Herman Van Rompuy rovněž upozornil, že Evropská komise a evropská diplomatická služba mají za úkol připravit i návrhy změn, pozastavení či zrušení protiruských sankcí.

Potvrzeno! Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy oficiálně oznámil, že tvrdší hospodářské sankce vůči Rusku začnou platit v pátek.

Ruským firmám se ztíží přístup na evropské kapitálové trhy a ještě více bude omezen export určitých typů zboží.

Sankční seznam se rovněž rozšíří o jména 24 lidí, jimž bude zmrazen majetek a zakázán vstup na území EU.

Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy po jednání evropských lídrů v Bruselu. | Foto: Reuters

Ukrajinská vláda předpokládá, že jí na topnou sezonu bude chybět 5 miliard kubických metrů zemního plynu. Z Ruska ho kvůli sporům o dluh a cenu už několik měsíců neodebírá, do zásobníků jí tak plyn momentálně proudí pouze zpětně ze Slovenska.

V úterý reverzní dodávky zastavilo i Polsko, a to kvůli faktu, že samo dostává od Gazpromu méně plynu.

Ruské jednotky na Ukrajině se přemisťují, oznámil mluvčí Národní bezpečnostní rady Andrij Lysenko.

"Ukrajinská armáda zaznamenala přeskupování ruských ozbrojených sil a teroristů v pohraničních oblastech a místech, která dočasně kontrolují ozbrojenci," prohlásil. "Území Ukrajiny opustilo více než deset nákladních aut s vojáky a dvě cisterny."

Třístranné rozhovory o dodávkách zemního plynu mezi Ukrajinou, Ruskem a Evropskou unií budou pokračovat 20. září v Berlíně. Informovala o tom Marlene Hölznerová, mluvčí eurokomisaře pro energetiku.

Státy EU se na sankcích dohodly už v pondělí, jejich vstoupení v platnost se ale posunulo. Velvyslanci členských států se od pondělka několikrát sešli, aby jednali o dalším postupu.

Diskuse se prý vedla zejména o tom, za jakých podmínek budou sankce zrušeny.

Zpravodajské agentury píší, že se nové sankce dotknou i ruských ropných koncernů Rosněfť, Transněfť a ropné divize Gazpromu.

Sídlo Gazpromu v Moskvě. | Foto: Reuters

Faktické spuštění nových omezení, kterým je jejich publikace v oficiálním věstníku, ale bylo v pondělí o "několik dní" odloženo s ohledem na příměří panující nyní na východě Ukrajiny. Podle dnešní dohody diplomatů by měla být podoba sankcí publikována už v pátek.

Nový balík protiruských sankcí začne platit v pátek, napsaly s odvoláním na diplomatické zdroje v Bruselu agentury DPA a AFP.

Unie také do října podrobně zhodnotí vývoj na východě Ukrajiny a na základě tohoto hodnocení začne zvažovat možné přehodnocení úrovně protiruských omezení.

Polský plynárenský koncern PGNiG oznámil, že dodávky plynu z Ruska dál prudce padají. "Ve středu Gazprom nedodal 45 % nasmlouvaného plynu," citoval server Gazeta.pl z prohlášení firmy.

V pondělí to bylo 20 %, v úterý 24 %. Ruský gigant ve středu pouze oznámil, že "Polsko je zásobeno stejným množstvím plynu jako v předešlých dnech", tedy 23 miliony kubických metrů denně.

"Dodávky plynu pro všechny spotřebitele z aktuálně dostupných zdrojů pro vývoz probíhají a přečerpávají se do podzemních zásobníků plynu na území Ruské federace."

Ačkoliv se země EU shodly na sankcích proti Rusku už před pár dny, ve věstníku prozatím nevyšly.

Podle nejmenovaného diplomatického zdroje z Evropské komise začnou platit až ve chvíli, kdy skončí příměří v Donbasu, napsal server Ukrajinska pravda.

Prezident Petro Porošenko oznámil, že se na svobodu dostalo 26 "válečných zajatců". Šest jich separatisté propustili v Horlivce, zbylých dvacet v Doněcku.

Proruští ozbrojenci během středy na východě Ukrajiny na nejméně osmi místech porušili vyhlášený klid zbraní.

Výbuchy dělostřeleckých granátů se ozývaly i ve třech obytných čtvrtích Doněcku, uvedlo velení "protiteroristické operace".

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil prověřit "bojovou připravenost jednotek" na východě země, jakož i prověřit připravenost tamních úřadů působit ve válečných podmínkách.

"V souladu s (Putinovým) nařízením dnes od 10:00 moskevského času (8:00 SELČ) nařizuji uvést vojska východního vojenského okruhu, jakož i jednotky dislokované na tomto území, do plné bojové připravenosti," řekl ministr obrany Sergej Šojgu.

"Zvláštní pozornost" při prověrce má být věnována "přepravě vojenských uskupení na velké vzdálenosti".

Evropská komise pozastavila vyplácení kompenzací pěstitelům za ušlé zisky v důsledku ruského embarga. Z Polska přišlo nepřiměřeně mnoho žádostí o podporu, informovala agentura AFP. Komise pomoc v celkové výši 125 milionů eur (téměř 3,5 miliardy korun) schválila 18. srpna.

Podle nejmenovaného bruselského zdroje jsou důvodem přerušení podpory "vážné pochybnosti" o pravdivosti dat, která předložilo Polsko. Objem požadavků tamních zelinářů by údajně vyčerpal 87 procent prostředků vyčleněných na pomoc tomuto sektoru v Evropské unii.