Evropští lídři neprodloužili platnost hospodářských sankcí uvalených na Rusko. Dohodli se ale sankce těsně navázat na dodržování minských dohod. Zatímco platnost sankcí má skončit v červenci, harmonogram plnění dohod je naplánován až do prosince a končí úplnou kontrolou Ukrajiny nad rusko-ukrajinskými hranicemi.

Více čtěte zde

Foto: Reuters

Džemilev odhadl, že od anexe z Krymského poloostrova uteklo 10 000 až 15 000 Tatarů. Tato muslimská obec má 280 000 členů, kteří tvoří 12 procent obyvatel Krymu. Většina se jich loni 18. března nezúčastnila "referenda" o připojení k Rusku, které bylo uspořádáno pod kontrolou ruských vojáků. Podle Džemileva, který býval předsedou krymskotatarského parlamentu, Medžlisu, se Krym, někdejší turistická oblast, přeměnil ve vojenskou základnu a je pravděpodobné, že v budoucnu na něm opět budou jaderné zbraně. Upozornil zejména na to, že tam Rusko přesouvá rakety Iskander.

Příslušníci ruské armády v Sevastopolu na Krymu. | Foto: Reuters

"Dnes na Krymu není svoboda ani práva. Ti, kteří hájí svá práva a vyjadřují přání být součástí Ukrajiny, jsou potlačováni," prohlásil vůdce krymských Tatarů Džemilev. podle agentury AFP během tiskové konference v OSN.

Ukrajinský Krym, který před rokem anektovalo Rusko, se změnil ve vojenskou základnu. V sídle Organizace spojených národů to prohlásil vůdce krymských Tatarů Mustafa Džemilev, který zároveň odsoudil represe, jimž je podle něj na Krymském poloostrově nyní vystavena tatarská menšina.

Ruské válečné lodě v Sevastopolu na Krymu. | Foto: Reuters

V sankčním seznamu, kterým Moskva reagovala na protiruské sankce Evropské unie a USA, je zařazeno na 200 zahraničních politiků a veřejných činitelů, z nichž největší část připadá na Spojené státy, napsal list Izvestija.

Mezi postiženými Američany jsou prý mimo jiné šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner, šéfové senátních výborů John McCain a Robert Menendez, poradce Bílého domu Ben Rhodes či vůdce demokratických poslanců v Senátu Harry Reid.

Litevský parlament kvůli ukrajinské krizi schválil zákon o znovuzavedení branné povinnosti přinejmenším na dobu pěti let. Návrh podle agentury Delfi schválili poslanci prakticky jednomyslně.
Litva zrušila brannou povinnost v roce 2008. Nyní však počet profesionálních vojáků zaostává za potřebami.

Na Ukrajinu míří britští vojenští instruktoři, kteří se mají podílet na výcviku zdravotníků a pomáhat armádě v taktických cvičeních, oznámilo v Kyjevě ukrajinské ministerstvo obrany.

Mise je podle něj projevem britského zájmu o upevnění obranných schopností ukrajinské armády v jejím boji proti proruským separatistům.

Poradci, jejichž působení má snížit ukrajinské ztráty v bojích s povstalci, budou rozmístěni na vojenských základnách po celé zemi.

Zbrojovka Dněpropetrovsk prý produkuje nové raketové systémy Thunder, které mohou zasáhnout jakýkoliv cíl na vzdálenost 300 kilometrů, přičemž jeho střely mohou nést až půl tuny nálože.

"Naše národní protiletecká ochrana byla prakticky zničena, pracujeme ale na našem novém systému vzdušné obrany na malou a střední vzdálenost. Na plné obrátky běží také produkce podzvukových střel Korshun s plochou dráhou letu," řekl agentuře Ukrinform hlavní produktový designér zbrojovky Oleksandr Dehtyaryov,

Separatisté během noci porušili příměří v 17 případech, informovala ukrajinská armáda.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Bruselu jednoznačně odmítl snižování současné úrovně evropských sankcí vůči Rusku.

Po schůzce s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem novinářům řekl, že nynější summit EU by měl podle jeho názoru diskutovat jen o prodloužení sankcí či o jejich zesílení, pokud Rusko nebude plnit podmínky únorových mírových dohod z běloruského Minsku.

Úspěchem by pro Rusko bylo narušení jednotného postoje členských zemí Unie, varoval také.

Cílem asociačních dohod, které Evropská unie loni uzavřela s Ukrajinou, Moldavskem a Gruzií, není vstup těchto zemí do EU ani do Severoatlantické aliance. Ve Spolkovém sněmu to před cestou na evropský summit řekla německá kancléřka Angela Merkelová.

Dohody podle ní ani nejsou namířeny proti Rusku.

"Cílem těchto dohod je poskytnout evropskou podporu při budování fungujícího právního státu, úspěšného tržního hospodářství a umožnit lidem v těchto zemích mít lepší budoucnost. Cílem není vstup do Evropské unie nebo do NATO," řekla Merkelová.

Foto: Reuters

V New Yorku by se měli večer setkat zástupci členských států RB OSN a na podnět Litvy neformálně jednat o Krymu. Schůzky se má zúčastnit i Mustafa Džemilev, ukrajinský poslanec a neoficiální šéf krymských Tatarů.

Rusko, které poloostrov před rokem anektovalo, oznámilo, že bude jednání za zavřenými dveřmi bojkotovat.

rada bezpečnosti osn | Foto: Reuters

Evropská unie obdržela oficiální žádost Ukrajiny o vyslání mírových jednotek do Donbasu.

S odvoláním na stálou misi Ukrajiny při EU o tom informoval server Ukrinform.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal novelu zákona o zvláštním statusu povstaleckých regionů. Učinil tak k nelibosti představitelů samozvaných "lidových republik" v Donbasu i Moskvy.

Petro Porošenko nařizuje v přímém televizním přenosu zastavení palby. | Foto: Reuters

Americký prezident Barack Obama a německá kancléřka Angela Merkelová se v telefonickém rozhovoru shodli, že nezmírní sankce uvalené proti Rusku za jeho podporu proruských separatistů na východě Ukrajiny, dokud Moskva nesplní své závazky z minských dohod o příměří a mírovém urovnání ukrajinského konfliktu.

Podle prohlášení Bílého domu se oba státníci také shodli na tom, že je nadále důležité zajistit podporu ukrajinské ekonomice.

Nynější sankce vůči Rusku je nutné velmi úzce provázat s plněním minských dohod, shodli se v Bruselu český premiér Bohuslav Sobotka se stálým předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem.

Na případné prodloužení sankcí, které zatím platí jen do července, je podle Sobotky ještě čas.

Foto: Vojtěch Marek