Vědci "objevili" osmý světadíl. Zélandie se přitom topí pod vodou a vyčnívá z ní jen pár ostrovů

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
17. 2. 2017 18:50
Skupina sedmi světadílů bude mezi sebe možná muset přizvat nového člena - Zélandii. Ta se sice z 94 % nachází pod vodou, ale podle vědců i tak splňuje všechny podmínky pro to, aby se mohla zařadit po bok Evropy, Asie či Austrálie. Ve světě ale nefunguje žádný vědecký orgán, který by rozhodoval o tom, která část světa je skutečně světadílem.
Nový Zéland.
Nový Zéland. | Foto: Helena Bucková

Wellington - Země se skládá z celkem osmi světadílů, nikoliv sedmi. Tvrdí to skupina jedenácti novozélandských a australských vědců, kteří za nový přírůstek označují Zélandii.  

Dosud se vědcům moc nezdálo, že by zrovna Zélandie na jihozápadě Tichého oceánu mohla být osmým světadílem. Z 94 % se totiž nachází pod vodou a na povrch vyčnívá jen několik ostrůvků - včetně Nového Zélandu, Nové Kaledonie nebo ostrova Norfolk. 

Podle nové studie ale tato oblast splňuje všechny podmínky pro to, aby mohla být označena za světadíl. Jedná se totiž o území, které má jasně vymezené hranice, není tenčí než oceánské dno ani není celé ponořené pod hladinou oceánu.

Také obsahuje všechny tři druhy hornin: magmatické, sedimentární a metamorfované, píše zpravodajský server BBC.

"Označení Zélandie jako nového světadílu má obrovský vědecký přínos. Nejde jen o připsání jména na papír," jsou přesvědčení vědci, jejichž studii uveřejnil časopis GSA Today.

"Je očividné, že celá ta oblast není jen součástí oceánu. Má všechny znaky, jaké by měl světadíl mít," uvedl pro britský server The Guardian Barry Kohn z Melbournské univerzity, který v minulosti pomáhal při zkoumání Zélandie. 

Ta byla s přestávkami předmětem bádání už od roku 2002. "Snažili jsme se získat vzorky hornin ze všech čtyř okrajů Zélandie," popisuje geolog a hlavní autor studie Nick Mortimer.

"Mluvíme tu o opravdu velkém kusu země, i když je ponořený," upozorňuje Mortimer na rozlohu Zélandie. Celá oblast měří 4,9 milionu kilometrů čtverečních, což jsou asi dvě třetiny nejmenšího světadílu - Austrálie.

Nejprve superkontinent

Původně Zélandie netvořila samostatnou část, ale byla součástí superkontinentu Gondwana. Před zhruba 100 miliony let se ale od tohoto superkontinentu odtrhl kus pevniny, který se později téměř celý ponořil do oceánu.

V roce 1995 pak tato oblast získala název Zélandie, když její jméno poprvé použil americký geofyzik Bruce Luyendyk.

Podle vědců jsou nové informace o Zélandii důkazem, že se i věda může mýlit a přehlédnout něco tak zřejmého. Zároveň podle nich studie otvírá prostor pro další zkoumání.

Pokud se tedy Zélandie v budoucnosti zařadí mezi dosavadních sedm světadílů - Evropu, Asii, Afriku, Severní a Jižní Ameriku, Antarktidu a Austrálii -, bude se moci chlubit hned několika "nej": ze všech nejmladší, nejmenší, nejtenčí i nejvíce ponořený světadíl.

Na světě nicméně neexistuje žádný orgán, který by světadíly formálně uznával. Bude tedy záležet na tom, jestli tvrzení o Zélandii časem potvrdí i další studie.

Navíc i kolem dosavadních sedmi světadílů dodnes existují pochybnosti. Někteří geologové například nesouhlasí s tím, že jsou Evropa a Asie dva samostatné kontinenty, a "spojují" i Jižní a Severní Ameriku. Proto podle některých zeměpisců existuje pět kontinentů, ale světadílů je sedm.

 

Právě se děje

Další zprávy