Kyjev (od našeho zpravodaje) – Tataři nyní představují na okupovaném Krymu tu část obyvatel, která je pro Moskvu nežádoucí.
"Rusko mění poloostrov na svůj vojenský opěrný bod, a to na jižním křídle NATO. Už proto na Krymu nepotřebuje lidi, kteří vůči němu nejsou loajální," vysvětluje v Kyjevě devětapadesátiletý Refat Čubarov, vůdce krymských Tatarů a ukrajinský politik, jemuž byl v červnu roku 2014 zakázán vstup na území Ruské federace.
Moskva si podle něho od samotného počátku okupace Krymu uvědomovala důležitost "tatarského faktoru" na poloostrově.
"Zpočátku se snažila s námi vyjednávat. V té pestrobarevné mozaice, kterou se snažila předestřít Západu, chyběl tatarský kamínek. V první etapě se nás Rusové snažili koupit, lákali na různé sliby, ale na to jsme nepřistoupili. Následovala etapa vydírání a ultimát," říká tatarský politik.
Putin si nedovolí to, co Stalin
Působí charismaticky. Zdá se, že to má v hlavě srovnané, ale jeho některé formulace jsou neobvyklé, někdy si protiřečí.
Krymští Tataři jsou podle něj nyní terčem ruských represí. Na úvod besedy se skupinou českých a slovenských novinářů připomněl smutnou historii svého národa.
V květnu roku 1944 – krátce po osvobození poloostrova Rudou armádou – se sovětský vládce Josif Vissarionovič Stalin krymským Tatarům pomstil za to, že několik tisíc z nich kolaborovalo z hitlerovskými okupanty a asi 20 000 jich dezertovalo z Rudé armády.
Vojska NKVD je během tří dnů sehnala dohromady, jako stádo byli naloženi do dobytčáků a vysídleni. Většina jich skončila v nehostinných končinách Uzbekistánu, kde se také Čubarov v roce 1957 v Samarkandu narodil. Na Krym se s rodiči vrátil v roce 1968. Nejvyšší sovět SSSR v listopadu 1989 deportaci krymských Tatarů označil za "barbarskou akci a těžký zločin proti socialistickému zřízení".
"Žijeme ve 21. století, takže Putin se k něčemu takovému neodhodlá, ale od toho je hybridní válka a Rusové budou dělat všechno možné, aby krymští Tataři sami opouštěli své domovy," podotýká Čubarov.
Krymští Tataři, kteří žili skoro 50 let ve vyhnanství, podle něj udělají vše pro to, aby na Krymu zůstali. Moskva ovšem mezi nimi šíří strach. Jde například o časté domovní prohlídky či únosy mladých mužů, z nichž někteří jsou posléze nalezeni mrtví.
Zeman? Kolaborant jako ti, co zaprodali Československo
Rusko-tatarské vztahy mají velice dlouhou historii. Krymský chanát existoval celá staletí, což předurčilo formování Tatarů jako národa. Rusko poprvé anektovalo Krym v roce 1783. Od té doby se datuje neštěstí Tatarů, podotýká jejich současný vůdce.
"Nyní je nás na Krymu 300 000, ale kdysi to byl milion. A mnohdy jsme prožívali to, co nám hrozí nyní – pronásledování, vynucenou emigraci či násilnou deportaci. To všechno už jsme ve své historii poznali," pokračuje Čubarov.
Připouští, že současná etapa života Tatarů na Krymu může znamenat jejich konec, ale snaží se tomu zabránit.
"Spolupráce s dnešním Ruskem znamená odsoudit náš národ k rychlé smrti," tvrdí tatarský předák s tím, že pokud by se Tataři před prezidentem Vladimirem Putinem ohnuli, pak by to onu smrt jenom oddálilo. Jako jedinou schůdnou cestu tak vidí "uvést vše do souladu s mezinárodními normami".
Na otázku Aktuálně.cz, zda nerýsuje budoucnost svého národa na Krymu příliš černě, odpovídá: "Nechci mluvit o naší chmurné budoucnosti. Jsem stále přesvědčen, že západní politici jsou si vědomi, že nejde jenom o záchranu Tatarů ani o Ukrajinu, ale že jde také o budoucnost jejich národů. A v tom spatřuji záruku i naší budoucnosti," konstatuje Čubarov.
Vzápětí se "obul" do českého prezidenta Miloše Zemana, když varoval před možnými riziky. "Mohu uvést příklad Česka. Váš prezident je klasický kolaborant z poloviny dvacátého století. Takoví jako on zaprodali před druhou světovou válkou Československo," vypálil a hned dodal, že zato má v Česku dobrého přítele – Karla Schwarzenberga.
Referendum pod ruskými bodáky
Když Rusko v únoru 2014 začalo obsazovat Krym, žilo tam asi 2,3 milionu lidí. Z toho jenom 300 000 jsou krymští Tataři. Referendum o odtržení Krymu od Ukrajiny a jeho přičlenění k Ruské federaci Čubarov charakterizuje jako "imitaci" – cirkus, jenž neměl nic společného s realitou.
"Nebylo objektivní. Zúčastnila se ho necelá polovina obyvatel poloostrova. Ukrajinští a ruští experti uvádějí čtyřicetiprocentní účast, naše údaje hovoří o 34 až 35 procentech. Ale samotné referendum se už konalo pod ruskými bodáky, na ulicích byly tanky, bojová vozidla pěchoty, Krym už byl okupován," konstatuje Čubarov.
Odebírejte zprávy Aktuálně.cz přes aplikaci WhatsApp
Nepoužíváte WhatsApp? Zjistěte více >>
Ukrajinské vládě nemůže zapomenout, že vývoji nečinně přihlížela. Dokonce za účasti "speciálních struktur", tedy vojska ukrajinského ministerstva vnitra a milice (policie).
"Jedenáct tisíc milicionářů. Kolem 3500 příslušníků ukrajinské bezpečnostní služby a nikdo z nich nepoužil zbraň. Žádný útvar neobdržel rozkaz opustit kasárna a zasáhnout," připomíná tatarský předák s hořkostí události z jara 2014. Má ale omluvu: "Musí se samozřejmě brát v úvahu, v jaké situaci tehdy byla Ukrajina. Všechno bylo demoralizováno," podotýká s odkazem na převrat v Kyjevě.
