Dlouhodobé řešení ukrajinské krize není možné bez odpovídající a jednotné evropské strategie vůči Rusku. Po dnešním summitu Evropské unie v Bruselu to večer novinářům řekl nový předseda Evropské rady Donald Tusk. Přístup EU přitom podle něj musí odpovídat evropským možnostem, společenství má přestat být defenzivní.

Ukrajinská krize a problematické vztahy s Ruskou federací byly po investičním plánu nové Evropské komise druhou významnou součástí dnešní vrcholné schůzky unijní osmadvacítky.

Podle Tuska je zřejmé, že součástí evropské strategie směřující k dlouhodobému řešení krize ve východní Evropě musí být moderní, nezávislá a bezpečná Ukrajina. Proto dnes podle něj dali lídři EU najevo ochotu Kyjevu dále pomáhat.

Americký prezident Barack Obama dnes podepsal nový zákon o protiruských sankcích, který nedávno schválil Kongres, aby podpořil Ukrajinu a dodatečně zvýšil tlak na Rusko. Zároveň ale Obama oznámil, že této legislativy nevyužije k zavedení dalších restrikcí proti Rusku, a naopak je připraven již uplatněné sankce zmírnit, pokud Moskva "podnikne kroky ke zmírnění napětí způsobeného její agresí proti Ukrajině", napsala agentura Reuters.

Obama netajil svoje výhrady k iniciativě Kongresu z minulého týdne, aby byly vytvořeny podmínky pro rozšíření sankcí zaměřených na osoby a firmy provokující nestabilitu na Ukrajině. Norma navíc otevírá dveře k dodávkám zbraní Ukrajině. Podle šéfa Bílého domu se tím vysílá matoucí signál evropským spojencům i Rusku v době, kdy panují zvýšené naděje na diplomatické urovnání krize na východě Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko dnes navrhl parlamentu zrušit neutralitu země. Návrh podle jeho tiskové služby zdůvodnil neúčinností tohoto statusu s ohledem na nynější události. Úmysl zrušit vojenskou nezúčastněnost šéf ukrajinského státu oznámil ve středu při návštěvě Polska.

"Neutrální status Ukrajiny, který byl zakotven v zákoně o principech vnitřní a zahraniční politiky, se ukázal jako neúčinný, pokud jde o ochranu před vnější agresí a nátlakem," konstatuje se v odůvodnění předloženého návrhu změn ve zmíněném zákonu.

Prezident přitom návrh určil jako naléhavý k mimořádnému projednání zákonodárným sborem, Nejvyšší radou.

Ruský ministr financí Anton Siluanov dnes večer oznámil, že vláda poskytne "systémově důležitým" bankám podporu v objemu až jednoho bilionu rublů (zhruba 380 miliard Kč). Největší ruské banky Sberbank a VTB jsou pod silným tlakem západních sankcí a mají omezený přístup na mezinárodní kapitálové trhy. Podle agentury Interfax je zákon o státní podpoře bankám připraven v dolní komoře parlamentu a ta by jej měla projednávat už v pátek.

Nynější hospodářské turbulence v Rusku budou nutně mít negativní vliv na situaci na Ukrajině, novinářům to řekl v Bruselu český premiér Bohuslav Sobotka. Připomněl přes konflikt na východě Ukrajiny trvající silné propojení ekonomik obou zemí i jejich finančních sektorů. Sobotka do Bruselu přijel na poslední letošní summit EU, na jehož programu ukrajinská krize nechybí.

Nové evropské sankce vůči Krymu jsou podle ruského ministerstva zahraničí "naprosto neakceptovatelné".

Existuje "velmi reálná šance", že prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Petro Porošenko přijedou v lednu do ČR. S odvoláním na Evropský židovský kongres v Bruselu o tom informovala Česká televize.

Více čtěte ZDE.

Evropská unie oznámila už dříve avizované přitvrzení sankcí souvisejících s ruskou anexí Krymu.

Občané a firmy z EU nebudou smět na poloostrově investovat či kupovat nemovitosti. Evropští turističtí operátoři nebudou nabízet turistické služby na Krymu či v Sevastopolu. Všechny lodě plující pod evropskými vlajkami budou moci v přístavech poloostrova kotvit jen v nouzových případech.

Zákaz platí od soboty, v pátek bude publikován v oficiálním věstníku EU. Pro už existující smlouvy týkající se lodní dopravy platí výjimka do 20. března. Sankce také zakazují investice do firem na poloostrově či tam vyvážet určité druhy zboží a techniky v oblastech, jako je doprava, telekomunikace či těžba nerostných surovin. Ve stejných odvětvích začíná také platit zákaz poskytovat firmám z Krymu technickou pomoc nebo stavební či inženýrské služby.

Na východě Ukrajiny z Rusů podle Putina bojují jen dobrovolníci. Vinu za tamní konflikt opět přisoudil Kyjevu, kde se prozápadní režim dostal k moci "státním převratem" a pak se spor s východní Ukrajinou snažil řešit zprvu násilím a nyní hospodářskou blokádou. To podle Putina k výsledku nepovede, doufá však, že se situaci podaří vyřešit politickými prostředky a dialogem.