rodin krajanů z Ukrajiny znovu žádá prezidenta Miloše Zemana o pomoc s přesídlením do České republiky.
Na seznamu zhruba 250 lidí jsou jak volyňští Češi ze západu Ukrajiny, kteří už v březnu dvakrát české úřady o pomoc žádali, tak krajané z válčícího východu země i z Krymu, který na jaře anektovalo Rusko.
Hrad se podle mluvčího Jiřího Ovčáčka k žádosti vyjádří v pondělí, minulý měsíc Zeman nicméně repatriaci českých krajanů podpořil.
Ačkoliv počty ruských vojáků klesly, stále jich na východě Ukrajiny bojují stovky.
"Nedaleko ruské hranice s východní Ukrajinou je navíc rozmístěno kolem 20 000 ruských vojáků," konstatoval mluvčí Severoatlantické aliance Jay Janzen.
Ještě před měsícem NATO tvrdilo, že na východě Ukrajiny separatisty podporuje "několik tisíc" ruských vojáků. Moskva ale trvá na tom, že žádné vojáky do Donbasu nevyslala, byť o přítomnosti Rusů média zpravili i vůdci samozvaných "lidových republik".
Ruský prezident Vladimir Putin věří, že říjnové předčasné volby na Ukrajině proběhnou klidně a nastane "dlouho očekávaná stabilizace".
"Vycházíme z toho, že lidé žijící v kterémkoli koutu země budou mít práva stanovená mezinárodními normami a ukrajinskými zákony," prohlásil šéf Kremlu.
Vůdci Ruskem podporovaných "lidových republik" ale už minulý týden oznámili, že hlasování lidem neumožní a na začátek listopadu připraví vlastní volby.
Pokud se proruští separatisté zmocní letiště v Doněcku či přístavu Mariupol na břehu Azovského moře, může to vést k dalším sankcím Evropské unie.
S odvoláním na nejmenované diplomatické zdroje to napsala agentura Bloomberg.
Během "protiteroristické operace" na východě Ukrajiny přišlo o život 134 příslušníků prokyjevských jednotek. Dalších 628 bylo zraněno, oznámil ministr vnitra Arsen Avakov.
Dodal, že v zajetí zůstává pět zaměstnanců ministerstva vnitra a 155 členů Národní gardy. Pohřešováno je 90 lidí.
Celkové údaje hovoří o tom, že si boje v Donbasu vyžádaly na 3200 mrtvých.
Zatímco ruský ministr financí připustil prudké zdražování potravin, prezident Vladimir Putin na tom samém investičním fóru prohlásil, že sankce Rusko posílí.
Upozornil, že navzdory sankcím mnozí zahraniční investoři Rusko neopustili. "Mnozí seriózní investoři a dávní ekonomičtí partneři dál zvyšují své investice v nejrůznějších odvětvích našeho hospodářství," řekl.
Zahraniční tlak, jehož projevem jsou protiruské sankce kvůli ukrajinské krizi, podle prezidenta jen upevnil rozhodnost Moskvy dosáhnout kýžených výsledků v prioritních směrech.
Podívejte se, jak to vypadá v Donbasu v časech příměří.
Podle odhadů OSN vyhnaly několikaměsíční boje z Donbasu až milion lidí. Většinou jde o takzvaně vnitřně vysídlené, kteří se přesunuli na západ Ukrajiny.
Do Ruska kvůli bojům na východě Ukrajiny uchýlilo přes 200 000 lidí. Oznámil to mluvčí ruského Federálního úřadu pro migraci. "V současnosti zažádalo o dočasný azyl přes 201 tisíc lidí," řekl.
Ruský prezident Vladimir Putin se posledních několik měsíců těší v zemi maximální důvěře. Podle posledních sociologických průzkumů hlavu ruského státu podporuje 86 procent Rusů. Pán Kremlu se po 15 letech může cítit jako novodobý car. Který však také může "carsky" skončit.
Před neslavným osudem posledního panovníka ruské říše Mikuláše II. Putina nejnověji varuje ruský radikálně konzervativní ideolog Alexandr Dugin. Ten se od druhé poloviny 90. let těší popularitě zejména mezi kremelskými jestřáby.
Ruský ministr financí Anton Silujanov připustil, že kvůli sankcím, které Moskva zavedla v reakci na restrikce Západu, zdražily potraviny.
"V důsledku omezení (dovozu) prudce vzrostly ceny potravin," připustil podle agentury RIA Novosti během svého vystoupení na investičním fóru v Moskvě.
Rusko mimo jiné na rok zakázalo dovoz potravin z USA, Kanady, zemí EU či Norska. Oficiálně ale převažovala ujištění Kremlu, že to na běžné zákazníky nijak dramaticky nedopadne.
Takto to nyní vypadá v milionové metropoli Donbasu. "Doněck, nyní," píše na Twitteru reportér francouzské agentury AFP Paul Grypteau.
Situace na letišti v Doněcku je nepřehledná. Mluvčí "protiteroristické operace" odmítl tvrzení vzbouřenců, že už kontrolují dva terminály.
Andrij Lysenko zdůraznil, že neuspěl žádný z jejich středečních útoků. Večerní pokus o přepadení obránců letiště pak prý zaplatili sedmi mrtvými a deseti zraněnými.
Mluvčí Vyšetřovacího výboru Vladimir Markin, známý tím, že nejde daleko pro ostrá slova, prohlásil, že představitelé armády vydávali rozkazy s cílem "zcela zlikvidovat ruskojazyčné obyvatelstvo na území samozvané Luhanské a Doněcké lidové republiky".
Fakticky jsou ale možnosti vyšetřovatelů nulové, jelikož nemají pravomoci konat mimo území Ruské federace.
Ruský Vyšetřovací výbor, obdoba amerického FBI, zahájil trestní stíhání vedoucích činitelů ukrajinských ozbrojených sil v čele s ministrem obrany Valerijem Heletejem a náčelníkem generálního štábu Viktorem Muženkem.
Důvodem jsou podle agentury ITAR-TASS "zločiny spáchané na ruskojazyčném obyvatelstvu na východě Ukrajiny".
Doněcké letiště je podle ukrajinské armády nyní v rukou separatistů.
Ukrajinská armáda a proruští separatisté svádějí tuhý boj o doněcké letiště. Podle nepotvrzených informací se vládním jednotkám podařilo znovu dobýt terminál číslo dvě, přičemž mělo zemřít sedm separatistů.
Spolková kancléřka v telefonickém rozhovoru se šéfem Kremlu zároveň znovu zdůraznila odpovědnost Ruska za mír na Ukrajině. Merkelová také vyjádřila naléhavé přání, aby rusko-ukrajinská hranice byla monitorována, například pracovníky mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Ti by prý mohli sehrát také důležitou roli při plánovaných komunálních volbách v Doněcké a Luhanské oblasti.
Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Vladimira Putina, aby využil svého vlivu na proruské separatisty a přiměl je k dodržování dojednaného příměří.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz. I dnes pro vás sledujeme vývoj krize na východě Ukrajiny.
